Tuhle cenu je přetěžké získat i jednou - a jen skutečným legendám se podařilo převzít ji víckrát.
Dvakrát se v kolonce pro vítěze Conn Smythe Trophy objevili Bobby Orr (1970, 1972), Bernie Parent (1974, 1975), Wayne Gretzky (1985, 1988), Mario Lemieux (1991, 1992) a Sidney Crosby (2016, 2017). Pouze gólman Patrick Roy si cenu pro nejužitečnějšího hráče play off přivlastnil třikrát (1986, 1993, 2001).
K zisku Conn Smythe Trophy nestačí být jen vynikající individuálně, ale ještě je potřeba hrát za tým, který nejlépe získá Stanley Cup. Poražení finalisté toto ocenění získávají jen sporadicky. V historii se to stalo pouze pětkrát, naposledy před 21 lety zásluhou brankáře Jeana-Sebastiena Giguérea z Anaheimu.
Už v roce 1965, kdy jako vůbec první získal Conn Smythe Trophy Jean Beliveau z Montreal Canadiens, se zohledňovaly kromě gólů i asistencí i další aspekty, které z laureátů dělají skutečné lídry.
Vzorec pro určení vítěze Conn Smythe Trophy většinou neoficiálně vycházel z 50 procent z toho, co se hráčům podařilo v úvodních třech kolech play off a z 50 procent z toho, co se přihodí ve finále Stanley Cupu.
Kdo jsou tedy ti nejžhavější kandidáti z týmů letošních finalistů Edmonton Oilers a Florida Panthers? Vybrali jsme sedm jmen a seřadili je podle abecedy.
Aleksander Barkov (Florida)
Letošní držitel Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka základní části má v play off průměr bod na zápas. Během 17 startů posbíral šest gólů a jedenáct asistencí. Navíc je skutečným tahounem ve všech oblastech, kde se Panthers tak dařilo.
Vyniká ve hře pět na pět, v průměru navíc odehrál čtvrtý největší čas na ledě v oslabení na zápas (2:11 minuty). K tomu si připočtěte 22 získaných puků, což je nejvíc ze všech hráčů ve vyřazovací části, a vstřelil také tři vítězné góly.
Barkov prožil klidnější finále Východní konference s New York Rangers, když v šesti utkáních bodoval jen čtyřikrát, ale v titulové sérii má být zase klíčovou silou Panthers.