Faksa je v St. Louis spokojený. Ale chce do play off

Koncem příštího týdne bude v St. Louis pršet a teplota se bude pohybovat mezi sedmi a 11 stupni, zatímco v Dallasu bude pod zcela jasnou oblohou dosahovat na pětadvacítku.

"Počasí bylo pro mě po přestěhování určitě největší šok," vypráví Radek Faksa, od léta centr St. Louis Blues.

Jinak je ale v nové destinaci spokojenější než v prosluněném Texasu. U Dallas Stars totiž hrál na okraji sestavy, zatímco v St. Louis, které zdaleka není tak nabité hvězdami, bývá v akci mnohem víc. Dostává víc času na ledě, nastupuje v oslabeních i v důležitých defenzivních situacích. A když je zdravý, tak v sestavě nikdy nechybí.

"Jsem spokojený, hraju o hodně víc," říká Faksa pro NHL.com/cs.

Průměrný čas na ledě (13:04) má z útočníků s aspoň 30 starty osmý nejvyšší v týmu, což je proti Dallasu vítaná změna.

"Tady hraju tu roli, kterou chci," těší ho. "A hlavně jsem cítil důvěru od trenéra (Drewa Bannistera) a cítím ji i od nového kouče (Jima Montgomeryho). Jakmile tuhle důvěru máte, cítíte se i lépe na ledě. Na čas na ledě si nemůžu stěžovat, ale týmově bychom na tom mohli být líp. Jsme mimo postupová místa a cíl je jasný - udělat play off."

Není divu, že s aktuálními výsledky není spokojený. St. Louis (23-25-4) prohrálo čtyřikrát v řadě a po sobotních zápasech spadlo na šesté místo nadupané Centrální divize; je třetím týmem pod čarou, ale na druhou divokou kartu v Západní konferenci už ztrácí sedm bodů.

"Chybí nám nějaká vítězná šňůra. Myslím, že jsme v sezoně nevyhráli víc jak dva zápasy v řadě," přemýšlí Faksa nad nesouladem v týmu pod modrou notou. "Chybí nám nějaká solidní šňůra: jeden zápas hrajeme dobře, jeden blbě, chybí taková ta konzistence. Protože myslím, že můžeme porazit jakékoliv mužstvo, ale taky dovedeme prohrát s každým týmem."

Faksa obvykle nastupuje uprostřed třetího útoku, aktuálně hraje s Jakem Neighboursem a Zackem Bolducem. Jejich úkolem je primárně rozbíjet akce soupeře, dobře napadat, držet puk daleko od vlastní branky. Tedy nic, na co by jednatřicetiletý rodák ze slezského Vítkova nebyl zvyklý.

V Dallasu však hrál většinou ve čtvrté lajně, vzhledem k přetlaku kvalitních útočníků leckdy taky seděl na tribuně jako zdravý náhradník. Na druhou stranu se s jedním z favoritů Západní konference podíval do finále Stanley Cupu 2020 a v posledních dvou letech do konferenčního finále.

Takové ambice teď mít může jen těžko.

"Největší rozdíl bych řekl, že je v jádru týmu. Na tom zdejším je vidět, že nemá takovou sebedůvěru, protože se už tři roky neudělalo play off, takže všichni jsou tak nějak pod tlakem," srovnává český centr. "V Dallasu měli všichni strašně moc zkušeností z play off, jak se nám dařilo. Je potřeba udělat ten malý krůček i tady, postoupit dál a od toho se odrazit."

Rozdíl Faksa spatřuje i v obou městech.

"Dallas je trochu bohatší, je vidět, že tam je dost peněz. V St. Louis je spíš hodně průmyslu, ale na druhou stranu je tu jen baseball a hokej, takže fanoušci tady tím žijou. Hokej tady má velkou historii, před pěti lety vyhráli Stanley Cup a je vidět, že lidi tady hokej milují strašně moc. Je to výhoda města, ve kterém není 'přesportováno'."

Blues byli hodně vidět na přelomu roku, kdy v duelu 2025 NHL Discover Winter Classic na baseballovém stadionu Wrigley Field smetli domácí Chicago Blackhawks 6:2. U toho však Faksa byl jen jako divák, protože 10. prosince na ledě Vancouver Canucks odstoupil po řezné ráně od brusle a mimo hru byl až do 9. ledna.

"Strašně moc to mrzí," připouští absenci v utkání pod širákem. "Já jsem asi necelý týden před tím, po Vánocích, šel na magnetickou rezonanci a tam jsem se dozvěděl, že mi ta brusle řízla i sval. Postupně jsem se s tím musel smířit. Ale aspoň jsem to mohl zažít, celý zápas jsem seděl vedle střídačky a mohl jsem si ten večer užít aspoň tak. Mrzí to, ale na druhou stranu jsem už Winter Classic v Dallasu odehrál (1. ledna 2020 proti Nashville Predators), takže jeden už za sebou aspoň mám."

Hned ve druhém duelu po návratu na led dal Faksa gól, celkem od rekonvalescence odehrál už 10 zápasů s bilancí 1+1. V sezoně tak dal dohromady 40 startů s devíti body (3+6).

"Teď už je to určitě lepší. Po nějakých sedmi osmi zápasech jsem se do toho konečně dostal zpátky, protože jak člověk vypadne na měsíc z tempa, tak je to znát. Je těžké se do toho dostat, hlavně psychicky, nabíráte sebedůvěru," vysvětluje.
"Člověk může trénovat mimo led, jak chce, ale nikdy nenatrénuje ten zápasový rytmus. Já za celou kariéru v NHL ještě nikdy tak dlouho nestál, takže bylo těžké se vracet. Ale jsem rád, že jsem zpátky."