Přestupové šachy píší atraktivní příběhy

Kavárna je místem oddechu, zamyšlení, ale taky debat, polemik a výměny názorů na rozličná témata. Redakce NHL.com/cs se každý pátek schází v 'Hokejové kavárně', kde vybraní autoři probírají jeden z námětů týkajících se vývoje v NHL. Tentokrát dvojice Marek Burkert, Michael Langr diskutuje o blížící se uzávěrce přestupů a o tom, proč je tohle 'last minute' obchodování tak napínavé.

Langr: Na úvod musím přiznat, že z uzávěrky přestupů nejsem tak 'odvařený' jako někteří kolegové, pro něž je to jeden z nejzajímavějších dnů hokejové sezony. Mnohem napínavější a atraktivnější je pro mě sledovat boj o postup do play off, prodloužení nebo nájezdy mezi dvěma rivaly, parádně provedené přesilovky, zápasy pod širým nebem nebo souboj o individuální trofeje.
Na druhou stranu i únorový přestupový bzukot (letos utichne 25. února) má něco do sebe. Především jako často nechtěné a nečekané dobrodružství pro hráče i jako lakmusový papírek ambicí jednotlivých týmů. Poznáme na něm, které týmy už ztratily pro tuto sezonu veškeré naděje a které naopak posilují a dávají svým fanouškům i hokejistům jasný signál, že věří v útok na Stanley Cup.
Do skupiny letos neúspěšných klubů se koncem ledna jako první přiřadili Los Angeles Kings, kteří poslali zadáka Jakea Muzzina do Toronta za budoucí posílení na draftu. Právě u Kings je nejspíš ze všech celků NHL přestavba nejnutnější a v únoru očekávám další výprodej - nechránění volní hráči se stanou z útočníků Carla Hagelina a Natea Thompsona a podle mého není vyloučen ani velký třesk v podobě odchodu některé z největších opor s dlouhodobými kontrakty jako Jeff Carter, Dustin Brown či dokonce Drew Doughty nebo Anze Kopitar.
Více k tématu: [Akce Muzzin: Toronto touží po rychlém zisku]
Bedlivě budu sledovat další týmy u dna jako Ottawa Senators a především Chicago Blackhawks a Detroit Red Wings - od těch posledních očekávám, že prodejem některého z veteránů v obraně uvolní místo talentovanému Filipu Hronkovi.
Naopak Toronto už naznačilo, že bude posilovat (pokud už Muzzinem nemá vyřešené) a věří si na titul. Zvědavý jsem na Tampu Bay a San Jose, kde mají podle mě tak nadupané kádry, že zásah do nich by mohl být spíš kontraproduktivní. Naopak lov na posily čekám u Calgary Flames, Washington Capitals a překvapivě možná i u senzace sezony New York Islanders.
A jak to vidíš ty?
Burkert: Trade deadline obecně mám rád, stejně jako mám rád začátek trhu s volnými hráči, kdy se kluby předhánějí v lukrativnějších nabídkách pro jména, která si mnohokrát takové peníze ani nezaslouží. Ale to je jiný příběh.
Z uzávěrky přestupů mě samozřejmě nejvíc zajímá, zda na přesunech vydělají Češi. Už jsi nadhodil Filipa Hronka, zmínil bych ještě Lukáše Sedláka z Columbus Blue Jackets, kteří se také drží na postupových místech a celá NHL sleduje, co provedou s Artemiem Panarinem a Sergeiem Bobrovskym, kterým po sezoně končí smlouva.
Vzhledem k jejich současnému tabulkovému postavení můžeme očekávat výprodej v nedávno silných týmech Centrální divize St. Louis Blues a Chicago Blackhawks, na čemž by mohl vydělat možná i David Kämpf. I když se Philadelphia Flyers v posledních dnech všemožně snažili zacelit bodovou propast od postupových míst, myslím si, že 25. února budeme svědky konce podoby týmu, jak jsme ho znali v posledních letech. Ohromný zájem je o power forvarda Waynea Simmondse a výměny se patrně dotknou i někoho z českého tria, nejvíc se mluví o Radkovi Gudasovi. To samé platí o Kings, jejichž manažer Rob Blake si konečně uvědomil, že stárnoucí jádro mužstva už další Stanley Cupy nevyhraje.
Muzzinem posilování Toronta nekončí, v hledáčku Maple Leafs je Alex Pietrangelo. Pak už by to byl na papíře opravdu tým, který by to s atakem na Stanley Cup myslel smrtelně vážně. Pod platovým stropem této sezony ještě nějaké místo zbývá.

