Další dva góly. Je výjimečný, chválí Sabres Kulicha

Chyťte ho, jestli to dokážete. A že to zrovna v případě Jiřího Kulicha najednou jde dost těžko.

Česká kometa posledních dní to znovu rozbalila, právě díky dvacetiletému rodákovi z Kadaně berou Buffalo Sabres další dva body. Kulich v noci na sobotu zařídil výhru 4:3 nad Nashville Predators dvěma trefami včetně té poslední, vítězné.

"On je neuvěřitelný," pravil s respektem kapitán týmu Rasmus Dahlin. "A myslím si, že jednou bude v NHL náležet k úplně nejlepším. Už teď se neztratí a je výjimečné sledovat, co ve svém věku dokáže. Je vážně velká zábava na to koukat. Úžasný hokejista."

Tak moc všichni věřili, že jde o extrémně talentovaného mladíka: čeští fanoušci, jeho nejbližší, sám Jiří Kulich a ostatně i Buffalo Sabres, vždyť ho v roce 2022 draftovali v 1. kole. Jen si všichni museli počkat, až konečně rozkvete, což se děje právě teď.

Elitní švédský bek Dahlin to s chválou nepřehání, Kulich posbíral za posledních pět duelů hned sedm bodů (čtyři góly, tři přihrávky), s celkovými 11 trefami vyskočil ve střeleckém pořadí nováčků na dělené třetí místo. Ani 16 tref vedoucího Macklina Celebriniho ze San Jose Sharks se najednou nejeví nepřekonatelně, málokterý zelenáč v lize teď prožívá podobný lauf.

Obě jeho trefy stály za to. Kulich ze sebe dostal to nejlepší.

"Byl to pro mě opravdu výjimečný den, protože poprvé přiletěli z Česka moji rodiče," vyznal se Kulich. "Doufám, že si to užili. Dal jsem dva góly, navíc jsme vyhráli, nejspíš půjdou trochu oslavovat."

Aby ne, když se jejich potomek takhle předvedl. Kulich nejprve zvyšoval na 2:0 akcí, v níž prezentoval svoje individuální schopnosti: bleskové zrychlení, nájezd do správné střelecké pozice a razantní švih přesně k tyčce.

Podobné to bylo i při jeho vítězném zásahu na 4:3. Zase přeřadil na vyšší stupeň, převzal puk od Tageho Thompsona a překonal Justuse Annunena další dělovkou.

"Jen jsem čekal, jak se akce vyvine. JJ (Peterka) a 'Thommer' odvedli skvělou práci, mým úkolem už bylo jen poslat kotouč do branky," pravil lakonicky Kulich.

Sám by snad přešel mlčením nejen svoji koncovku, ale i to, že právě mezi Peterkou a Thompsonem nyní šéfuje elitní lajně Sabres v roli prvního centra týmu. Odpovědnost ho nezatížila, naopak.

"Je neuvěřitelné nastupovat s takovými kluky, hlavně s 'Thommerem'. On totiž není jen výborný hráč, ale hlavně skvělý člověk. Moc mi pomáhá jak na ledě, tak mimo něj," dodal Kulich.

Ten mohl myslet dokonce na hattrick, když Predators zoufale útočili v šesti.

"Ale já jsem pořád hrozně ve stresu, když je prázdná branka a já jsem od ní moc daleko. Nejradši bych vždycky dobruslil s pukem až k ní," vyprávěl upřímně. A neželel, že to nedotáhl k oslavě, kterou minule společně zvládli Thompson s Peterkou. Na hattricky má čas, i dva zásahy ho hřály dostatečně: "Upřímně, gólmani v NHL jsou skvělí. Často je dost těžké je překonat."

Kulichova skromnost ve vystupování spojená s výkony na ledě najednou vedení Sabres ukazuje, že to byla správná volba.

"Jeho rodiče by měli být hrdí na to, jak hraje," zdůraznil kouč Lindy Ruff. "Byl to od něj setsakra povedený zápas. Několikrát soupeře přebruslil, ale nejen to. Na mladého centra to zvládl moc dobře i ve vlastním obranném pásmu."

Kulich je už nová generace, těm starším se jméno Rob Ray automaticky spojí s érou Dominika Haška v Buffalu. Právě Ray, vzor drsňáka a týmového hráče, byl před soubojem s Predators uveden do klubové Síně slávy. A pak tleskal i krajanovi legendárního Dominátora.

"Neznal jsem ho, ale od první chvíle, co jsme se tu potkali, na mě byl vždycky moc milý, pomáhal mi po těžkých porážkách. Je to skvělý chlap," líčil Kulich se zjevným respektem.

Sabres si z Rayova odkazu vzali mnohé. Soupeře jednoznačně předčili ve zblokovaných střelách (16-8) a hlavně na krev ubránili všechna čtyři oslabení.

"Druhá třetina od nás nebyla dostatečně dobrá, měli jsme v ní víc nahazovat puky a nedělat tolik chyb na vlastní modré čáře. Ale kluci jejich přesilovky skvěle ubránili a do toho nás několikrát zachránil gólman," vyzdvihl Kulich celkových 28 zákroků Ukka-Pekky Luukkonena.

Ještě víc pochvalných slov ale slyšel on sám. Zaslouženě.