Cestovní itinerář může ohrozit ambice týmů

Každé pondělí během sezony 2017-18 vám NHL.com/cs přináší pohled na žhavé trendy a dění v NHL. Od sérií výher či proher přes velké výkony jednotlivců až po novinky okolo ligy, s Tepem NHL budete vždy ve stejném rytmu jako nejlepší hokejová soutěž světa.
V tomto díle se budeme zaobírat zápasovým programem jednotlivých týmů a tím, jak cestování může ovlivnit průběh sezony.

Z tenisových kurtů je poslední dobou víc než často slyšet žehrání na našlapaný zápasový program. Jak by se asi borci jako Federer, Nadal, nebo Djokovič tvářili, pokud by jim někdo předestřel sezonu, s níž se musejí vypořádat hráči NHL?
I ze zámoří se ale ozývají hlasy, že některé týmy to mají během základní části vzhledem k cestování a drsnému itineráři mnohem těžší než ty ostatní.
Nejzářnějším příkladem jsou zatím hráči Ottawa Senators, kteří byli v minulé sezoně jedním z nejpříjemnějších překvapení ligy a dotáhli to až do finále Východní konference, v němž prohráli po sedmizápasové bitvě s Pittsburgh Penguins.
Na startu sezony 2017-18 je to s nimi ovšem výrazně slabší. Momentálně jsou v konferenci až třetí od konce. Jednou z příčin současného propadu je i těžký zápasový program proložený výjimečnými událostmi.
Senators se před polovinou listopadu na několik dnů přestěhovali do Švédska, aby ve Stockholmu odehráli dva zápasy 2017 NHL Global Series proti Colorado Avalanche. S výsledky evropských zápasů mohli být spokojeni, přiletěli domů se čtyřmi body za výhry 4:3 v prodloužení a 4:3.

Horší ale bylo, jak se cesta do Evropy a zpět na hráčích Ottawy podepsala. Do konce měsíce listopadu už nevyhráli žádný ze sedmi zápasů a nad jejich síly byli i slabí Arizona Coyotes. V rámci černé série měli skóre 9:23 a propadli se do míst, odkud se špatně šplhá nahoru. Ani v jednom z oněch zápasů si lídr jejich sestavy Erik Karlsson nepřipsal žádný bod.
Zatímco dvě tři porážky se ještě daly svalovat na problémy s přivyknutím na časový posun, ani následné dobré výkony Senators k bodům nepomohly a zlomilo se to až na začátku prosince.
"Už jsem vážně nevěděl, co bychom měli dělat jinak," řekl kouč Senators Guy Boucher. "Ale ocenil jsem, jak se s tím kluci rvali."
Jenže to nebyla jediná odchylka ze zajetých kolejí. V rámci NHL 100 Classic se Ottawa utkala v ostře sledovaném duelu pod širým nebem s Montreal Canadiens a také z této mimořádné události vytěžila maximum možného.

Místo černého období by si teď Senators moc přáli, aby je výjimečný zápas a výhra 3:0 nakopla k mnohem lepším výsledkům.
Ostatně to je i přání fanoušků klubu, které zaskočila slovní tiráda majitele Senators Eugenea Melnyka o možném stěhování do města, kde by se na hokej chodilo v mnohem hojnějším počtu.
Jak se ale tým z hlavního města Kanady prokutá zbytkem základní části, to je ve hvězdách, i když jeho ztráta na pozice v play off je zatím jen šestibodová. Program totiž není Senators příliš nakloněn. Už před začátkem sezony nad ním trenéři kroutili hlavou.
Společně s obhájci Stanley Cupu z Pittsburghu totiž Ottawa absolvuje nejvíce 'dvojzápasů', hned devatenáctkrát si zahraje dva duely ve dvou dnech a jak těžce se hraje ten druhý, o tom by Penguins mohli přednášet na univerzitě.
Ottawa ale byla v šesti zápasech, které proběhly do 24 hodin po předchozím, poměrně úspěšná. Z 12 dosud možných bodů vytěžila osm.
Pokud jde o Penguins, pak je jejich složitý rozvrh 'back to back' zápasů vykompenzován nejsnazším cestováním. Pittsburgh toho v NHL za sezonu nacestuje nejméně, jen něco přes 34 tisíc mílí, za ním jsou New Jersey Devils. Pod 35 tisíc se vejdou i Buffalo Sabres a Detroit Red Wings.
Na opačném pólu žebříčku jsou Colorado Avalanche, z Denveru to není blízko opravdu nikam. Jejich cestovní plán čítá 48 639 mílí za rok, následován Calgary Flames a Chicago Blackhawks, kteří se vejdou těsně pod 48 tisíc. Kousek pod 47 tisíc mílí nalétají za rok Arizona Coyotes a Edmonton Oilers.

Když Jaromír Jágr po návratu do NHL v roce 2011 mluvil o volbě nového angažmá, vždy kladl důraz na příjemnější cestovní plán, jaký byl pak ve Philadelphia Flyers a u Devils. Teď už ale neměl tolik na výběr, a tak se musí podřídit náročnému programu Flames.
Něco takového zažil snad jen při čtyřměsíční štaci v Dallas Stars v roce 2013. Tam stačily čtyři hodiny v letadle, dvě v autobuse a Jágr už musel s bolavými zády za lékaři, kteří mu naordinovali zápasový klid. A to byla jen jedna cesta do Detroitu.
Z Texasu to do nejbližších měst, kde se hraje NHL (Nashville, St. Louis), autem trvá 10 hodin. Ve zkrácené sezoně tehdy měli krutější itinerář pouze Minnesota Wild.
Ligový počítač připravil Stars občas vyložené 'lahůdky'. Jen co odehráli duel v Edmontonu, vydali se na 2660 kilometrů dlouhý let domů, nastoupili proti Anaheim Ducks a za tři dny letěli do Edmontonu znovu.
Ani vlastně nebylo divu, když Dallas do play off nepostoupil a Jágr byl vytrejdován do Boston Bruins, se kterými si zahrál své třetí finále Stanley Cupu, ale první neúspěšné.
Většinou je složité cestování v sezoně u mnoha týmů vykompenzováno mírnějším programem back-to-back utkání, jako je to v případě nomádů z Avalanche, kteří hrají dvojzápasy jedenáctkrát. Tvrdou zkoušku ale podstupují Blackhawks - ti nalétají přes 47 tisíc mil za sezonu a k tomu hrají sedmnáctkrát dva duely ve dvou dnech.
Z pětky nejvíce cestujících týmů je však na tom Chicago tabulkově ještě nejlépe a jako jediné z tohoto kvintetu se drží na pozicích v play off.
Takový Connor McDavid bude mít s Edmontonem ještě spoustu práce, aby naplnil předsezonní prognózy a vyhrabal se ze současné předposlední pozice v Západní konferenci. Jisté ale je, že cestovní program to Oilers rozhodně neulehčí.