Na přestupní uzávěrce vždycky zajímavé, jak se zachovají manažeři týmů, které jsou na hraně. Risknout to a přivést velkou rybu, nebo vydělat co nejvíc na rozprodeji v tuhle chvíli ještě atraktivních jmen. To jsou rozhodnutí, která už pár šéfů stála křeslo.
Vážně tě přestupová uzávěrka nechává v klidu?
Langr: Máš pravdu, že když zní jména jako Pietrangelo, který je pro mě navzdory invazi mladíků a zrychlení hry pořád jedním z nejlepších obránců v lize, vypadá to zajímavě. Já bych ale ještě St. Louis neodepisoval, protože v Západní konferenci je to hodně vyrovnané. Vždyť Blues ztrácejí na postupové pozice jen tři body, stejně jako Edmonton.
Před uzávěrkou přestupů tak bude zajímavé sledovat, jak se bude množina prodávajících a kupujících měnit na základě různých sérií - ať už vítězství, nebo porážek. Zmiňoval si Philadelphii a uznávám, že ztráta devíti bodů na postupová místa je velká. Ale Flyers ještě nedávno ztráceli těch bodů 14 - aktuálně mají šňůru šesti výher v řadě a do konce základní části zbývá ještě 30 zápasů (jak by řekli hráči: To je ještě hodně hokeje).
Navíc pokud by Philadelphia potřebovala posilu do budoucna, je jí především brankář. A tady se zdá, že problém vyřeší z vlastních zdrojů, protože mladý Carter Hart vypadá hodně slibně.

Uzávěrka přestupů je ale zajímavá i z pohledu samotných hokejistů. Představte si, že hrajete celou kariéru v jednom klubu, k tomu třeba ještě někde v teple na jihu USA... A najednou vás vymění do Winnipegu. Podobně to měl Martin Hanzal, jenž z Arizony putoval do Minnesoty. A k tomu daný hráč neví, co bude dál, protože v létě těm vytrejdovaným obvykle končí smlouva.
Na rozdíl od Evropy je totiž přestup opravdu definitivní. V extralize může klub poslat hráče na hostování a ten pak ví, že se na příští sezonu vrátí domů. V NHL nic takového neexistuje, žádné půjčování na pár měsíců, všechno pěkně 'natvrdo'. V tom uzávěrka přestupů píše mnoho atraktivních hokejových příběhů.
Burkert: Přesně tak, tahle salta z jednoho konce kontinentu na opačný už dokázala zamávat i silnými povahami. Změna prostředí absolutně nevyhovovala třeba Martinu Eratovi, za kterého v roce 2013 tehdejší generální manažer Washington Capitals George McPhee obětoval Filipa Forsberga. V Nashville Predators byl český útočník klíčovým hráčem, v hlavním městě USA se stal 'panem Neviditelným'.
Trade deadline mnohdy šéfy klubů úplně oslepí. Když v roce 2007 Atlanta Thrashers poprvé v dějinách ligy uhráli play off, Don Waddell přivedl ze St. Louis Keitha Tkachuka výměnou za Glena Metropolita a hned tři volby v draftu. Atlanta vypadla v prvním kole s New York Rangers 0:4 na zápasy a Tkachuk jako volný hráč v létě zase podepsal smlouvu s Blues...
Více k tématu: [Hronek zpátky na farmě. Pomůžou mu trejdy?]
Vyměnit Markuse Naslunda v roce 1996 z Pittsburgh Penguins do Vancouver Canucks za Aleka Stojanova vypadá také jako naprosto šílený nápad. Ovšem to je všechno jen optika dnešního pohledu, která v podobných trejdech nevidí absolutně žádný smysl.
Takových přehmatů je celá řada a vždycky je zábavné sledovat žebříčky nejlepších a nejhorších obchodů v historii uzávěrky přestupů. Málokdy se ale povede přivést takový trumf jako třeba v roce 2012, když Kings získali z Columbusu Jeffa Cartera, který pak s L.A. slavil Stanley Cup.
Osobně bych si přál, aby k podobně šťastné výměně zase došlo a po sezoně se vyzdvihovaly jasnozřivé schopnosti některého z manažerů. Kdyby se podobný obchod týkal i některého z českých hráčů, jako loni v případě obránce Michala Kempného, pak by to pro nás byla dvojnásobná trefa.