Zvykám si a ladím na play off, říká Plekanec

Každou středu během sezony 2017-18 vám NHL.com/cs přináší rozhovory s hokejisty v rubrice Prolomený led. Týkat se mohou aktuálních i nadčasových témat a zážitků hráčů na ledě i mimo něj.
Tentokrát je na řadě Tomáš Plekanec z Toronto Maple Leafs, který po čtrnácti letech věrných služeb v Montreal Canadiens okouší atmosféru v klubu jejich velkých rivalů.

Má za sebou šest zápasů v dresu nového zaměstnavatele a s nimi i první dojmy z působení v klubu, který byl pro něj vždycky velkým rivalem. Poznává také, co za talent v sobě skrývají hráči jako Auston Matthews, William Nylander, Mitchell Marner...
Zatímco v Montrealu patřil víc než dekádu ke klíčovým postavám, role Tomáše Plekance u Maple Leafs zatím zdaleka nedosahuje takové důležitosti.
"Já ale nikdy nechodil za trenéry, abych se s nimi bavil o mém času na ledě. Nedělal jsem to v Montrealu a nebudu to dělat ani teď. Přišel jsem do týmu, kde jsou jasní první tři centři: Matthews, Kadri, Bozak. A jestli budu hrát deset minut za zápas, tak v nich taky musím něco dokázat," říká pětatřicetiletý centr.

Od vaší výměny uplynuly tři týdny. Už jste to stačil trochu vstřebat a zvyknout si, že teď hájíte barvy Toronta?
"Pořád tak nějak zjišťuju, co a jak se děje. Jde o to doladit ty věci do play off, abych přesně věděl, co je potřeba. Ale cítím na každém tréninku, že je to lepší a lepší."
Vysvětluje vám kouč Mike Babcock individuálně, co po vás chce?
"S trenérem mluvíme dost, ale není to tak, že bychom něco probírali každý den. Zase není to můj první rok v lize, týmy hrají podobně a nejsou v tom velké rozdíly. Jde spíš o důležité detaily, které je potřeba poznat."
V Montrealu jste zažil významné trenéry jako jsou Claude Julien, Jacques Martin nebo Michel Therrien. Už jste stačil poznat, v čem je Babcockova výjimečnost?
"Já jsem tu chvíli, takže od boku střílet nehodlám, ale je to trenér, který vyhrál olympiádu, mistrovství světa i Stanley Cup. Pro mě osobně je to velká zkušenost poznat, jak pracuje a jak funguje, co vyžaduje od hráčů. Průběžně mi vysvětluje, co by rád z mojí strany viděl."
Když jste přišel do Toronta, následovaly čtyři porážky. Neříkal jste si, že je to pro vás špatné znamení?
"To vůbec ne. Já předtím naopak ani nezaregistroval, že kluci snad devětkrát po sobě vyhráli doma. Spíš jsem se soustředil, abych se dostal do zápasového tempa. Prohrát čtyřikrát po sobě vypadá špatně, ale z toho dvakrát to bylo za bod, což zase není žádná tragédie. Play off je víceméně jisté, takže jde spíš o to vyladit to na duben a pokusit se pořádný výsledek."

Maple Leafs mají možná nejlepší mladíky v celé lize. Jak na vás hráči jako Matthews, Nylander nebo Marner působí?
"Mají ohromný ofenzivní talent. To je neskutečná kreativita, technika... Ti kluci to mají fantasticky zmáknuté a já jsem rád, že můžu na vlastní oči zblízka vidět mladé hokejisty, kteří jsou už teď hvězdami, ale budou ještě daleko většími v příštích letech. NHL bude přesně o těchto hráčích. Jsem rád, že to na chvíli zažiju a uvidím, jak to ti kluci berou."
Když člověk vidí vaše statistiky za těch pár zápasů v Torontu, překvapí ho asi nejvíc váš nepříliš dlouhý pobyt na ledě. Devět, deset minut na utkání, to není váš standard.
"Musíte si uvědomit, že jsem tu jako čtvrtý centr. Jakou roli budu mít, to se teď teprve tvoří a čeká se, až si já trochu víc zvyknu na herní styl, na to jak to funguje v oslabení a tak dále. Záleží taky, jak se mi bude dařit. Samozřejmě bych byl rád, kdybych měl 14-15 minut, to se člověk cítí mnohem lépe. Já to ale neřeším, budu se snažit pomoct co nejvíc."
Z prvních zápasů se zdálo, že kolem vás spoluhráči dost rotují, což je něco, čeho jste si v Montrealu užil až až. Jste s tím smířený?
"Zatím to tak je, ale mně to nikdy moc nevadilo. Vždycky je lepší mít spoluhráče, na které si můžete zvyknout, ale pro mě je teď daleko důležitější, jak hraje celý tým, než to s kým konkrétně já bruslím v útoku. Trenér už mi říkal, s kým bych měl hrát před play off a v play off. Myslím, že se to ustálí, až se vrátí Matthews a ty lajny pak už vydrží podobné."
Měl jste čas si trochu podumat, proč vlastně Canadiens skončili v této sezoně dost neslavně?
"Spíš se soustředím na Toronto, než abych si říkal, co bylo špatně v Montrealu. Ale když to shrnu v rychlosti, tak se nám nepovedl start. V minulých letech, když jsme měli dobré sezony, tak jsme měli i dobré starty, nahráli jsme si v nich body a pak to mužstvo se na té vlně vezlo."
Více k tématu: [Měsíc do konce! Kdo má na závěr nejtěžší los?]
Teď to ale bylo přesně opačně.
"Zažili jsme nejhorší start, jaký jsme měli za hodně dlouhou dobu. Nemohli jsme se z toho vyhrabat, i když od takového patnáctého zápasu už to bylo lepší, začali jsme se trochu víc soustředit na týmovou hru, aby tam nebylo tolik soustředění na sebe, když hodně kluků chtělo jen dávat góly.... V Montrealu ale není tak špatný tým, jako byla ta sezona. Tam stačí jedna dvě změny, které třeba Canadiens v létě udělají, protože tam pořád mají Careyho Price, Shea Webera a hodně šikovných hráčů. Podle mě se příští rok vrátí do play off."
Na konci základní části byste měl mít na kontě 999 odehraných zápasů. Přemýšlel jste už o plánech na další sezonu?
"Vím, že to takhle vyšlo, ale nemohl jsem to prostě nijak ovlivnit. Já teď mám plnou hlavu, abych se přizpůsobil novému týmu, co nejvíc to půjde, a aby v play off bylo všechno dobré. A co bude v létě, to uvidíme..."