Top české trefy: Od Nedomanského k Hertlovi

I během pauzy kvůli obavám z pandemie koronaviru vám redakce NHL.com/cs přináší články se zaměřením na české hokejisty. Tentokrát přinášíme desítku největších českých gólů všech dob až už z hlediska významu, zajímavosti, či krásy v chronologickém pořadí.

Česká gólová premiéraVáclav Nedomanský, 8. prosince 1977

Václav Nedomanský přišel do NHL jako hvězda mezinárodního hokeje i konkurenční WHA. Přesto čekal na první gól v této soutěži 10 zápasů. Hned ve svém premiérovém utkání za Detroit Red Wings si připsal tři asistence, ale pak byl dlouho na suchu a cestu do branky ne a ne najít. Ujala se až jeho 18. střela, jíž v čase 14:03 druhé třetiny překonal brankáře Rona Grahamea z Boston Bruins a snižoval na 3:4.

Boston nakonec vyhrál 6:4, ale 'Big Ned', jenž byl prvním pravidelným hokejistou NHL zpoza Železné opony, začal dávat góly častěji. V první sezoně jich ještě bylo 11, ale v dalším ročníku už 38 a celkově nasbíral ve 421 duelech za Detroit, St. Louis Blues a New York Rangers 122 branek a 278 bodů, přestože se do NHL dostal až ve 34 letech a kariéru končil v na tu dobu velmi pokročilém věku 39 let. Loni v listopadu byl uveden do Hokejové síně slávy v Torontu.

Cílová páska maratonuPetr Klíma, 15. května 1990

Ten zápas trval 115 minut a 13 sekund a dodnes jde o nejdelší finále Stanley Cupu v historii. Ukončil ho až český útočník Petr Klíma, který v čase 15:13 třetího prodloužení vystřelil Edmonton Oilers výhru 3:2 na ledě Boston Bruins.

Litvínovský odchovanec, jenž v roce 1985 coby čerstvý mistr světa IIHF emigroval z komunistického Československa, působil v NHL pátou sezonu, z toho první v Edmontonu, kam ho vytrejdovali Red Wings. V prvním finále hrál jen v úvodních dvou třetinách, pak ho kouč John Muckler posadil. A znovu ho vytáhl jako žolík až ve třetím prodloužení. Při svém druhém střídání v této části hry si chomutovský rodák najel na zadovku Jariho Kurriho a propálil brankáře Andyho Mooga střelou na lapačku.

Klíma dal v 786 duelech NHL celkem 313 branek. Ta, kterou zakončil finálový maraton však byla ze všech nejdůležitější - Edmonton v ní zlomil silného soupeře, další duel vyhrál 7:2 a celou sérii 4:1 na zápasy, takže získal pátý Stanley Cup v sedmi letech.

Párky pro ChicagoJaromír Jágr, 26. května 1992

Když uděláte takovou kličku, že vám zpitomělý bránící soupeř odjede mimo hru, říká se, že jste ho poslali 'na párek'. Jágr takhle v prvním finále Stanley Cupu 'poslal na párek' rovnou celou partu hráčů Chicago Blackhawks. Nejprve se u mantinelu parádní stahovačkou zbavil Brenta Suttera, pak udělal podobnou kličku obránci Františku Kučerovi a třetího hráče Blackhawks Igora Kravčuka mu pomohl odstavit Shawn McEachern, načež český mladík bekhendovou střelou překonal Eda Belfoura v brance Chicaga.

Vlasatý supertalent tím čtyři minuty před koncem vyrovnal na 4:4 a dokončil tak návrat Pittsburgh Penguins do zápasu, v němž prohrávali už 1:4. Obhájci titulu z roku 1991 se dostali na koně a v poslední minutě třetí třetiny rozhodl Mario Lemieux o výhře, která udala tón celé sérii. Penguins ji vyhráli ve čtyřech duelech a získali druhý Stanley Cup po sobě.

Jágrova akce byla vyhlášena gólem sezony a ve většině sestřihů nejlepších akcí českého velikána figuruje na prvním místě.

