Hejduk z nich byl hvězdou největší.
V Coloradu zařadili mladý talent hned do elitního útoku po bok kapitána Joe Sakika. A Hejduk se rychle chytil - hned v prvním utkání dal gól a na další nahrál. Sezonu zakončil ziskem 48 bodů v 82 zápasech a dostal se do All-Star pětice nováčků.
Jeho produktivita dál rostla a navíc začal střílet spousty gólů. V sezoně 1999-2000 jich dal 36, o rok později už 41. Ve 23 zápasech play off pak nasbíral 23 bodů a byl jedním ze strůjců triumfu ve Stanley Cupu.
"To byla nejkrásnější chvíle kariéry," vzpomínal. "Celý tým byl na vrcholu a já taky. Vyhrát Stanley Cup je nesmírně těžké a já si vážím toho, že se mi to podařilo."
V Coloradu si fantasticky porozuměl s famózním nahrávačem Peterem Forsbergem, který přihrál na většinu z jeho tehdejších gólů. Nejlepší sezonu prožilo tohle duo v letech 2002-03, kdy švédský centr vyhrál bodování NHL, české křídlo s 50 góly ovládlo Maurice Rocket Richard Trophy pro nejlepšího střelce NHL a oba se navíc s +52 body podělili o Bud Light Plus/Minus Award za nejvíc kladných zápisů v plus/minus hodnocení.
Tou dobou byl Hejduk na vrcholu. Bylo mu 27 let, patřil do úzké špičky nejlepších útočníků na světě a hrál v mužstvu, které bylo vedle Detroit Red Wings a New Jersey Devils dlouhodobě nejsilnější v NHL.
"Díky pohotovosti, přehledu a citu pro hru byl ve své době jedním z nejlepších kanonýrů NHL," prohlásil jeho někdejší hvězdný spoluhráč Sakic.
Stejně jako byl v Česku věrný Pardubicím, kam se vrátil při výluce v sezoně 2004-05 a pomohl týmu k extraligovému titulu, zůstal v zámoří věrný Coloradu. Po celou svou kariéru: strávil v něm všech svých 14 sezon v NHL, krátce se stal kapitánem, zažil zlatá léta i postupný posun níž a níž.