Colton dal po Savardově nahrávce jediný gól zápasu

Jak příjemné musí v téhle době býti sportovním fanouškem ze západní Floridy! Jak veselé je provázet své oblíbené atlety od úspěchu k úspěchu, jejichž výčet začíná být značně pozoruhodný.
Baseballisté Tampa Bay Rays vyhráli v říjnu 2020 American League a zahráli si Světovou sérii, finále MLB. Američtí fotbalisté Buccaneers letos v únoru ovládli Super Bowl a stali se šampiony NFL.

A co teprve Lightning!
Hokejový tým z Tampy v letech hojnosti jako jediný dokázal přinést místním příznivcům tuplovanou radost. Tu první, v září 2020, ještě museli slavit na dálku, když Lightning vybojovali titul mistrů NHL v bublině v Edmontonu. Podruhé už ale mohli vidět své miláčky převzít Stanley Cup na vlastní oči; v noci na čtvrtek zvedl kapitán Steven Stamkos a po něm jeho spoluhráči slavnou trofej nad hlavu v Amalie Areně v centru Tampy.
"Dokázat to vyhrát před vlastními fanoušky a přáteli pro nás znamená nejvíc. Loni jsme takovou šanci nedostali a tohle je zadostiučinění. Chtěli jsme to dokončit už ve čtvrtém zápase (v Montrealu), to se nepovedlo. Ale nakonec to možná bylo požehnání, protože teď si to můžeme užít doma, před našimi skvělými diváky a příbuznými, kteří nás podporovali od prvního dne. Nemůžeme se dočkat, až to s nimi oslavíme," jásal Stamkos v televizním rozhovoru hned po výhře v pátém finále nad Montreal Canadiens.
"Plná hala, neskutečná energie a další titul v Tampě? Zdá se, že všechno je zase v normálu," prohlásil při předávání Stanley Cupu komisař NHL Gary Bettman a odstartoval tím oslavy s hokejovým grálem.
Více k tématu: [Pan Neprůstřelný. Popáté v řadě rozhodl sérii nulou]
Na sociálních sítích mezitím pršely gratulace. Od místních celebrit, od místních celků Rays, Buccaneers, ale i třeba od basketbalistů Orlando Magic, kteří jsou nejblíže položeným klubem NBA. S narážkou na anglický přepis slova šampioni (a možná i na přepis slova šampaňské) se na webu objevilo přízvisko 'Champa Bay'.
Tampa se koupe v šampusu.
"Jasně, je to klišé, ale já opravdu nemám slov. Tahle parta vyhrála dvakrát po sobě po tom všem, čím jsme si prošli loni v bublině, až po tenhle rok, byli jsme nahoře i dole," dodal Stamkos.
Když tohle mužstvo vyhrálo loni v září, zdálo se to být tak nějak v pořádku. Vždyť Lightning byli o rok dřív suverénem základní části, se 62 výhrami vyrovnali historický rekord, jenže pak vyhučeli ve čtyřech duelech 1. kola s Columbus Blue Jackets. Od roku 2015 hráli čtyřikrát finále Východní konference, dvakrát finále Stanley Cupu. Triumf v roce 2020, kdy si tým poradil postupně s Columbusem, Boston Bruins, New York Islanders i Dallas Stars, se zdál být prostě cílem dlouhé cesty, zakončením putování skvělého týmu, jenž dozrál v šampiony.
Nikdo ale nemohl tušit, že to není žádný konec.
Že tahle parta tehdy ještě neřekla poslední slovo. Že letos po základní části, v níž bez největší ofenzivní hvězdy Nikity Kučerova skončila v Discover Centrální divizi třetí a v ligové tabulce s bilancí 36-17-3 až osmá, znovu naladí ke skvělému výkonu a vyhraje další čtyři série play off: první s Florida Panthers, druhou s Carolina Hurricanes, třetí s New York Islanders a pak i finále s Canadiens.

Lightning společně zapózovali u Stanley Cupu

"Je to neuvěřitelné. Zranění, se kterými naši kluci hráli. Obrovské srdce, které všichni mají. Už jen vyhrát jednou je strašně těžké a dostat se sem podruhé za sebou je ještě těžší. Fantastická práce a skvělý týmový výkon," radoval se forvard Blake Coleman.
"Je tady spousta hráčů s velkým charakterem," přidal se obránce Ryan McDonagh. "Management kádr vhodně doplnil, i po té těžké porážce (v prvním kole Columbusem) před pár lety nám dál věřil. Náš tým je strašně odolný. Je to neskutečný pocit. Člověk si ani nedokáže představit, že by vyhrál dva tituly za sebou. Ale my jsme celý rok drželi při sobě a nakonec se nám to povedlo."
Lightning jsou týmem s fantastickým gólmanem, Andreji Vasilevskému se v play off druhým rokem po sobě nikdo nevyrovnal. Jsou týmem plným skvělých ofenzivních hráčů, od Victora Hedmana ze zadních řad přes Kučerova, Braydena Pointa, Stamkose, Ondřeje Paláta a Anthonyho Cirelliho až po Yanniho Gourdeho či střelce jediné branky v posledním finále Rosse Coltona.
Jsou ale také týmem, který pro výhru udělal všechno. Týmem obětavých blokařů, odolných mazáků, brousků schopných se porvat o každý puk. Tak jako to udělal forvard Alex Killorn v prvním finále, když skočil do střely montrealského bombarďáka Shey Webera, která mu zlomila lýtkovou kost, takže zbytek série sledoval jen jako divák.
"Symbolem našeho tažení pro mě je, jak Weber naládoval tu svou ránu a (Killorn) do ní skočil. Tohle vypovídá vše o charakteru našeho týmu. Je to válečník, položil se tam za celý tým. Ať už hrál kdokoliv, dovedl zapadnout, měli jsme úžasně široký kádr. A díky tomu jsme světovými šampiony," prohlásil kouč Jon Cooper.

Lightning odolali tlaku Montrealu a mohli slavit

Jeho mužstvo nebylo vždycky opticky lepším celkem. Soupeři ho často přestříleli, leckdy i přehráli. Ve statistice SAT měřící počty střeleckých pokusů ve hře pět na pět bylo v play off nad 50 procenty jen pět hráčů Tampy z 20.
Se sebevědomím a zkušeností mistrů i schopností využívat dané příležitosti (včetně famózně zahraných přesilovek) však Lightning dokázali v klíčových momentech překlopit zápasy na svou stranu.
"Měli jsme v týmu charakter. Fantastické dovednosti. Bojovníky napříč celým kádrem. Všechno je to o hráčích. To oni to dokázali. Já tam jen stál a převaloval žvýkačku," usmál se Cooper.
"Je jasné, že poslední dva roky vstoupí do dějin," doplnil ho Hedman. "Tenhle tým, tihle hráči tam už budou navždycky."