"Ona pro něj hrozně moc znamená," řekl William Nylander, útočník Toronto Maple Leafs, který s českým forvardem hrával za Södertälje ve druhé švédské lize. "Stará se o ní a ona se stará o něj. Vším si prošli společně."
Marcela Pastrňáková vychovala jako samoživitelka dva kluky. "Je neuvěřitelné, čím si prošla. S manžely, se svými druhy, s prací, s námi dětmi... Její život byl bláznivý. Ale ona je hrozně silná," popisoval syn David.
Láska k mamince je na něm vidět vždy, kdykoliv o ní hovoří. Tak jako na zmiňované večeři před draftem. Tak jako v kabině se spoluhráči. Tak jako s krajanem Davidem Krejčím, u nějž dva měsíce na startu kariéry bydlel.
Více k tématu: [Získá někdo ze současných Čechů Hart Trophy?]
I proto spoluhráči dobře vědí, jakým člověkem vlastně Pastrňák je. I proto ho mají rádi.
"Vyspěl ještě jako mladý," všiml si Marchand. "Hovoří hodně o svém dětství, o tom, jak vyrůstal a odkud pochází. I jak to někdy bylo těžké. Před tím, čím si prošel, má člověk velký respekt. Stejně jako před tím, jak se stará o mámu a o rodinu. Všechny tyhle věci vám pomohou rychle dospět. I to je jeden z důvodů, proč se stává velkým hráčem."
\\\\
Stalo se to čtyři dny před jeho 17. narozeninami; 21. května 2013. Tehdy Pastrňák zažil jeden z nejtěžších dnů v životě. Brzy ráno mu volala matka z Česka. Oba věděli, že to přijde - Milan Pastrňák byl dlouho hodně nemocný - ale ani to nemohlo utišit bolest ze zjištění, že táta zemřel.
"To byl asi nejtěžší moment v mém životě. Být sám ve Švédsku a vzít telefon od mámy, kde se dozvíte, že táta umřel. Byl jsem tam druhým rokem, takže už jsem trochu uměl (švédsky i anglicky), ale nejšťastnější jsem byl vždycky na stadionu."
Právě na stadionu trávil s otcem nejvíc času. Když Milan vedl dorostence a juniory, zůstal s ním David na ledě po tréninku.
"Vždycky mi říkal: Nebudu ti dávat žádné rady. Pokud chceš něco poradit, přijď sám. Já tě prostě nechám hrát," vzpomínal Pastrňák. "Pamatuju si, že jsem za ním přišel v létě před tím, než jsem odešel do Švédska. Řekl jsem mu, že chci trénovat s ním. A on mě vzal na suchou přípravu, běhat a tak. Pak už jsem za ním nikdy nepřišel," usmál se mladík a dovysvětlil proč: Tréninky byly příliš tvrdé.
I když se už později připravoval bez táty, spoustu mu z toho zůstalo. Pracovní morálka. Chuť makat. Motivace. I vědomí, že se nemůže spoléhat jen na svůj nesporný talent. Možná i trocha roztržitosti.