Gudas staví mosty mezi generacemi: Někdy to není snadné

Úkolem kapitána týmu NHL je obvykle tmelit kabinu, jít příkladem svým přístupem ke hře i k tréninku. Snažit se vtisknout týmu jeho identitu, pozvednout firemní kulturu. Sloužit jako pojítko mezi mužstvem a trenéry, mezi mužstvem a médii.

A v případě, že jde o tým plný mladíků jako Anaheim Ducks, k těm úkolům patří také stavět mosty mezi generacemi.

Právě tak, jako to dělá Radko Gudas.

"(S mladými) to někdy není snadné," připouští český obránce v rozhovoru s NHL.com/cs. "Mají obrovský potenciál. Mají neuvěřitelné ruce a velký talent, který se snaží využívat co nejvíc. Ale myslím si, že je to až někdy na škodu. Když třeba předržujeme puky. Je to o tom poznat a vyhodnotit hru, kdy a jak v daný moment rozhodnout ty situace, v jaký moment zrychlit hru a naopak."

Že by to měl jako šéf s mladými 'divočáky' složité, se ovšem nezdá jednomu z nich - brankáři Lukáši Dostálovi, jenž prožívá skvělý start do sezony.

"Se mnou to těžké rozhodně nemá..." ohradil se naoko naštvaně. "Ale vážně, Gudy je skvělý kapitán, lídr. A hlavně skvělý člověk. Právě proto je vlastně u nás kapitánem, protože jde mladým klukům příkladem a předává jim ty své zkušenosti. Já jsem strašně rád, že je to právě on."

Gudas, který má ve 34 letech za sebou už přes 12 let v NHL a v zimě by se měl dostat na hranici 800 zápasů, byl dříve známý spíš potyčkami a tvrdými srážkami, leckdy za hranou pravidel. V posledních letech však ohromně vyspěl, z hráče, který často zbytečně oslaboval svůj tým, se stal odpovědným mužem, jenž dělá vše pro úspěch party. Aniž by se vzdal své tvrdosti, dokáže ji udržet mimo trestnou lavici. Stal se příkladným lídrem.

A v této roli teď žádá podobný progres i od mnoha mladíků v anaheimském kádru.

"Trošku nám chybí zkušenosti. Zjednodušit hru v některých zápasech. Hrát trochu víc, nechci říct sám na sebe, ale věřit si, že další spoluhráči tam jsou pro vás, když uděláte nějakou chybu. Takové týmové sebevědomí, týmová důvěra v hráče, být na správných místech," vypočítává, jaké elementy by chtěl vnést do klubové kultury Ducks.

Právě tenhle vzkaz se snaží předat celému týmu jak na ledě, tak i na střídačce či v kabině, kde je od léta designovaným šéfem.

"Snažím se hrát jednoduchý, účelný hokej. Myslím, že to je i důvod, proč mě tady zvolili kapitánem. Snažím se předávat klukům tady veškeré zkušenosti a takovou tu zprávu, aby věděli, že ty zápasy nemusí být vždycky perfektní, ale musí se i tak najít způsob, jak vyhrát."

Anaheim (8-8-2) je po úvodních 12 zápasech pod Gudasovým vedením na předposledním, sedmém místě Pacifické divize, na soupeře před sebou však nemá moc velkou ztrátu a na všechny má zápas(y) k dobru. Navíc je na vzestupné vlně: vyhrál třikrát po sobě a čtyřikrát z posledních pěti duelů.

"Řekl bych, že ta (bilance) před tím úplně nesvědčila tomu, jak hrajeme. Dosty nás v několika zápasech podržel, myslím že si zasloužíme trošku lepší výsledky, ale máme ještě mladý tým. Pořád se ještě učíme," míní jediný český kapitán v současné NHL.

Gudasova tvář se teď objevuje na plakátech okolo Honda Center i v přilehlých městech jako Santa Ana, Newport Beach, Irvine či Mission Viejo. A i když jižní Kalifornie není úplně hokejová destinace, pro místní fans se stal brousek z Prahy tak trochu celebritou.

"Poznávají mě teď mnohem víc. I v obchodě se mi to stává, že jdu nakoupit a lidi mě zastaví nebo se fotí. Už to proniklo i sem do Anaheimu," popisuje letošní mistr světa z Prahy, kterého paradoxně nepoznal zrovna fanoušek z Česka, když v přestrojení za 'Jimmyho' prodával v rámci marketingové akce v oficiálním obchodě NHL na Manhattanu.

"Úplně první člověk, kterého jsem tam potkal, byl z Čech, a ten mě hned nepoznal, takže to bylo docela vtipné. Kluk. Pak přišla maminka a ta už nějak věděla," vypráví Gudas. "Prodal jsem nakonec i jeden dres Anaheimu, dal jsem jim 50 procent slevu. Na pokladně nakonec dostali 30, ale zvládli to."

I takové povinnosti patří k roli kapitána a jedné z tváří klubu NHL. Ty hlavní však tkví v kabině a na ledě. Včetně toho, že sem tam musí vyřešit i nějaký spor nebo uvolnit napětí.

"Nemůžu říct, že by to bylo nepříjemné, je to součástí té role a růstu celého mužstva," říká k tomu.

"Řeším i to, co běžný nebo mladý hráč neřeší, ale myslím, že tady máme dost velkou a zkušenou skupinu starších lídrů. Takže většinou to řešíme pospolu. Kolektivně se snažíme dospět k tomu, co by pro nás bylo nejlepší a jak by i všichni ostatní co nejlíp převzali tu zprávu, aby věděli, co chceme předvádět jako tým."