Eliáš: Snad hráči z dvacítek dostanou šanci u seniorů

Dvojnásobný vítěz Stanley Cupu, nejproduktivnější hráč v dějinách New Jersey Devils s číslem 26 vyvěšeným pod stropem arény Prudential Center. Patrik Eliáš také v ročníku 2022-23 píše každý měsíc exkluzivní komentáře pro NHL.com/cs. Tentokrát cílí na výkony českých mladíků na juniorském šampionátu, talent Connora Bedarda i stagnaci Devils.

Musím začít našimi kluky na mistrovství světa v Halifaxu, kteří nadchli české fanoušky. Při čtvrtfinále proti Švýcarsku bylo hotovo po první třetině a já se mohl v klidu dívat na Winter Classic a jen jsem kontroloval, jak se navyšuje skóre.
Kluci hrají od prvního zápasu s Kanadou výborný hokej. Jsou rychlí, šikovní, je tam cítit sebevědomí. Vidíme, že mají kvalitu a vyrovnají se technicky těm nejlepším týmům. Na Jirkovi Kulichovi a Davidu Jiříčkovi už je znát, že mají zkušenosti z AHL. Věří si, dokážou hru zklidnit.
Doufám, že i další hráči, kteří se tam prosazují, dostanou šanci i tady u nás v seniorských výběrech. To by bylo moc potřeba.
Kanadu ve čtvrtfinále spasil Connor Bedard. Co si dovolil v prodloužení, bylo neskutečné. I po skoro minutě na ledu, kdy je tělo unavené, zachoval klid, a ještě měl tu kapacitu vystřihnout takovou parádu. Ale Slovensko hrálo velmi dobře, podržel ho gólman, což je v zápasech proti takovým výborným týmům nutné.

Mezi juniory Bedard dominuje podobně jako Connor McDavid. Ale počkejme si na přechod mezi dospělé. V tom má pro mě jasně navrch McDavid. Je jinak stavěný než Bedard, a k tomu má neskutečný přehled i střelu.
Kdo ale získá první volbu v draftu, ten si určitě bude pískat. Zatím to vypadá, že největší šanci bude mít Chicago, které jde od porážky k porážce. Pro hráče typu Patricka Kanea a Jonathana Toewse to musí být strašné, aby to nějak překousli a vydrželi třeba rok nebo dva, než se to obmění. Jít do každého zápasu s tím, že šance na vítězství je menší, má na psychiku velký vliv.
Když skočím k Winter Classic, tak já měl štěstí, že zápas pod širým nebem jsem stihl za Devils ještě v roce 2014, kdy jsme hráli na Yankee Stadium v New Yorku s Rangers (pozn.: Eliáš dával dva góly při porážce 3:7).

NHL umí tyhle zápasy i všechno kolem prodat. Moc se mi líbila show v Bostonu, Fenway Park je výjimečný. I na Davidovi Pastrňákovi bylo vidět, jak byl natěšený, když ukazoval speciální brusle a hokejky. Jen herně ten zápas dlouho vypadal nic moc. Taky jsem čekal, kdy to hlavně Češi rozbalí. Ale ono hodně záleží i na podmínkách a kvalitě ledu.
Pro mě bylo výjimečné, že jsem mohl hrát na stadionu, kde jsem se byl párkrát podívat na baseballu. Vybavuju si, že byla hrozná zima, odložili začátek a my čekali v kabině Yankees.

Možná, že zase nastala doba, kdy by takový duel mohli hrát Devils. Vím, že management je hodně otevřený outdoorovým zápasům nebo cestám do Evropy. Dokonce se mluví o tom, že by NHL mohla podniknout výsadek do Austrálie. Proto je dobře, že Devils jsou zase atraktivní mužstvo, kde tu roli lídra ofenzivy převzal Jack Hughes.
V poslední době ale na kluky dopadla trochu krize, devět porážek z 11 zápasů už je hodně. Teď se ukáže, jak ten tým bude umět zareagovat. Body, které posbírali na začátku tou vítěznou šňůrou, už se rozplynuly. Konkurence je dohnala. Do každého zápasu teď Devils musí jít s tím, že je potřeba bodovat. Už tu nebudou utkání, do kterých mohli jít uvolněně.
Dvě tři zranění ovlivnila celý tým. Taky přestali proměňovat šance, kterých si ale pořád vytvoří hodně. Klíčová byla ztráta Nathana Bastiana, který sice hrál ve čtvrté pětce, ale skvěle - a taky chodil na přesilovky. Pak se zranili dva beci a najednou tým ztratil rytmus.
Doufám, že pomůže návrat Ondry Paláta, už jenom tím, že bude dělat spoustu věcí správně. I když asi bude potřebovat nějaký čas, aby se vrátil na svoji úroveň.

I ve vzájemném zápase s Devils jsem se přesvědčil, jak teď šlape Carolina. Klobouk dolů před Martinem Nečasem, který boduje v pravou chvíli a střílí důležité góly. Naopak Sebastian Aho se trochu stáhnul.
Hurricanes ale mají schopnost oživit kariéry hráčům, kteří se zdají za zenitem. U nás v Devils hrával tři roky Stefan Noesen, jenž se pak nikde nemohl chytit a teď si vede skvěle. Taky výborně chytají Pjotr Kočetkov a Antti Raanta. Hurricanes už dávno nejsou černí koně, ale favorité.
Před sezonou bych neřekl, že k nim bude patřit i Tampa. Už jsem s nimi moc nepočítal. Ale vyvedli mě z omylu. A asi nejen mě.