Proč neuspěli Oilers: Dech došel pod vrcholem

V průběhu celého play off NHL.com/cs rozebírala důvody, které vedly k vyřazení jednotlivých týmů, ale také jejich výhled do budoucnosti. Jako poslední jsou na řadě poražení finalisté Edmonton Oilers.

----------------------------

Ani bytostní optimisté se v takových momentech zpravidla nedokáží přesvědčit k tomu, aby viděli sklenici aspoň poloplnou.

V hokeji není bolavějšího pocitu, než když prohrajete sedmé finále Stanley Cupu – a hráči Edmonton Oilers se ocitli na špatné straně a museli sledovat, jak domácí Florida Panthers po triumfu 2:1 křepčí se stříbrným pohárem nad hlavami.

Přesto se Zach Hyman pokusil být v rámci možností co nejvíc objektivní.

"Chyběl nám jediný gól, abychom to natáhli do prodloužení," líčil smutně. "Ale dokázali jsme se dostat až sem ze třízápasové ztráty (ve finále). Proti (Vancouver Canucks ve 2. kole) jsme otočili ze stavu 2:3. V listopadu jsme byli skoro na dně ligy, deset bodů za postupem do play off… Takže ne, tohle není žádné selhání. Je to obrovská šance se poučit."

Jak tedy budou Oilers svoji nejlepší sezonu od roku 2006 bilancovat?

PŘÍČINY VYŘAZENÍ

Síla došla pod vrcholem: Tohle opravdu bolí. "Ale pořád to beru daleko víc, než kdyby nás přejeli ve čtyřech zápasech," hodnotil edmontonský kouč Kris Knoblauch. Oilers nakonec dostihl právě bídný start titulové série. Že dokázali za stavu 0:3 porazit Floridu třikrát, je obdivuhodné. Jenže poslední krok bývá nejtěžší. Edmonton připomínal horolezce, který se zespoda už už dívá na špičku Everestu, ale pak mu dojde kyslík. "Můžeme to analyzovat dokola a dokola, jenže ve Stanley Cupu zkrátka platí, že kdo vyhraje čtyřikrát, je lepším týmem," uznal Mattias Janmark.

Chyběl souběh superdvojky: Byl na sebe tvrdý, možná až příliš tvrdý. Leon Draisaitl sám sebe veřejně kritizoval před šestým finále, spoluhráči i trenér ho stejně plamenně hájili – načež německý bourák založil na třetí výhru Oilers skvělou asistencí. Zároveň je pravdou, že měl v celém finále souhrnnou bilanci jen 0+3. A hlavně, při čtyřech porážkách nebodoval vůbec! Také fantastický Connor McDavid ostatně při prohrách Oilers posbíral jen tři přihrávky. Rozhodovaly detaily a Edmontonu chyběl v nejtěžších chvílích větší souběh formy nadpozemské dvojky centrů. Není náhoda, že tři porážky přišly na Floridě, kde McDavida s Draisaitlem pečlivě střežili Aleksander Barkov a spol. I proto, že Panthers doma měli výhodu při střídáních; znovu se tím ukázalo, jak je důležité co nejlepší postavení po základní části.

Přesilovkové rezervy: Znovu to zní až příliš tvrdě vzhledem k tomu, že Oilers měli v celém play off druhou nejvyšší úspěšnost využití početních výhod ve výši 29,3 procenta (lepší byli jen Colorado Avalanche s hodnotou 36,7 procenta). Ve finále ale údernost McDavidova komanda spadla celkově na 12,5 procenta – a hlavně při čtyřech porážkách nevyužil Edmonton žádnou nabídku, včetně jedné přesilovky v sedmém finále. Sice to vyvažoval naprosto excelentními výkony v oslabeních, pokud se ale pídíme po důvodech porážky, pod mikroskopem statistik vyvstane i tento.

DŮVODY K OPTIMISMU

Inspirace Floridou: Padala slova o zlomených srdcích, o pocitu naprosté devastace. "Přesto jsem nesmírně hrdý na to, kam jsme měsíc po měsíci nakonec dokázali vyšplhat," pravil kapitán McDavid. Že finálová prohra bolí, o tom ostatně mohou nejlépe vyprávět zrovna Panthers – to, že před rokem padli v poslední sérii s Vegas Golden Knights, tým nabudilo, do přípravy se vrátil ještě odhodlanější. Až odezní bezprostřední smutek, právě tohle pro Oilers představuje největší důvod k optimismu. Ne nadarmo se říká, že se velké triumfy rodí právě z velkých porážek.

Král Connor: Díky 42 bodům ovládl produktivitu play off, získal Conn Smythe Trophy a ještě 34 asistencemi trumfnul dějinný rekord Waynea Gretzkyho. Snad ještě impozantněji však působí, že McDavid posbíral o 20 bodů víc než nejproduktivnější muž soupeře, jímž byl druhý kapitán Aleksander Barkov. "Gretzkyho jsem nezažil, ale představuju si to podobně. On je nejtalentovanější hokejista, jakého jsem kdy na ledě potkal," uznal Barkov. S takovým kápem budou Oilers mít i za rok nejvyšší ambice. Zvlášť vzhledem k tomu, jakou motivaci McDavid dostane po nejtěsnější možné porážce...

Jednička nalezena: Že bude dřív v pekle sněžit, než si Edmonton bez nutnosti velkého trejdu sám vychová opravdu skvělého gólmana? Takovým vtípkům je konec. Pokud někdo v play off zásadně předčil očekávání, je to právě Stuart Skinner. Zvlášť ve finále byl výborný, mnohdy přechytal i soupeřovu jedničku Sergeje Bobrovského. Navíc zaujal i klidným přístupem a nadhledem - to jsou všechno ingredience, na nichž lze dlouhodobě stavět. Pro vedení Oilers je to významné plus. Při letní obměně kádru se může zaměřit na vylaďování detailů, nikoli na shánění drahé opory mezi tyče.

ČESKÝ VÝHLED

Při předchozím finále Stanley Cupu v roce 2006 tvrdil v edmontonské defenzivě muziku Jaroslav Špaček, při triumfech v 80. letech tu válel Jaroslav Pouzar… Nyní ale šatna na české jméno nadále čeká. Jediným našincem v systému je aktuálně vysoký centr Tomáš Mazura, jehož Edmonton draftoval v roce 2019 v šestém kole jako číslo 162. I to naznačuje, jak moc má do NHL daleko. Aktuálně má za sebou druhou sezonu v univerzitní NCAA.