Hejduk: Nečasova série? Jako by se všechno zpomalilo...

Držitel Maurice Richard Trophy, autor 375 gólů a 805 bodů v NHL a vítěz olympiády v Naganu i Stanley Cupu s Colorado Avalanche. Legendární útočník Milan Hejduk i v této sezoně přispívá NHL.com/cs svými exkluzivními komentáři. Tentokrát píše v rubrice 'Hejdukův švih' o famózní formě Martina Nečase, výkonech Lukáše Dostála i Davida Pastrňáka a Boston Bruins.

V posledních dnech se hodně řeší výkony Martina Nečase - a není se čemu divit. Martin má neskutečnou formu. Padá mu to tam, boduje každý zápas a hraje výborně, s obrovským sebevědomím. Přeju mu, aby mu to vydrželo co nejdéle, protože táhne celou Carolinu a je radost se na něj dívat.

Určitě mu pomohl úspěch na mistrovství světa v Praze. On tam sice zase tolik zápasů neodehrál, ale hrál tam výborně. Dobrý hokejista to byl i předtím, ale teď se dostal do obrovské pohody v NHL a úžasně mu to šlape.

Martin je hlavně vynikající bruslař, dobře se pohybuje. Ale taky má docela velké tělo a je schopný tvořit hru, má dobrou střelu, v ofenzivě umí vlastně všechno. A letos má hlavně i větší roli v týmu, chodí na první přesilovku a využívají ho ve všech klíčových situacích, což tak v minulosti nebylo. Najednou hraje v Carolině větší roli a je vidět, že mu to sedí.

Třináct zápasů s bodem, to už je velká série. Já si vybavuju, že v sezoně 2002-03 se mi něco takového taky povedlo, takže vím, jaké to je. Když se dostanete do takové pohody, zdánlivě to vypadá, že je to jednodušší, ty body naskakují skoro samy. Ono to samozřejmě tak jednoduché není. Musí se dařit celé lajně a mužstvu, to hodně pomůže. Ale je to hlavně o sebevědomí.

Člověk si začne hodně věřit, všechno vychází, všechno tam padá. Dostanete výborný pocit. Všechno je najednou takové jakoby zpomalenější, přijde vám, že na všechno máte hodně času. Je to takový zvláštní pocit, se kterým je radost hrát. To sebevědomí je obrovské. Člověk má pocit, že cokoliv udělá, tak to vyjde. Odkudkoliv vystřelí, spadne to do brány, kdykoliv kdekoliv se dotkne puku, stane se něco dobrého. Je opravdu radost v takové pohodě hrát.

Martin se s touhle fazonou dostává do kategorie absolutních superhvězd typu Nathana MacKinnona či Connora McDavida. Pokud mu to vydrží, tak může nějakým způsobem klidně atakovat první místo bodování celé NHL! Momentálně není v lize hráč s lepší formou, než jakou má on.

Trochu za očekáváním je možná naopak Boston s Davidem Pastrňákem. Bruins mají asi padesátiprocentní bodovou úspěšnost, není to úplně ideální začátek, jako mívali dřív. Ale myslím, že oni se z toho dostanou. Teď propustili trenéra Montgomeryho, uvidíme, jaký vliv to na tým bude mít.

Samozřejmě, že se rozjíždějí pomalu, ani ta předvedená hra není taková, na jakou byli zvyklí. Ale myslím, že mají natolik kvalitní a zkušené mužstvo, že se do play off dostanou a mohou tam být nebezpeční. To je v podstatě podobné jako s Avalanche, kteří taky nezačali nijak ideálně, ale oboje to jsou týmy, které v play off budou.

Boston se vzpamatuje a myslím, že David Pastrňák na to jak se mužstvu nedaří, předvádí pořád docela slušné výkony. Někdy se ten hráč s tím sveze, je obrovský rozdíl, jestli se mužstvu daří, nebo ne. Ty body taky líp naskakují, když mančaft šlape.

Do špičky ve svém oboru se propracoval taky Lukáš Dostál. Přijde mi v brance hodně klidný, ty jeho zákroky nejsou nijak náhodné. Má nějakou velikost, dneska je trend těch velkých gólmanů, kteří zaberou hodně místa, což on je. Opravdu kvalitní golman, i když hraje v týmu, pro který by byl postup do play off skoro zázrak, takže má každý zápas hodně zákroků a zlikviduje hodně velkých šancí.

Otázka je, jestli je dobře, nebo špatně být v takové zátěži. Asi záleží na tom, jak dlouho to trvá. Nedávno jsme se s nějakými kluky bavili, že když to bude dlouhodobý trend, nějaké dva tři roky, tak ty gólmany to poznamenat může.

Lukáš předvádí fantastické zákroky, ale nepochytá všechno, to prostě nejde. Každý zápas čelí obrovskému množství střel a spoustě kvalitních šancí. A to tu psychiku, ty gólmany taky občas zlomí. Protože to už je prostě moc. Když tohle bude mít dlouhodobý charakter, tak už začnou být brankáři najednou takoví apatičtí.

Je potřeba, aby se občas, když gólman chytá, taky začalo vyhrávat. Protože mu to pomůže na psychiku. Takže na jednu stranu je to dobré, že je Dosty hodně v permanenci, ale dlouhodobě to taky není pro ty gólmany úplně optimální.