Na druhou stranu, ztráty jsou v této pasáži ročníku běžné. Také Rangers scházeli zranění Jacob Trouba, Ryan Lindgren a na tribuně skončil Will Cuylle; tihle tři představují dlouhodobě největší tvrďáky v kádru.
Navíc fanoušci v legendární MSG sledovali, jak Floridu poslali do vedení 2:0 postupně Matthew Tkachuk a Eetu Luostarinen.
"Když ve druhé třetině prohráváte o dva góly, potřebujete zažehnout opravdu velkou jiskru. Být to o tři, z takové díry už se těžko vyhrabává, zvlášť proti podobnému soupeři," přiznal Trocheck.
Naštěstí pro Rangers kromě Panarina nabral lauf i bek Adam Fox. Jeho trefa na 2:1 znamenala, že si prodloužil bodovou šňůru už na sedm duelů (4+6).
"Rozhodně nám to dodalo vítr do plachet," uznal Fox. "Od té chvíle jsme si najednou vytvářeli mnohem víc šancí, hrálo se daleko víc v jejich pásmu, nutili jsme je k chybám. Ten gól nám vdechnul život. Celkově to byl rozhodně velmi dobrý výkon, i díky energii od fanoušků z tribun. Florida není na čele soutěže jen tak pro nic za nic."
Panthers se totiž i přes aktuální černou sérii stále s 95 body mohou zúčastnit závodu o nejlepší tým dlouhodobé části. Tentokrát jim však chybělo eso Panarinova formátu. Někdo, kdo by vzal osud utkání do vlastních rukou. Tak jako on, když vyrovnal v čase 56:35.
"Obvykle vždycky přihrávám, když vidím někoho volného, naštěstí jsem teď vystřelil a díkybohu se to tam nějak na desetkrát odrazilo," hodnotil se svojí typickou dikcí. Stejně popsal klíčový nájezd proti Sergeji Bobrovskému: "Většinou ani sám nevím, co provedu. Na začátku jsme proto z toho byl trochu zmatený, pak jsem ale našel skulinku."
Takový popis rozhodně neodpovídá realitě. Panarin dospěl v lídra, kterého může Rangers závidět zbytek ligy.
I proto Newyorčané mohou dál živit naději na to, že by třicet let od posledního Stanley Cupu, který dobyla parta okolo Marka Messiera, mohlo dojít na tu nejkrásnější oslavu ze všech...