Osudové okamžiky. Jágr byl v Pittsburghu princem i králem

Při příležitosti vyvěšení čísla 68 ke stropu haly PPG Paints Arena přinášíme sérii článků k této velké události. V tomto jsme se zaměřili na nejsilnější Jágrovy momenty spojené s Pittsburghem.

------------------

Draft ve Vancouveru

Švédský scout Philadelphia Flyers Inge Hammarström jen posmutněle sledoval, jak si jeho klub ze 4. pozice draftu 1990 vybírá Mikea Ricciho. Pak už mu bylo jasné, co bude následovat. Z Kladna v Československu Pittsburgh zvolil Jaromíra Jágra. 

Hammarström chtěl zarputile urvat český talent pro Flyers, ale zámořské kolegy nepřesvědčil a Philadelphia si pozdě uvědomila, jak pochybila. 

Jágr si podal ruku s otcem i s generálním manažerem Craigem Patrickem, odložil světlé sako a oblékl dres s Tučňákem, kterému zůstal věrný až do roku 2001.  

Premiérový hattrick

Z vedoucí pozice nejčastějšího českého střelce hattricků už ho sesadil David Pastrňák z Boston Bruins s 18 třígólovými večery. První ze šestnácti Jágrových hattricků padl 2. února 1991 právě v utkání s Bruins. Ve svém prvním zápase v NHL to odnesl gólman Norm Foster. 

Nejprve Jágr perfektně tečoval pod horní tyčku, druhý gól přidal forhendovou střelou po proskočení mezi několika bránícími hráči a na závěr se trefil po úniku dokonalým bekhendovým blafákem. A ještě si radostně povyskočil.

První Stanley Cup v roce 1991

V našlapané soupisce Penguins neměl první rok stěžejní roli, ale rozhodně ne podřadnou. Fanoušky okouzloval dravými průniky, efektními góly. Explozivní rychlostí jim ukázal, jaké budou hokejové devadesátky v NHL. A že v nich můžou diktovat tempo i nejlepší Evropané. 

V play off pittsburské tažení k prvnímu Stanley Cupu režírovali Mario Lemieux, Marc Recchi a Kevin Stevens. Jágr ke stříbrné trofeji přispěl ve vyřazovací části 13 body (3+10). 

Pohádkový gól ve finále s Chicagem 1992

Druhé Jágrovo finále Stanley Cupu, ale tentokrát s mnohem výraznějším podílem na triumfu. A také divukrásným gólovým démantem na šampionské koruně. 26. května 1992 vstřelil tehdy dvacetiletý mladík branku, která je symbolem jeho kariéry. 

Penguins doma v úvodním duelu série s Chicago Blackhawks prohrávali 1:4, ale necelých pět minut před koncem Jágr mistrovsky srovnal. Vyhnul se jednomu soupeři, obhodil si druhého. Ani František Kučera na krajana nedosáhl a následoval bekhend, který prostřelil gólmana Eda Belfoura. 

"Nejkrásnější gól, jaký jsem kdy viděl," žasnul Mario Lemieux. Chicago se z něj už nevzpamatovalo a nakonec prohrálo 0:4 na zápasy.

149 bodů v sezoně 1995-96

Dvanáct hráčů v onom ročníku překonalo stobodovou hranici, ale deset z nich včetně Waynea Gretzkyho užasle sledovalo, jak si Lemieux s Jágrem hrají svou vlastní show. Klubový lídr v 70 zápasech zaznamenal 161 bodů (69+92), jeho český zástupce v 82 startech 149 (6+87). Třetí Joe Sakic z Colorado Avalanche dosáhl s výrazným odstupem na 120 bodů. 

Během sezony Jágr jako třetí český hráč v historii po Petru Klímovi a Michalu Pivoňkovi překonal hranici 500 bodů. Osm čtyřbodových zápasů, jeden pětibodový. Statisticky povedenější ročník už pak nikdy nezažil.

Trofeje, trofeje, trofeje

Z pittsburské éry je jich vážně hodně. Už jen devět účastí na Utkání hvězd v letech 1992-2001 stojí za to. Šestkrát byl Jágr coby člen Penguins zařazen na pravé křídlo v prvním All-Star týmu. 

Útočník Petr Sýkora, který se nastěhoval během pittsburského působení do Jágrova domu, jen zíral, když na polici spatřil pět replik Art Ross Trophy z let 1995, 1998, 1999, 2000 a 2001.

V roce 1999 Jágr ovládl i hlasování o Hart Trophy, v letech 1995 a 2000 v něm skončil druhý (poprvé za krajanem Dominikem Haškem, podruhé o bod za Chrisem Prongerem). Dvakrát byl jako hráč Penguins také dekorován Lester B. Pearson Award (1999, 2000), o níž rozhodují sami hráči. 

Česká jedenáctka s českým koučem

Pittsburské angažmá trenéra olympijských vítězů z Nagana 1998 Ivana Hlinky otevřelo dveře u Penguins i zástupu českých hokejistů. Kromě Jágra se v sezoně 2000-01 objevili v jejich sestavě i obránci František Kučera, Josef Melichar, Michal Rozsíval, Jiří Šlégr a útočníci Josef Beránek, Jan Hrdina, Milan Kraft, Robert Lang, Martin Straka a Roman Šimíček. Celkem 11 Čechů!  

"V kabině jsme díky tomu mohli mluvit česky, na Jardovi i Ivanovi bylo znát, že chtějí, aby to dobře dopadlo," líčil Beránek. 

Česká idyla ale trvala jen rok, v play off Pittsburgh vypadl v konferenčním finále s New Jersey Devils, Jágr se stěhoval do Washington Capitals a Hlinka byl propuštěn po pár zápasech nové sezony.  

Rozlučka po boku Lemieuxe

Laťku měl nastavenou vysoko, kapitánství přebíral po Lemieuxovi a Ronu Francisovi. S céčkem na dresu hrál Jágr tři sezony, v té závěrečné znovu i se svým mentorem, který se po třech letech vrátil do akce. 

Jágr se s Pittsburghem loučil sezonou, v jejíž základní části posbíral 121 bodů. Jeho posledním domácím zápasem byla porážka 0:5 s New Jersey v konferenčním finále, o tři dny později byli Penguins definitivně vyřazeni, a čím dál častěji se začalo mluvit o Jágrově výměně. 11. července 2001 fenomenální útočník zamával Pittsburghu a vydal se vstříc novému angažmá.