Stopka pro PittsburghDavid Volek, 14. května 1993

Penguins byli na jaře 1993 dvojnásobnými šampiony a horkými favority na třetí titul v řadě. Jenže nečekanou stopku jim vystavil David Volek a jeho New York Islanders.

Podceňovaný tým trápil nabitý sbor pod vedením Maria Lemieuxe svým nepříjemným defenzivním stylem a sérii dotáhl až do sedmého utkání, v němž se sice domácím ve své Civic Areně podařilo ve třetí třetině smazat dvoubrankový náskok soupeře a dostat duel do prodloužení... Jenže pak přišla Volkova chvíle.

Někdejší útočník Sparty i reprezentace, který v New Yorku působila od roku 1988, dal v úniku s Rayem Ferrarem svůj nejdůležitější gól kariéry v NHL. Brankář Tom Barrasso proti jeho ráně bez přípravy z pravého kruhu marně klouzal k levé tyčce.

"V okamžiku, kdy se síť zavlnila, to vypadalo, jako kdyby na stadionu někdo všechny vypnul. Najednou tam bylo hrobové ticho. O zlomek sekundy už bylo slyšet indiánský řev hráčů Islanders a my jsme věděli, že je dobojováno," líčil Jágr ve své autobiografii moment, který ukončil snění jeho týmu o vítězném hattricku. Místo toho postoupil outsider, který v dalším kole nestačil na Montreal Canadiens.

Vstupenka do finále Patrik Eliáš, 26. května 2000

Patrik Eliáš dal určitě mnoho hezčích gólů. Tento však byl pro třebíčského rodáka, jenž spojil celou svou kariéru s New Jersey Devils, ze všech nejdůležitější. Znamenal totiž postup do finále Stanley Cupu, v němž nakonec jeho tým po šesti duelech udolal obhájce titulu Dallas Stars a podruhé v historii se stal šampionem NHL.

To by nebylo možné bez Eliášova příspěvku v sedmém finále konference proti Philadelphia Flyers. Český útočník dal první gól v zápase, který se po vyrovnání Ricka Toccheta ve druhé třetině mohl překlopit na obě strany. Dvě minuty a 32 sekund před koncem třetí části se však Eliáš prosadil před brankou po akci Alexandra Mogilného a střele Jasona Arnotta a dorážkou poslal puk za záda Briana Bouchera. Ten jen bezmocně padl na led, Devils vedli 2:1 a navzdory střelecké převaze soupeře si vedení a postup uhlídali až do konce.

Střelecká koruna pro ČeskoMilan Hejduk, 4. dubna 2003

I Milan Hejduk by v kolekci 375 vstřelených branek našel určitě mnoho krásnějších, takhle však pro něj měla obrovský význam. Křídlo Colorado Avalanche díky ní jako první Čech v historii NHL získalo Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce sezony 2002-03.

Někdejší útočník extraligových Pardubic dal na ledě Anaheim Ducks dvě branky a ta druhá po přihrávce Roba Blakea nejenže rozhodla zápas v prodloužení, ale byla také 49. v sezoně, čímž se Hejduk dostal před pronásledovatele Markuse Näslunda z Vancouver Canucks (48). V posledním duelu základní části střeleckou korunu pojistil i trefou proti St. Louis Blues, kterou završil povedenou sérii pěti zápasů se sedmi brankami, jež ho katapultovala do čela kanonýrů.

Nečekaná penaltová parádaMarek Malík, 26. listopadu 2005

Marek Malík nebyl žádný velký technik, v kádru New York Rangers měl na starosti především defenzivu. I proto na něj při 'nekonečném' penaltovém rozstřelu proti Washington Capitals došlo až jako na 15. v pořadí. O to větší šok způsobil svým parádním zakončením, kterým rozhodl zápas.

Kolohnát z Ostravy najel před brankáře Olafa Kölziga, odstěhoval si ho k pravé tyčce a když se zdálo, že už nemá kudy zakončit, protáhl svou dlouhou hokejku mezi vlastníma nohama a za levou patou zvedl puk do levého horního růžku. Pak zvedl ruku do vzduchu a počkal, až na něj naskáčou nadšení spoluhráči včetna Jágra, Martina Straky, Petra Průchy a Michala Rozsívala.

