Body, body a zase body. Ty Čechům scházejí

Kavárna je místem oddechu, zamyšlení, ale taky debat, polemik a výměny názorů na rozličná témata. Redakce NHL.com/cs se každý pátek schází v 'Hokejové kavárně', kde vybraní autoři probírají jeden z námětů týkajících se vývoje v NHL. Nyní dvojice Marek Burkert, Lukáš Vrkoč diskutuje nad aktuální tabulkou bodování ligy podle národností.

Kanada: 559 bodů. USA: 490. Rusko: 393. Švédsko: 393. Finsko: 363. Česko: 266. Švýcarsko: 187 bodů. Slovensko: 67 bodů (za sedm hráčů).
Tak vypadá tabulka deseti nejlepších hokejistů z dané země v produktivitě k 10. lednu.
Burkert: Ať se na tuhle tabulku dívám z jakéhokoli úhlu, tak je to vlastně jen potvrzení toho, co slyšíme ze všech stran. Český hokej nevzkvétá a je to znát i v NHL. Snižují se početní stavy hráčů v nejlepší lize světa a borce, kteří jsou pro tým skutečně nepostradatelní, spočítáme na prstech dvou rukou.
Mohli bychom se třeba uklidňovat, že disponujeme kupou špičkových gólmanů a defenzivních zadáků, ale bohužel. Vždyť nahoře teď momentálně hraje jenom pět českých obránců... Evropské velmoci prostě těch šikovnějších a produktivnějších hráčů mají o dost víc.
PODÍVEJTE SE: [Pět českých momentů]
Vrkoč: To slovo nevzkvétá je z mého pohledu ještě hodně mírné, když si ho dáme do kontextu s celkovou úspěšností našeho hokeje. Ale o to tu nejde.
Musíme být moc rádi za Davida Pastrňáka, Jakuba Voráčka a Tomáše Hertla, užívat si, co je k mání a těšit se z progresu novějších tváří. K tomu samozřejmě nepřestávat věřit, že bude líp a na více bodující Evropany se časem ještě dotáhneme.
Kdo by k tomu podle tebe mohl nejvíce pomoci?
Burkert: Pořád věřím v potenciál Jakuba Vrány, který byl před čtyřmi lety na úrovni hráčů, jako jsou William Nylander nebo Jack Eichel... V ofenzivně našlapaných Washington Capitals to měl hodně těžké, na rozdíl třeba od Pastrňáka, který tu šanci ukázat se dostal v Boston Bruins takřka okamžitě.
Teď už je ale Vrána mezi šesti nejlepšími útočníky posledních vítězů Stanley Cupu, uvědomuje si svoji rychlost a má k tomu velmi šikovné ruce. To by mohl být do dvou tří let klidně osmdesátibodový hráč.
A dál... Loni jsme všichni propadli kouzlu střeleckého umu Filipa Zadiny, letos na dvacítkách ale přišlo vystřízlivění. Záleží, kdy mu dají Detroit Red Wings možnost a jak se s tím bezpochyby talentovaný střelec vypořádá. Věříš mu?

Vrkoč: Tak rád bych mu věřil. Hodně jsem ho sledoval i v rámci sond do kanadských juniorek u nás na NHL.com/cs v minulé sezoně, ale on jakoby ztratil kouzlo i střeleckou mušku. Nebo ještě jednodušeji dosud nedozrál pro dospělý hokej a v Detroitu dobře vědí, co dělají s jeho ohráním na farmě v Grand Rapids. Vždyť místo v áčku tam nemá ani další snajpr z mládežnických kategorií Martin Frk, který uř se snaží prosadit nějaký ten pátek.
Jinak s Vránou souhlasím, zajímavý je i Ondřej Kaše v Anaheim Ducks a trochu odrostlejší Lukáš Radil v San Jose Sharks. Ale mám pocit, že se pořád bavíme maximálně o hranici 80 bodů, a to je proti konkurenci málo. Myslím té alespoň evropské, se Severoameričany nemá smysl se měřit. To je jiný level i základna.
Vůbec ale netuším, co čekat od další hvězdičky Martina Nečase. Těžko říct, zda on může ve sledované statistice brzy výrazně pomoci. Na dvacítkách naposledy ukázal, že mu toho v klíčových chvílích stále dost chybí. Měl by být v první řadě dravější a tvrdší a od toho se odrazit.
Více k tématu: [Úspěšný nováček Radil: NHL je splněný sen]
Burkert: Myslím, že naděje, které se letos české dvacítce na mistrovství světa dávaly, pak ještě prohloubily rozčarování, které její výsledky přinesly. Měli jsme konečně zase vynikajícího gólmana v Lukáši Dostálovi, jenže absence koncových hráčů byla proti konkurenci do očí bijící.
Kromě Zadiny nemělo Česko za posledních deset let na 'dvacítkách' útočníka, který by se nějak individuálně výrazně vymykal. Když se podíváš na statistiky nejlepších hráčů na juniorských šampionátech, pak tam vidíš jména, která se o něco později výrazně prosadila v NHL. My ale musíme čekat, že někdo z mladíků snad přece jen dozraje. Snad i Nečas, s jehož charakteristikou ostatně souhlasím. Nějaké to kilo svalů by se mu jistě hodilo. Ale to on asi taky ví a maká na tom.
Vrkoč: Když už jsi zmínil Dostála, tak snad aby to čeští gólmani vzali za opačný konec a začali vychytávat ostatní národy. Hvězda turnaje dvacítek ale také musí teprve přesvědčit o svých kvalitách podobně jako třeba Pavel Francouz v Colorado Avalanche. David Rittich to dělá v Calgary Flames náramně už druhý rok a Petr Mrázek se v Hurricanes snad už oklepal z bídného období.

A teď si vezmi, co musí říkat na Slovensku. S výjimkou Jaroslava Haláka, který se chytil v Bruins a kapitána stejného klubu Zdena Cháry to žádná velká sláva není. Vždyť dva nejproduktivnější hráči ligy Nikita Kucherov z Tampa Bay Lightning a Mikko Rantanen z Colorada nasbírali každý sám víc bodů než oni dohromady. Ani do budoucna to lepší nebude, když to vidím v mládeži, kde se teď řeší až nedůstojné případy v týmu kolem kouče juniorky Ernesta Bokroše.
Burkert:Tak kolem roku 2013 se zdálo, že se na pozice českého hokeje dotahují Švýcaři, ale i když mají za posledních šest let dvě stříbra z mistrovství světa, tak jsem pořád přesvědčený, že můžeme nabídnout přece jen větší kvalitu.
Slovenští fanoušci si ale musejí zvykat, že už je bohužel pryč éra Mariána Hossy a Mariána Gáboríka. Vždycky jsem byl zastáncem Tomáše Tatara, ale vyšší patra v bodování ligy jsou mu vzdálená.
Třeba Němec Leon Draisaitl z Edmonton Oilers má v tuto chvíli víc bodů než dva nejproduktivnější Slováci dohromady. Nebo se podívejte na Dány, kterých sice hraje NHL jen pár, ale bodují také mnohem pravidelněji. Pro slovenský hokej je to světlo na konci tunelu o dost dál.