Český sudí debutuje v NHL. Malý zázrak, říká Suchánek

Každou středu během sezony 2017-18 vám NHL.com/cs přináší rozhovory s hokejisty v rubrice Prolomený led. Týkat se mohou aktuálních i nadčasových témat a zážitků hráčů na ledě i mimo něj
Tentokrát jsme vyzpovídali Libora Suchánka, jenž se ve čtvrtek stane historicky prvním českým rozhodčím v NHL.

Před pár lety uměl anglicky sotva pár vět, teď má před sebou premiéru v NHL. Libor Suchánek se ve čtvrtek stane historicky prvním českým a po Švédovi Marcusi Vinnerborgovi a Rusovi Jevgeniji Romaskovi teprve třetím evropským rozhodčím v nejlepší hokejové soutěži světa.
Letos promovaný strojní inženýr z Plzně bude 16. listopadu debutovat v roli čárového sudího NHL při zápase New York Islanders - Carolina Hurricanes v Barclays Center v Brooklynu.
Ve 28 letech tak dosáhl na profesní vrchol. Dostal se na něj přes léta v českých soutěžích až po extraligu a přípravný duel na World Cup of Hockey 2016 proti Rusku, kde si ho všimli zástupci NHL. Poté přes školení a semináře až po zápasy na zkoušku v nižší American Hockey League na začátku roku 2017. Přes v létě podepsaný dvoucestný kontrakt s NHL, zářijové přípravné duely a následně přes měsíc a půl soudcování v AHL.
Teď se zlatá brána otevřela dokořán.
"NHL nikdy nebyla můj sen, protože jsem nikdy netušil, že bych se do ní vůbec mohl dostat," popisuje Suchánek před premiérou v rozhovoru pro NHL.com/cs. "Spíš bych řekl, že pro českého rozhodčího je to takový malý zázrak."
Kdy vás poprvé napadlo, že by to opravdu mohlo vyjít?
"Asi až letos v létě, když jsem dostal od NHL nabídku smlouvy. Sice jsem už před rokem pískal přípravný zápas na Světovém poháru, ale tam mě to vůbec nenapadlo. To jsem bral jako skvělý zážitek v kariéře, zápas se spoustou vynikajících hráčů, ale určitě jsem si nepředstavoval, že by to měl být nějaký odraz do NHL. Ani, že bych mohl být (v únoru) pozván na tři zápasy AHL do Toronta, natož že to vyústí v nabídku smlouvy."

