Hrdina sedmého zápasu se navždy zapíše do historie

Vyhrát Stanley Cup v sedmém zápase o všechno je snem, po kterém dychtí spousta kluků, ale i holek, chlapíků z amatérských lig, žáků, juniorů i profesionálů. 

V noci na úterý (2:00 SELČ) se o nejžádanější hokejovou trofej světa utkají Florida Panthers a Edmonton Oilers. Bude to v pořadí osmnáctý zápas č.7 v dějinách Stanley Cupu.

Na ledě Amerant Bank Areny v Sunrise na Floridě pak kapitánovi vítězného týmu předá trofej komisař NHL Gary Bettman. Patnáctikolový pohár si šampioni budou přehazovat jako pírko; bude mezi nimi i hrdina posledního zápasu. Poražené finalisty bude naopak smutný večer tížit po celé léto a pravděpodobně ještě mnohem déle.

Ne vždy je to gól, nebo skvělý zákrok brankáře, co nejlépe definuje hrdinu. Možná je to jedno klíčové střídání. Možná zblokovaná střela nebo třeba hráč, o kterém se dozvíme, že nastoupil přes zranění, s nímž by za jiných okolností vůbec nezamýšlel obout brusle.

Od roku 1939, kdy byl zaveden formát na čtyři vítězné zápasy, dospěly série play off do sedmého duelu v celkem 197 případech.

Pouze sedmnáctkrát v letech 1942-2019 se tak stalo ve finále Stanley Cupu a jen sedmkrát vstřelila rozhodující gól legenda z Hokejové Síně slávy: Babe Pratt (1945), Gordie Howe (1955), Andy Bathgate (1964), Jean Beliveau (1965), Henri Richard (1971), Jari Kurri (1987), Mark Messier (1994).

Asi je příznačné, že první sedmý zápas finále se odehrál v souboji Toronto Maple Leafs proti Detroit Red Wings v roce 1942, kdy kanadský tým prohrával 0:3 a pak se mu podařilo vyhrát čtyři utkání v řadě. Tento comeback, jediný svého druhu v historii soutěže, je nyní, o 82 let později, cílem Oilers.

Sedmkrát se stalo, že sedmý zápas finále Stanley Cupu rozhodl jediný gól. Největší rozdíl ve vítězství činil čtyři branky, ve všech třech případech se jednalo o výsledek 4:0. Nikdy se ale nestalo, že by vítěz vstřelil více než čtyři góly.

Maple Leafs a Red Wings vyhráli sedmý zápas finále třikrát, Montreal Canadiens dvakrát a devět dalších týmů jednou.

Útočník Toronta Pete Langelle byl 18. dubna 1942 jako první označen za hrdinu. Jeho gól v čase 9:48 třetí třetiny byl vítězným. Nebyla to trefa z nejkrásnějších, v play off vzhledem ke stavu ledu a počtu soubojů takové ani moc nepadají. 

Zápěstí obránce Detroitu Jacka Stewarta bylo zraněním oslabeno natolik, že měl hokejku připevněnou k rukavici gumičkou. Neměl sílu ohnat se po puku plachtícím nad brankářem Johnnym Mowersem. Stewart byl bezmocný, když Langelle dosáhl rozhodujícího gólu.

Dvakrát muselo sedmý finálový zápas Stanley Cupu určit prodloužení, přičemž v obou případech zvítězili Red Wings: v roce 1950 Pete Babando skóroval v čase 8:31 druhého prodloužení a zařídil výhru nad New York Rangers, v roce 1954 pak Tony Leswick v čase 4:29 prodloužení zarmoutil Canadiens.

Čtyřikrát zaznamenal brankář v sedmém zápase čisté konto: Tim Thomas za Boston Bruins v roce 2011, Martin Brodeur z New Jersey Devils v roce 2003, Gump Worsley z Canadiens 1965 a Johnny Bower z Maple Leafs 1964.

Pět hráčů se dělí o prvenství v počtu bodů (3) v sedmém zápase finále Stanley Cupu: Brad Marchand z Bruins (2011), Mike Rupp, z Devils (2003), Alex Tanguay z Colorado Avalanche (2001) a Dick Duff a Bobby Rousseau z týmu Canadiens 1965.

Marchand a jeho spoluhráč Patrice Bergeron jsou posledními z 11 střelců, kteří v sedmém zápase finále dávali dva góly (oba v roce 2011).

Od roku 1965, kdy byla zavedena Conn Smythe Trophy, která se uděluje nejužitečnějšímu hráči play off, ji pouze jednou získal muž, který vstřelil rozhodující gól v sedmém utkání Stanley Cupu. Byl to hned v roce 1965 montrealský Jean Beliveau. 

V autobiografii zesnulé legendy z roku 1994 není přitom o této ceně ani zmínka, což jen dokazuje formát muže, pro kterou byl jeho tým vším.

Hrdinu sedmého zápasu mezi Floridou a Edmontonem brzy poznáme.  Jisté je zatím jen to, že jeho jméno bude navždy součástí hokejové historie a mladí fanoušci budou usínat v dresech Oilers nebo Panthers s nadšeným nebo zlomeným srdcem. 

Lord Stanley z Prestonu, kanadský generální guvernér, který v roce 1893 věnoval trofej nesoucí jeho jméno, by si asi nemohl představit lepší a dramatičtější způsob korunovace nového šampiona, než je tento sedmý zápas.