Hejduk: Presidents' Trophy ještě neznamená titul

Jeden z nejslavnějších představitelů zlaté generace přelomu století, vítěz Stanley Cupu, Maurice Richard Trophy i olympiády Milan Hejduk píše každý měsíc blog pro NHL.com/cs. Ve svém dalším článku k sezoně 2018-19 rozebírá dominanci Tampy Bay, boj o divoké karty i NHL v Praze.

Základní část se pomalu blíží ke konci a hodně zraků bude upřených na Tampu Bay. Mužstvo, které s předstihem získalo Presidents' Trophy a dominuje celé sezoně.
Otázka je, zda Lightning budou hlavní favorit play off. Zdánlivě to vypadá, že ano. Vypadá to, že se mohou dostat přes 130 bodů, což dokázalo málo mužstev v historii. Ale to ještě automaticky neznamená vítězství ve Stanley Cupu. Detroit v roce 1996 udělal rekordních 62 výher a ve finále konference pak prohrál s Coloradem. A hodněkrát se stane, že vítěz Presidents' Trophy to třeba nedotáhne ani tam.
Ale momentálně se zdá, že se Tampa bude těžko zastavovat. Ten tým je parádně poskládaný. Má čtyři dobré lajny, nemusí bodovat jen Kucherov se Stamkosem, protože mají spoustu dalších výborných hráčů a rozhodnout zápas může Brayden Point, J.T. Miller, Yanni Gourde, Tyler Johnson, Alex Killorn, Ondra Palát... Anebo vynikající beci.

Ten kádr je hodně kvalitní a široký, asi nejvíc z celé NHL. Je obdivuhodné, jak pořád nacházejí nové skvělé hráče a dovedou je vypiplat. Levné kluky, kteří nebyli třeba tak vysoko na draftech a nestojí tolik peněz, ale hrají skvěle. To je pochvala pro management, že dokáže tyhle hráče pořád nacházet.
Pro play off ovšem záleží, jestli Tampa udrží formu a takovou tu urgenci, kterou budou mít jiné týmy, ale Lightning už ne, protože teď už o nic nebojují. Mít takhle nahráno je někdy ošidné. V závěru může trenér šetřit nějaké hráče, mohou zpomalit, vypadnout z rytmu. Na rozdíl od těch týmů, které do poslední chvíle hrají na krev, rvou se o divokou kartu, o poslední postupové místo - a právě na jeden z nich Tampa nakonec narazí.
Nevím, jestli v době, kdy jsem hrál NHL, tam byl takhle dominantní celek. Ale pamatuju si jednu sezonu, kdy jsme na tom trochu podobně byli i my. V sezoně 2000-01 jsme udělali 118 bodů, vyhráli jsme Presidents' Trophy a pak jsme získali i Stanley Cup. Tehdy jsme sice první kolo s Vancouverem zvládli v klidu, ale Los Angeles nás ve druhém hodně trápilo: šlo to až do sedmého zápasu a dvakrát se v sérii rozhodovalo až v prodloužení.
Více k tématu: [Životní šance. Rutta jde v Kempného stopách]
Nejatraktivnější v těch posledních dnech základní části bude pochopitelně souboj o divoké karty. Na Východě je to zajímavé díky Columbusu. To je klub, který se při uzávěrce přestupů nikoho nezbavil, zůstali tam Sergei Bobrovsky i Artemi Panarin, a navíc ještě získali velké posily Matta Duchenea s Ryanem Dzingelem z Ottawy. Ti by potřebovali play off udělat, pokud ne, bude to pro ně neúspěch.
Generální manažer Jarmo Kekalainen vsadil všechno na jednu kartu: udělat postup a vyhrát aspoň jednu sérii play off, což se v historii Blue Jackets ještě nikdy nepovedlo. Snaží se přejít první druhé kolo i za tu cenu, že ztratí hráče přes léto bez náhrady. A já bych to Columbusu za tu snahu přál.

Na Východě se trochu rozjasňuje v tom, že z reálného boje o postup pomalu vypadává Philadelphia. Takže je v tom souboji už jen o jeden tým víc a rozhodne se mezi Montrealem, Columbusem a Carolinou. Západ je vyrovnanější, ve hře jsou Dallas, Minnesota, Arizona i Colorado a bez šance není ani Chicago. Avalanche se poslední dobou zmátořili i přesto, že se zranil kapitán Gabriel Landeskog a zdravotní potíže má i Mikko Rantanen. Výborně totiž chytá Philipp Grubauer, to je základ nynějšího úspěchu a já věřím, že se Avalanche povede do play off vmáčknout.
Minulý týden NHL oznámila skvělou zprávu, že uspořádá zápas základní části v pražské O2 areně. Já se bohužel nebudu moct přijet podívat, protože budeme hodně zaneprázdnění tady v Americe s mými kluky, které tu trénuju. Ale pro fanoušky v Česku je to výborná zpráva.
Zejména s těmi týmy, co tam hrají: ve Philadelphii je Jakub Voráček jedním z klíčových hráčů, výborně hraje i Radko Gudas. Možná z hlediska Čechů mohli najít o něco atraktivnějšího soupeře, i když nic proti Davidu Kämpfovi a Němci českého původu Dominiku Kahunovi, to jsou taky skvělí hráči a talenti. A Chicago je tradiční klub, který má pořád jádro trojnásobných šampionů.
Více k tématu: [Praha má pro NHL velký význam. A naopak]
Když jsem byl třináctiletý kluk, byla NHL v Praze poprvé - a já jsem byl u toho! Calgary hrálo v roce 1989 dva přáteláky proti československé reprezentaci a mě tam vzal táta, takže jsem mohl Flames sledovat přímo na tribuně. Byl to krásný zážitek, na vlastní oči jsem poprvé viděl tým NHL v době, kdy mě ještě ani nenapadlo, že bych tam jednou mohl hrát. Třeba to teď bude podobné pro dnešní mladé kluky.
Slyšel jsem zprávy, že by říjnový zápas měl být jen začátkem častější přítomnosti klubů ze zámoří. NHL určitě považuje Česko za dobrou destinaci, je tam velký zájem fanoušků. Je jedině dobře, když zůstaneme v té rotaci se Stockholmem a Helsinkami, kde se Global Series koná pravidelně. Protože v Česku jsou skvělí fanoušci, hokej je tam obrovsky populární sport a v NHL se hraje nejlepší hokej na světě, takže je to určitě dobré spojení.