Slafkovský: Těším se, jak Nemce sroluju u mantinelu

Jednička draftu 2022 Juraj Slafkovský píše i ve své druhé sezoně u Montreal Canadiens exkluzivní blog pro NHL.com/cs, v němž se dělí se čtenáři o své zážitky ze života v Kanadě i z dění na ledě. V dalším díle se rozepsal o vánoční pauze, zlepšení ve statistikách i o tom, jak se těší na střet se Šimonem Nemcem.

----------------

Zdravím všechny čtenáře NHL.com/sk a přeju všechno nejlepší a hodně zdraví v roce 2024! 

Na úvod se ještě vrátím do listopadu, kdy v našem klubu proběhl 'Fathers Trip' a táta se byl poprvé naživo podívat na můj zápas NHL. Bylo to v Bostonu a moc jsme si to užili. Sice jsme nevyhráli, ale pro rodiče je fajn vidět, jak to vypadá v NHL, jak snadné je letět do Ameriky a vrátit se domů. Že ta cesta není zase tak hrozná.

Všichni si to tam užili, měli pěkný hotel, postarali se o ně. Mně se tam podařilo dát gól, měl jsem v tom zápase dva body, ale je škoda, že jsme tam nedokázali uspět.

Co se týče samotného hokeje, tak v novém roce jsme vyhráli dva zápasy ze tří a dostali jsme se na polovinu možných bodů. Věřím, že půjdeme dál nahoru.

Osobně se taky cítím o dost lépe. V listopadu jsem měl jeden dobrý zápas v San Jose a od té doby jsem se najednou začal na ledě cítit dobře a všechno docela klape. 

Teď naposledy jsem dvakrát nebodoval, ale nemyslím si, že se všechno dá vyjádřit jen body. Hlavní je to, že se cítím dobře na ledě. Celkově to s body není tak, jak bych si představoval, ale v zápasech se cítím výborně. Nabral jsem sebevědomí, hraju s lepšími hokejisty, hraju dost minut, jsme častěji na puku... Je to celkově lepší.

Samozřejmě mi hodně pomáhá, že mám v lajně Nicka Suzukiho a Colea Caufielda. To jsou výborní hráči, se kterými si rozumím. Vím, že hokej hrát umím, ale jde o to, abych hrál svou hru. Teď to fungovalo, doufám, že body budou přibývat. Když se na tu kolonku ve statistice podívám celkově, mělo by jich tam být víc než 14, to je jasné.

Jestli vás zajímá, jak jsem strávil Vánoce, tak musím napsat, že nic moc. Byl jsem totiž nachlazený, čtyři dny jsem jen odpočíval doma. Vrátili jsme se z Chicaga a od té doby jsem nevytáhl paty z domu, protože jsem se snažil z toho rychle dostat.

Původně jsem měl jít na večeři s Kaidenem Guhlem, ale nemohl jsem. Ani jsem nechtěl, abych ho nakazil, nebo jeho přítelkyni. Na svátky jsme měli čtyři dny volna, ale já byl opravdu poctivě doma, protože jsem chtěl byl připravený na 28. prosince, kdy jsme měli další zápas, což jsem nechtěl propásnout.

V televizi jsem aspoň sledoval mistrovství světa do 20 let. Kluci začali dobře, ale pak to nedopadlo tak, jak bychom na Slovensku chtěli, i když ve čtvrtfinále s Finskem šanci na postup měli. Nedá se nic dělat.

Líbil se mi ale Filip Mešár, kterého draftovali Canadiens v 1. kole ve stejném roce jako mě. Odehrál tam dobrý turnaj, je vidět, jak dobrý hráč to je a jak se zase posunul dopředu. Já jen doufám, že se tady brzy potkáme.

Samozřejmě sleduju taky Šimona Nemce v New Jersey. Hraje hodně, hraje dobře, teď nedávno dal zrovna krásný gól Chicagu. Jsme v kontaktu, píšeme si. 17. ledna máme zápas v New Jersey, takže si proti sobě poprvé v NHL zahrajeme. Už se nemůžu dočkat, až jim tam nahodím puk do pásma a sroluju ho u mantinelu při napadání.

Koncem ledna a začátkem února nás čeká přestávka během Víkendu hvězd, budeme mít asi týden volna. Tak věřím, že tentokrát si to užiju víc než to volno vánoční.

Kam se ale vydám, o tom jsem ještě nepřemýšlel. Bohužel tady není Arber Xhekaj, kterého vedení Canadiens poslalo po rekonvalescenci na farmu do Lavalu. Ten mi tady chybí, abych to s ním probral. Ještě nevím, co budu dělat, ale asi odletím na chvíli někam do tepla, dám si dobré jídlo a odpočinu si. Před tou další náročnou porcí zápasů se to bude hodit.