Zvednout nad hlavu Stanley Cup, to je ultimátní sen všech hokejistů, z nějž se každoročně raduje jen něco přes dvacítku vyvolených.
Ale pak je tu ještě jedna meta: stát se nejužitečnějším mužem celého play off. Conn Smythe Trophy je glejtem na sportovní nesmrtelnost. Stvrzením, že když jde do tuhého, jste tím nejlepším z nejlepších.
"Tohle je něco, na čem člověk pracuje celý život," vydechl loni Jonathan Marchessault, když obdržel mimořádně prestižní ocenění jakožto člen vítězných Vegas Golden Knights.
Kdo na jeho místo? Je pravidlem, že trofej náleží členovi vítězného týmu, v dějinách NHL byla tato zásada porušena jen pětkrát a v tomto tisíciletí pouze jednou, když cenu v roce 2003 získal Jean-Sebastien Giguere z Anaheim Mighty Ducks, kteří v titulové sérii podlehli New Jersey Devils.
V našemu výběru zatím figuruje z kádrů všech konferenčních finalistů šest jmen (v abecedním pořadí). S nutnou poznámkou, že pořád mohou povstat noví, třeba i hodně nečekaní hrdinové...
Aleksander Barkov (Florida Panthers)
Váš gólman se teprve přesouvá, nejlepší střelec soupeře napřahuje k bombě z první. Situace, kterou z hráčů v poli umí takhle vyřešit málokdo. Možná dokonce jen on. V závěru šestého duelu série proti Boston Bruins to vzal kapitán Barkov na sebe, dělovku Davida Pastrňáka vkleče vyrazil rukavicí, pak ještě dojel puk a vyhodil ho z obranného pásma Floridy.