Malíkův nájezd v 15. sérii, který rozzářil Madison Square dodnes figuruje v mnoha sestřizích nejlepších hokejových penalt všech dob jako číslo 1. "I teď jsem na to pořád ještě hrdý," vzpomínal Malík o 11 let později.

Gól, který potrestal 'negól'Aleš Hemský, 4. ledna 2007

Tahle trefa se do naší desítky dostala vlastně kvůli tomu, že před tím nepadl jiný gól, který padnout měl. Patrik Štefan mohl na ledě Edmonton Oilers pojistit vedení Dallas Stars na 5:4, když nikým neatakován pelášil na prázdnou branku při hře domácích bez gólmana. Jenže na hrbolatém ledě mu puk na hraně brankoviště přeskočil hokejku a sklouzl vedle. Osamoceného kotouče se zmocnil domácí Ryan Smyth, dlouhým pasem vyslal kupředu Petra Sýkoru, který našel najetého Aleše Hemského. A ten dvě sekundy před koncem bekhendovým blafákem vyrovnal.

"Byl to zázrak, nikdy jsem nic podobného neviděl. Takový moment se vryje do paměti na celý život," zíral kouč Edmontonu Craig MacTavish. Byť nakonec Dallas vyhrál aspoň na nájezdy, se Štefanem se tenhle moment, který zrodil nejkurióznější český (ne)gól historie, táhl po celý zbytek kariéry.

Muž, který dodržel slovoPetr Sýkora, 2. června 2008

Během druhého prodloužení pátého finále Stanley Cupu zaťukal Petr Sýkora na plexisklo před televizním reportérem Pierrem McGuirem a ukázal si rukavicí znak tučňáka na prsou v jasném vzkazu: "Já to dneska rozhodnu." A v čase 9:57 třetího prodloužení to skutečně udělal.

Střela pittsburského útočníka tahákem z pravého kruhu proletěla nad ramenem brankáře Chrise Osgooda do levého růžku detroitské branky a Joe Louis Arena se ponořila do ticha, v němž byly slyšet jen radostné výkřiky hostujících hráčů. Sýkora stylově dodržel slovo a vybojoval pro svůj tým šestý zápas, který v Pittsburghu vyhráli Red Wings a získali Stanley Cup.

Penguins si v opakování finále stejných soupeřů museli počkat na úspěšnou vendetu další rok, ale Sýkorova trefa vstoupila do historie jako rozhodnutí pátého nejdelšího finále Stanley Cupu.

Hertlova navštívenkaTomas Hertl, 8. října 2013

Tomáš Hertl vlétl do NHL jako kometa. V prvním duelu za San Jose Sharks si připsal asistenci, ve druhém už dal dvě branky a v tom třetím dokonce čtyři. Ten čtvrtý byl přitom nejkrásnější a dodnes je nejúchvatnější v jeho kariéře.

Slávistický odchovanec najel bleskovou rychlostí po levé straně do pásma, zamířil k brance a podobně jako Malík si i on prohodil hokejku mezi nohama a skóroval střelou k levé tyčce - paradoxně zrovna proti Rangers. V 19 letech a 330 dnech se stal nejmladším hráčem, který vstřelil čtyři branky v jednom zápase, od Jimmyho Carsona v roce 1988 (19 let a 254 dnů). Jeho poslední trefa zaplavila hokejový svět a rozlítila komentátora Dona Cherryho, jenž hudroval, že tohle se prostě za stavu 7:2 nedělá a že to k chudákovi Martinu Bironovi v brance (jenž ostatně po sezoně ukončil kariéru) není fér.

Velká většina hokejové veřejnosti to ale viděla jinak a kousek rozesmátého mladíka ze Šeberova komentovala s obdivem. Hertl prožíval nádherný nováčkovský rok a nebýt faulu Dustina Browna z Los Angeles Kings, jenž mu v prosinci (kdy měl po 46 startech 16 gólů a 36 bodů) zničil koleno a vyřadil ho na půl sezony, mohl se s favoritem a pozdějším vítězem Nathanem MacKinnonem z Colorada klidně poprat o Calder Trophy.