Načež přišel Malkinův čas. Ani osmička, ani číslo 87. Rozhodl muž, na jehož zádech svítí 71.
A korunoval tím celkově povedený výkon svého týmu. V poslední dvacetiminutovce, v níž se Ovečkinův celek snažil zoufale tlačit, mu Penguins povolili pouhých šest střel na branku.
"Třetí třetina byla od nás dost možná nejlepší v sezoně," ocenil kouč Mike Sullivan. "Zakousli jsme se do toho a předvedli jsme týmový výkon. Jsem na kluky vážně hrdý, jelikož to zvládli proti celku, který teď opravdu válí."
Sullivan se nebál změn. Ta hlavní spočívala v tom, že od sebe oddělil své dvě největší ofenzivní osobnosti, Crosby měl nyní na křídlech duo Drew O'Connor, Rickard Rakell, Malkin nastupoval vedle Buntinga s Rustem.
Tohle oživení zabralo.
"Zbytečně jsme neriskovali. Činili jsme dobrá rozhodnutí s pukem a bránili jsme vždy v celé pětici. S takovou se proti nám hraje těžko," popsal Sullivan cestu k úspěchu. "Hlavní výzva ale spočívá v tom, abyste tohle předváděli konzistentně. Střídání po střídání, třetinu po třetině, zápas po zápase. S takovou můžeme vyhrát opravdu hodně duelů."
Přesně tenhle typ povzbuzení se zkušené partě z Pittsburghu hodí. Jako by čekala právě na tuto příležitost, vždyť v Capital One Areně bodovala už pošesté za sebou (5-0-1).
"Věděli jsme, že tohle potřebujeme," přikývl Rust. "Po druhé třetině nevládla v naší šatně bůhvíjaká spokojenost. Cítili jsme, že se potřebujeme zresetovat a skočit na led jinak. Řekli jsme si, že na ně vletíme a vyhrajeme."
Jak řekli, tak udělali. Díky Malkinovi, který zase jednou prokázal, že se i v porovnání s kariérami Crosbyho s Ovečkinem vůbec nemá zač stydět.