Těšíte se, nebo máte spíš obavy, jak to dopadne?
"Na jednu stranu se samozřejmě těším, ale obavy tam jsou. Jsem lehce nervózní, nebudu zastírat, že ne. Za sebou už mám přípravný duel ve slavné Madison Square Garden, debutovat rovnou v téhle slavné hale, tam jsem měl opravdu velký respekt. To mi snad pomohlo, už to nebude úplný skok rovnou do hloubky."
Kdo bude v hledišti? Pozvete rodiče?
"Rodiče ne. Ale bude tam přítelkyně."
Rodiče ale měli na vaší kariéru rozhodčího velký vliv, je to tak?
"Mamina mě do toho tlačila, už když mi bylo nějakých 14 nebo 15 let. Když byla možnost dostat se na kurz, vzpomněl jsem si na její slova a šel jsem se zapsat. Táta mi koupil vybavení a začal jsem. Takže vlastně od patnácti let se už věnuju pískání."
V té době jste asi netušil, jak moc budete jednou potřebovat angličtinu. Jak jste na tom teď?
"Já jsem angličtinu ve škole nikdy neměl, začal jsem až někdy před třemi lety nějakými kurzy. Pomohly mi i ty mezinárodní akce. Samozřejmě naživo na ledě je to jiné než ve školní lavici. Někomu rozumím líp, někomu hůř, podle toho, jaký má přízvuk a jak rychle mluví."
Ve vyhecovaných situacích asi kanadští a američtí hráči hovoří dost rychle a často padají slangové výrazy. Nemáte problém jim rozumět, případně si v emotivních momentech zjednat respekt?
"Dobré je, že v takových situacích většinou vím moc dobře, o čem je řeč. Těch pár drsných slovíček už jsem uměl, ale hlavní je, že když je ten hráč rozčílený, tak je jasné, co se mu nelíbilo. V tomhle to není zas tak složité."
Jaké byly vaše začátky v AHL?
"První měsíc jsem strávil s Chrisem Edwardsem, který je zaměstnancem NHL a působí jako supervisor rozhodčích. Ten mi pomohl s administrativou, pomohl mi najít si byt. Pak se mnou odjezdil všechny ty přípravné zápasy na NHL, ukázal mi, kde si zamluvit hotel, letenky, zkrátka jak to tady celé chodí. V říjnu už jsem cestoval po vlastní ose a už jsem si všechny ty věci okolo zařizoval sám. A když jsem potřeboval vědět, jak to chodí v jakém městě, zeptal jsem se kolegů."
Základnu máte v Hershey uprostřed Pensylvánie, zhruba mezi Pittsburghem, Philadelphií, Buffalem, Washingtonem a New Yorkem. Kolik jste toho už nacestoval? A jak vypadá doprava rozhodčího v AHL?
"Většinou záleží na mně, jaké cestování si zvolím. Taková ta hranice pro jízdu autem je pro mě šest, sedm hodin. Kluci mi radili, že nad tímhle limitem už je lepší spíš létat. I tak jsem toho najezdil hodně, určitě mám za těch pár týdnů za sebou více než dva tisíce kilometrů. Jel jsem autem do Providence, do Toronta. Člověk pozná i kus Ameriky. Život není jen o hokeji, takže když jsem jel z Toronta, stavil jsem se třeba na Niagarských vodopádech..."
Prožil jste nějaký zápas nebo moment, kdy jste se dostal do pohody a řekl jste si: Teď už si to sedlo?
"Ono si to spíš pořád ještě sedá. Pořád se mám co učit. Jeden takový moment jsem neměl, ale samozřejmě se tady s každým odpískaným zápasem cítím lépe."
Hokej v Severní Americe je jiný než v Evropě. Z hlediska hráčů je většinou známé, čím se nejvíc liší. Ale čím se nejvíc liší pro rozhodčího?
"Nové je pro mě to, že tady čároví dost často sedí na mantinelu. To se v Evropě vůbec neděje. A pak taky spolupráce s kolegou, s druhým čárovým, je tu trochu jiná, hlavně při buly. Tady je jasně dané, že půlku zápasu mám všechna vhazování na své polovině a hlídám si svou modrou čáru na ofsajdy a zakázaná uvolnění na své polovině. V Evropě je tohle jinak, tam se střídáme podle situace: koukneme na sebe, nebo si křikneme, a podle toho si vezmeme třeba vhazování a ten druhý hlídá hráče. Nezdá se to, ale pro čárového rozhodčího je tohle hodně velký rozdíl."
Jak vám sedí menší kluziště?
"Je to samozřejmě jiné. K bráně je to v přerušené hře blíž, to je fajn. Na druhou stranu jsou ti hráči v daleko větším kontaktu a je potřeba se jim rychleji vyhýbat."

Hokej na farmě je plný rvaček a čároví mívají obvykle za úkol držet zdivočelé 'kohouty' od sebe. Musíte být kvůli tomu víc ve střehu?
"Já už mám naučené, že když už jsou tady hráči v sobě, tak do toho jako čárový nezasahuju. Až když jsou už dole na ledě, tak bitka končí a moje práce je ty kluky roztrhnout."
Takže uplatníte i sílu. Jak často cvičíte v posilovně?
"Posilovna je hodně důležitá součást přípravy. Mimo sezonu jsem v ní čtyřikrát, pětkrát týdně, plus běhání. V sezoně pak záleží na zápasech, ale snažím se minimálně dvakrát v týdnu posilovat. Někdy třikrát, někdy i čtyřikrát."
Šéfové rozhodčích v Česku vás chválili za dobré bruslení. To je asi taky známka kvality rozhodčího, že?
"Určitě ano. Člověk to musí stíhat ubruslit, aby byl na správném místě včas a dobře se rozhodl. Když sotva stihne dojet na modrou a do toho se bude ještě vydýchávat, sotva se soustředí na to, aby dobře viděl puk a celou situaci správně posoudil."
Jak vypadá vaše příprava v den zápasu? Studujete si hráče, kdo třeba často hákuje, kdo si rád povídá a podobně?
"Určitě. V extralize jsem už hráče znal, tady si všechno musím podrobně nastudovat. Kdo dělá problémy, od koho očekávat nějaké záludné fauly nebo bitky. O tom se pak radíme i s dalšíma klukama před zápasem."
O kolik je příprava rozhodčího na NHL důkladnější?
"Před zápasem NHL určitě probíráme podrobněji, do čeho jdeme. Snažím se ty týmy sledovat, pochopit, jak hrají, co jejich hráči dělají na ledě. V předvečer zápasu se pak potkáme na malé poradě s ostatními rozhodčími a tam mi určitě dají nějaké rady, čeho se držet."