Somík: NHL udává obraz toho, co se bude hrát

V sezoně 2023-24 vám v rubrice Hvězdy minulosti budeme dvakrát do měsíce budeme přinášet příběhy bývalých hráčů NHL na základě jejich vlastního svědectví. Tentokrát jsme si povídali s Radovanem Somíkem, světovým šampionem z roku 2002, který pomáhá slovenskému hokeji i po skončení hráčské kariéry.

Už je tomu 20 let, co Radovan Somík válel v dresu Philadelphia Flyers. Do NHL odešel jako čerstvý mistr světa z Göteborgu a odehrál tam dvě sezony, ve 113 utkáních dal 12 gólů a připsal si 32 bodů.

"Byla to krásná zkušenost a já děkuju za to, že jsem si tam mohl zahrát. Škoda, že potom přišla výluka, tím se to celé tak nějak rozbilo, ale i ty dva roky byly pro mě perfektní," říká v rozhovoru s NHL.com/sk slovenský útočník, který po návratu z NHL zamířil do Vsetína, zahrál si za Malmö i Čerepovec a poté zakotvil v Pardubicích, kde strávil posledních sedm sezon hráčské kariéry.

Střelec titulového gólu z finále s Vítkovicemi v roce 2010, který slavil s východočeským klubem triumf v extralize i o dva roky později, nemohl chybět ani na oslavách sta let pardubického hokeje.

"Je to krásné. V téhle kabině jsem po deseti letech. Vyjet tady na led, všechno se mi to vrátilo. Jsou to krásné vzpomínky. Vždycky, když to vidím někde v televizi, tak se mi ty vzpomínky vrátí. Byly to velké nádherné emoce a rád na to vzpomínám," tvrdí Somík, jenž v pardubickém dresu uzavřel bohatou hráčskou kariéru. 

V hokeji ale zůstal i po jejím skončení. Vrátil se domů do Martina, kde dohlíží na vývoj patnáctiletého syna Mateje, jenž hraje za tamní dorost. A pracuje pro Slovenský svaz ledního hokeje jako metodik. Z tohoto titulu sleduje i NHL. Drží palce Flyers, ale také bedlivě pozoruje vývoj samotné hry.

Můžete popsat, čím přesně se na svazu zabýváte?
"Pracuju jako regionální manažer. Děláme rozvoj dětí do 15 let. Týká se to sportovní části, tréninkového procesu a těchto věcí. Máme školení pro trenéry, komunikujeme s nimi a řešíme s nimi rozvoj mladých hráčů. Objíždím Žilinský kraj a k tomu mám i východ, protože jsme tam v pěti, kteří máme na starosti celé Slovensko."

Jak moc je pro vaší práci inspirací dnešní hokej v NHL?
"Nějakým způsobem neustále sleduju, co se tam hraje. Protože NHL udává obraz toho, co bude přicházet skoro všude. Z tohoto pohledu přemýšlíme, protože musíme připravovat děti na hokej, který se bude hrát, který se bude v nejbližších letech preferovat. Určitě z NHL čerpáme nějaké věci a přemýšlíme nad tím, jak na to ty mladé chalany připravit."

V dnešním hokeji je klíčovým prvkem rychlost. Vy jste byl spíš důrazným typem hráče s velkou postavou. Jak by vypadal Radovan Somík v NHL 2023-24?
"To prostě přináší doba. Kdyby hrál člověk v současnosti, tak se tomu přizpůsobí. Nehraje se tolik osobních soubojů, všechno se píská. Všechny dotyky s pukem, dotyky na hokejku, všechno to, co se dřív netrestalo. Pro útočníky bylo tehdy náročné se tam prosazovat. Dnes je hokej krásnější. A já si myslím, že bych si ho užil i tak. Člověk se vždycky přizpůsobí tomu, co se hraje."

Během vašeho angažmá u Flyers působila v týmu řada hvězd: Jeremy Roenick, John LeClair, Mark Recchi... Jak těžké bylo se tehdy prosadit?
"Hodně. Řekl bych, že v NHL je velký tlak na každý jeden zápas, na každé jedno střídání. V Evropě až takový není. V NHL je všechno tvrdě sledované, analyzované - a hlavně zápasy. Není až tak rozhodující, jak člověk trénuje, ale do zápasu musí být vždycky stoprocentně připravený a podat v něm jen ten nejlepší výkon. V každém z nich, přestože sezona je tam hodně dlouhá. V tom to bylo v zámoří náročnější než v Evropě."

NHL určitě patří k vrcholům vaší kariéry, stejně jako titul mistrů světa...
"Určitě. Mám na Philadelphii krásné vzpomínky a jsem moc rád, že jsem tam mohl ty dvě sezony být. Zlato se Slovenskem byl pochopitelně obrovský zážitek. Ale vysoko stavím také oba tituly v Pardubicích. Mistrovství světa je turnaj, to je trochu něco jiného. Ale pro Slovensko i pro mě osobně to byl obrovský úspěch. Titulů v Pardubicích si ovšem hrozně moc vážím. Tam jde o celoroční práci s týmem. A že se nám to podařilo v tak kvalitní soutěži, jakou je česká extraliga, to řadím hodně vysoko."

Jak se daří synovi? Bude z něj taky reprezentant?
"Je mu 15 let, teď je první rok v dorostu a tam se většinou rozhoduje, jakým směrem se to bude ubírat. On je obránce, takže jsme se trochu minuli posty. Uvidíme, je to všechno na něm."

Po letech, kdy vaše země neměla na draftu mnoho jmen a už vůbec ne v horních patrech, se zdá, že se slovenský hokej vydává správnou cestou. Loni byl Juraj Slafkovský jedničkou, Šimon Nemec dvojkou draftu, letos byl Dalibor Dvorský desítkou a Samuel Honzek šestnáctkou... Je to skutečně dlouhodobější trend?
"Nemáme tak velkou hráčskou základnu. Takže tohle, co se dělo, je obrovský úspěch. Z tak malého počtu hráčů dokázat ještě stále vychovávat takové hokejisty. Pracujeme na tom, aby se každý rok aspoň pár chalanů ve světovém hokeji dokázalo prosazovat. To je náš cíl. Je povzbudivé, že jsme se vůbec vrátili na draft, protože tam byly roky, kdy jsme neměli vůbec žádné draftované hráče. Určitě se snažíme, aby to v podobném trendu i pokračovalo."