Slafkovský: Kritice ve francouzštině naštěstí nerozumím

Jednička draftu 2022 Juraj Slafkovský píše i ve své druhé sezoně u Montreal Canadiens exkluzivní blog pro NHL.com/cs, v němž se dělí se čtenáři o své zážitky ze života v Kanadě i z dění na ledě. Ve druhém díle se vrátil ke slabšímu začátku sezony a popisuje, jak mu pomohl nehrající Dach i výměna hokejky.

---

Mám za sebou první měsíc sezony a sám vím, že to hlavně na začátku nebylo ono. Měl jsem dobrý kemp, slušný první zápas v Torontu, ale pak se zranil Kirby Dach, což trochu zpomalilo můj vývoj a trochu jsem se zasekl.

Teď už zase cítím, že jsem zpátky ve správných kolejích a můj hokej se zlepšuje, ale chvilku to trvalo. Je třeba makat každý den, každý den se musí člověk zlepšovat, pokud chce být v téhle lize mezi nejlepšími.

Když to nejde tak, jak si představujete, je potřeba prostě tvrdě pracovat. Samozřejmě, že když to tak neklape, tak se člověk snaží něco změnit. Jinak si obalit hokejku, uříznout si jí tak, aby byla o kousíček delší... Tyhle drobnosti, které by vám možná mohly pomoct něco vylepšit. A pak to chce jeden dva povedené zápasy, aby se člověk cítil líp.

Když se to podaří, je potřeba zůstat soustředěný a dát si pozor na to, co člověk dělal špatně v době, kdy se tak nedařilo, aby to nezačal dělat znovu a zase do toho nespadl.

Zrovna před zápasem se St. Louis jsem si kompletně vyměnil hokejku. Místo Bauerky jsem si vzal novou, CCM, a dal s ní hned gól, takže jsem si jí pak musel nechat.

Jsem rád, že Kirby Dach mi pomáhá, i když kvůli zranění nehraje. Každý den spolu něco konzultujeme. Sleduje zápasy a sleduje moje střídání. Nejsou to žádné velké rady, ale spíš takové detaily, které já na ledě nevidím a on si jich všimne při pohledu z tribuny. Když si pak pouštím zápasy ze záznamu, tak přemýšlím o tom, co mi říkal. Nejen on, ale také trenéři a další.

Nějakou kritiku na sociálních sítích ani jinde jsem naštěstí moc nevnímal. Všechny účty jsem vymazal před startem sezony, což většinou dělám každý rok. Mažu si Twitter i Facebook. Lepší je to nesledovat. Chvilku to trvá, než projedu celý telefon a všechno smažu, ale je to dobré, abych měl pak v sezoně klid.

Zůstal mi jen Instagram a tam moc věcí není. A když už ano, tak je to většinou ve francouzštině - a tomu naštěstí moc nerozumím. Snažím se bavit spíš s rodiči a kamarády a povídat si o něčem jiném než o hokeji, protože toho máme každý den dost a přemýšlím o něm i mimo zimák. Takže si potřebuju taky vyčistit hlavu.

Rád si vyjdu v Montrealu na procházku a přitom volám kamarádům na Slovensko. Je fajn, že si takhle můžu v klidu popovídat.

Taky mě těší, že sem každou chvíli létají známí a fanoušci ze Slovenska. Rád si s nimi popovídám slovensky, je fajn, že taky vidí, jak to tady chodí, jak vypadají stadiony a podobně.

Aktuálně máme před sebou Vegas a pak trip na pět zápasů do Bostonu, Kalifornie a Columbusu. Program bude náročný a mně je jasné, že se mi pokaždé nepovedou úplně všechny zápasy. Ale vím, že je potřeba zůstat pozitivní a když se jeden večer nevydaří, musím přijít na zimák, dál tvrdě makat a snažit se, aby to příště bylo lepší.