"Trápí nás to hodně," přiznal generální manažer národního mužstva Petr Nedvěd, který sonduje, jak je to se zájmem o start na šampionátu 2024 v Praze. I kdyby se ale dostavili všichni borci na pozici zadáka z NHL, musel by je kouč Radim Rulík podle všeho doplnit o borce z Evropy.
Jedním z adeptů může být například Jakub Galvas, který se marně snažil prosadit do prvního týmu Chicago Blackhawks a nyní už působí ve švédském Malmö.
"To byl jeden z hráčů, o kterých jsme si mysleli, že se v NHL chytí a vydrží tam," předpokládal Nedvěd.
"Bylo to ale těžké, docela jsem trpěl. Žádné zprávy z Chicaga nepřicházely. Až když jsme tlačili na manažera, ať vím, na čem jsem, tak jsem se dozvěděl, že jsem na farmě čtvrtý bek v řadě," popisoval Galvas svou situaci. Zároveň ale naznačil, proč je českých beků v zámoří tak málo.
"Jasné je, že útočníci jsou každým rokem šikovnější a rychlejší. Jejich kličky a hra s pukem, to je něco neuvěřitelného. Pro obránce není vůbec lehké je chytat. Ale pořád si myslím, že když kluk pořádně pracuje a má ten sen, tak se mu může povést dojít až do NHL," tvrdil Galvas.
Zlaté časy kolem zlatého hattricku ze světových šampionátů, kdy do jedné sezony NHL klidně naskočilo kolem třiceti českých obránců, jsou dávno pryč. A pracantů, o kterých mluvil Galvas, se momentálně nedostává ani v AHL.
Tři hráči sem sklouzli z vyšších sfér. Jakub Zbořil (Providence Bruins) má 76 startů za Boston Bruins, Radim Šimek (San Jose Barracuda) dokonce 209 za San Jose Sharks a Libor Hájek (Wilkes-Barre/Scranton) 110 za New York Rangers. Ani pro jednoho ale vyhlídky na návrat do elitního patra teď nejsou příliš velké.
A pak jsou tu dva členové stříbrné české dvacítky z juniorského MS 2023 Stanislav Svozil (Cleveland Monsters) a David Špaček (Iowa Wild). Ti patří k nemnoha domácím talentům na této pozici, ale to zatím není ona očekávaná nová vlna. Spíš jen vlnka.
