Už je to za rohem. Za rok začne olympiáda s esy NHL

Tolik se na to těšili, tolik si to představovali, nakonec to ale neklapne.

Ne tentokrát.

Bratři Quinn a Jack Hughesové se nemohli dočkat, až při turnaji 4 Nations Face-Off obléknou ve stejné kabině americký dres, až společnými silami budou na ledě bojovat za vlast.

Dopadlo to jinak, protože se bek Vancouver Canucks na poslední chvíli musel z únorové akce ze zdravotních důvodů omluvit.

Jeho sourozenec, elitní forvard New Jersey Devils, však zas tolik nesmutní. Dobře totiž ví, že pokud do toho nepromluví nějaká nepříznivá vyšší moc, velký sen Hughesovic rodiny se beztak brzy zhmotní.

Už za rok. Na olympiádě v Itálii, kam budou moci po dlouhé době opět vyrazit nejlepší hokejisté planety.

"Když mi Quinn říkal o své omluvence, strašně se mi omlouval. Hodně se na to těšil," popisoval novinářům Jack Hughes. "Utěšoval jsem ho, že naše kariéry budou snad ještě dlouhé. Že se nějaká ta další příležitost zahrát si dohromady za USA ještě objeví. Snad právě na nadcházející olympiádě."

A proč by taky ne. Ono se to nezdá, tahle velká hokejová sláva je už ale za rohem.

Zase to bude grandiózní. Jako v Naganu 1998. Jako v Salt Lake City 2002. Jako v Turíně 2006. Jako ve Vancouveru 2010. Jako v Soči 2014.

Když esa NHL chyběla na olympiádách v Pchjongčchangu 2018 a Pekingu 2022, fanouškům nezbývalo než smutně vzpomínat. Teď se ovšem zase dočkají nejvyšší ledové kvality.

A 4 Nations Face-Off mohou brát jako úžasnou ochutnávku toho, co se bude v Itálii pod spojenými kruhy odehrávat.

"Porovnávání jednotlivých zemí na reprezentační úrovni je něco mimořádného," svěřil se americký útočník Auston Matthews. "Pro hokej je to skvělé. Těší se na to fanoušci, těšíme se na to i my hráči."

Není žádným tajemstvím, že někteří hráči budou už na letošním mezinárodním podniku bojovat i o případný povolávací rozkaz pro olympiádu. V kanadském dresu to platí třeba o útočnících Travisu Konecnym z Philadelphia Flyers a Samu Bennettovi z Florida Panthers, vlastně i o celé brankářské trojce Adin Hill (Vegas Golden Knights), Jordan Binnington (St. Louis Blues), Sam Montembeault (Montreal Canadiens).

Američané si zase při téhle parádní příležitosti otestují mimo jiné Vincenta Trochecka a Chrise Kreidera (New York Rangers), Švédové centra Lea Carlssona (Anaheim Ducks) a křídlo Gustava Nyquista (Nashville Predators), Finové beky Henriho Jokiharjua (Buffalo Sabres) a Urha Vaakanainena (Rangers).

Nikdo z nich nebude mít rok před olympiádou nic jasného, i kdyby opanovali veškeré myslitelné statistiky.

Ale hodně si mohou pro finální nominaci pomoci. A o to tu jde. Ve vzduchu visí velmi důležité body k dobru. Jen po nich sáhnout.

Čeští a slovenští fanoušci si mohou letošní zápolení užívat v klidu, jejich národní týmy nebyly na 4 Nations Face-Off pozvány. V Itálii už ale chybět nemohou. A nemusí být do počtu. Když tým Radima Rulíka ovládnul poslední mistrovství světa, opíral se právě o nejednoho adepta olympijské nominace.

"Na rozdíl od jiných jsme měli v Praze v podstatě to nejlepší, co můžeme dát dohromady," všiml si i legendární Václav Nedomanský.

Nemusí to být na škodu. Nic nenahradí souhru vybroušenou v duelech, kdy jde o všechno. Na italském ledě se to při počínání šampionů Davida Pastrňáka, Martina Nečase a Lukáše Dostála, posilněné třeba o Tomáše Hertla či Filipa Hronka, může počítat.

Když se v Itálii konal olympijský turnaj naposledy, mužstvo Aloise Hadamczika v Turíně 2006 vybojovalo bronzové medaile. Příští rok se velká sláva odehraje pod hlavičkou Milána a Cortiny d'Ampezzo, což může sportovní historiky vystrašit. Druhé ze dvou měst bylo kvůli 5. místu z OH 1956, tehdy považovaného za veleostudné, dlouho symbolem českého hokejového fiaska.

Časy se nicméně mění. Nejen proto, že v šestapadesátém si olympiáda mohla o hvězdách NHL nechat pouze zdát. Nejen proto, že tentokrát by páté místo znamenalo spíš pohled do hokejové reality.

I proto, o jak mimořádně sledovanou show tentokrát půjde.

Vítěze produktivity OH 1956 Jima Logana (7+5) znal i v jeho rodné Kanadě málokdo, velkou kariéru nikdy neudělal, místo hokeje se po návratu z olympiády dlouhé roky živil jako účetní. Jeho následovníci jsou oproti tomu skvěle vydělávající globální superhvězdy, jejichž výkony budou největším tahákem Her.

Bude to velké.

A při vší úctě k panu Loganovi, na hlavní postavy toho dostaveníčka se zřejmě nikdy nezapomene.