Vrbata: Lepší finále snad ani být nemohlo

Colorado Avalanche ho draftovali, jako hráč Tampa Bay Lightning si zahrál NHL v Praze. Při letošní finálové sérii Stanley Cupu ale bývalý útočník Radim Vrbata asi nebude zakoušet rozporuplné pocity.

"V tuto chvíli jsem hlavně fanoušek dobrého hokeje. Lepší finále snad ani být nemohlo. Pro lidi to bude paráda," doufá jednačtyřicetiletý sportovní ředitel extraligového klubu z Mladé Boleslavi.
Vrbatu si Avalanche vybrali v roce 1999 až v sedmém kole draftu ze 212. pozice. "Čekal jsem, že půjdu na hraně druhého a třetího kola. Jenže tehdy byli v kurzu velcí a silní hráči, což jsem v 18 letech nebyl ani náhodou. I tak jsem byl ale nadšený," vzpomíná tehdejší juniorský mistr světa.
"Když se pak podíváte, kdo šel v tom sedmém kole se mnou (např. Martin Erat a Henrik Zetterberg), tak jsme možná odehráli v NHL víc zápasů než hráči draftovaní v prvním kole. Pokud tedy odečteme bratry Sedinovy," usmívá se někdejší šikovný střelec, který v NHL za 1057 utkání nasázel 284 branek.
V éře bez platových stropů ale čekala na Vrbatu v Coloradu obří konkurence. Avalanche jako šampioni z let 1996 a 2001 patřili na přelomu tisíciletí do nejužší špičky společně s Detroit Red Wings, Dallas Stars a New Jersey Devils.
Vrbata byl hlavně rád, že si v Coloradu může zahrát s Joe Sakikem, kterého obdivoval jako kluk a sbíral i jeho hokejové kartičky.
"Tehdy tam byl skoro All-Star tým. Kromě Sakika i Peter Forsberg, Rob Blake, Adam Foote, Patrick Roy. Na kempech jsem se potkal i se Sandisem Ozolinšem a Rayem Bourquem. Každý rok tam nastupovali maximálně jeden dva mladí hráči. Což jsme v té mojí první sezoně byli já a Venca Nedorost," vyprávěl Vrbata.
Osud tomu chtěl, že skončil se svým idolem v jedné lajně hned na prvním kempu.

"Hledal jsem se v sestavě a koukám, že jsem na křídle u Sakika. Což bylo něco neuvěřitelného. Když jsem se pak z AHL dostal nahoru do prvního mužstva, přijel jsem z farmy v Hershey do hotelu v New Yorku. Řekli mi číslo pokoje, kde budu bydlet, a když jsem se tam podíval na tašku mého spolubydlícího, bylo na ní napsáno: Sakic... Takže já s ním mám docela dobré historky," vypráví Vrbata.
Kapitán Colorada navíc hrál hokej, jaký se českému technikovi vyloženě zamlouval.
"On si ten puk chtěl nahrát, kdežto třeba Forsberg si puk vzal, projel s ním celé hřiště a hodil vám to před prázdnou branku..."
Mezi hvězdami, které dřív sledoval maximálně v televizi, však Vrbata v Coloradu cítil dlouho až přehnaný ostych.
"Sakic nás vzal jednou na večeři i k sobě domů. Jenže já k němu měl v té době takový respekt, že jsem si to ani neužil. Jako mladý kluk jsem se před těmi hvězdami držel docela zpátky. Pro moji další kariéru to ale bylo super, že jsem ty nejlepší hráče potkal tak brzy," myslí si Vrbata.
Od draftu strávil jako součást klubu z Denveru čtyři roky. A také se tu nejvíc ve své kariéře přiblížil ke Stanley Cupu. V konferenčním finále 2002 vedli Avalanche nad Detroitem 3:2 na zápasy. Ale doma prohráli 0:2 a v Joe Louis Areně pak už v sedmém klání odpadli.
"Byla to škoda, protože ve finále bychom hráli s Carolinou... Tehdy jsem si ale říkal, že budu hrát finále každý rok. Jenomže další sezonu mě Colorado vyměnilo a já si pak zahrál play off až za osm let."
Větší sympatie ale bude mít při finále asi přece jen ke Coloradu, které ho uvedlo do NHL.
"Když jsem končil kariéru, tak jsem i psal lidem z Avalanche, kteří mi dali šanci. Ať to byl generální manažer Pierre Lacroix, kouč Bob Hartley nebo Michel Goulet, co se na mě jezdil dívat do juniorky. A taky jsem měl štěstí, že mi v klubu prošlápli cestu Milan Hejduk s Martinem Škoulou," děkuje zpětně Vrbata.
S uznáním mluví taky o práci, kterou jako šéf pro klub odvádí jeho někdejší spolubydlící Sakic.
"Mají skvěle sestavený tým, což je hlavně jeho zásluha. Cale Makar je asi nejlepší bek NHL a jeden z nejlepších hráčů celkově. Do toho Nathan MacKinnon, Gabriel Landeskog, Mikko Rantanen. Ale mají tam další hráče, co jim ty góly dávají, jako jsou Artturi Lehkonen, J.T. Compher. Pokud by se stihl dát dohromady zraněný Nazem Kadri, bylo by to pro Colorado ještě lepší," přemítá Vrbata.

Zároveň ovšem nezpochybňuje sílu úřadujících dvojnásobných šampionů. Ve vyřazovací části už si sice párkrát myslel, že Lightning jsou na konci cesty, ale oni ho vždycky vyvedli z omylu. "V play off není možné Tampu podceňovat. Ti vědí, jak to hrát. Ondra Palát teď hraje neuvěřitelně. Nikita Kučerov, Victor Hedman... Vědí, jak toho úspěchu dosáhnout."
Se současným kapitánem Lightning Stevenem Stamkosem si Vrbata dokonce ještě zahrál na začátku sezony 2008-09, která začínala pro Tampu dvěma duely s New York Rangers v Praze.
"Zdá se mi, že jde ve stopách Stevea Yzermana, který byl generálním manažerem Lightning a přivedl do klubu lidi, na nichž to dodnes stojí. Yzerman byl taky vynikající střelec, který se postupně stával komplexnějším hráčem a teď je z něj lídr. Přesně jako Stamkos," srovnával Vrbata.