Top momenty Voráčkovy kariéry: Od zlata až k legendám

Na sto procent to sice nepotvrdil - sám použil číslo 99,9 - ale dá se to brát tak, že hráčská kariéra Jakuba Voráčka je s uzavřenou osmiletou smlouvou v NHL u konce. Při této příležitosti jsme sestavili medailonek deseti největších momentů či událostí v hokejovém životě osobitého sympaťáka, který se v poslední dekádě zařadil mezi nejlepší české hráče české v historii NHL a uznání si vydobyl i v reprezentaci.

'Domácí' draft v Columbusu

Ten večer šlo před ním na řadu šest hráčů: Patrick Kane do Chicago Blackhawks, James van Riemsdyk k Philadelphia Flyers, Kyle Turris do Phoenix Coyotes, Thomas Hickey do Los Angeles Kings, Karl Alzner do Washington Capitals a Sam Gagner k Edmonton Oilers. Největší aplaus si však vyslechl Voráček, jenž se stal sedmičkou draftu 2007. Vzali si ho totiž Columbus Blue Jackets, v jejichž Nationwide Areně se ten rok konal výběr talentů pro NHL.

Ryšavý mladík z Kladna měl tou dobou za sebou první sezonu v juniorském Halifaxu, kde pak ještě rok zůstal a celkem nasbíral ve 102 zápasech Quebec Major Junior Hockey League 187 bodů. Tak vysoko jako on nebyl draftovaný žádný český hokejista až do roku 2015, kdy si New Jersey Devils vybrali jako šestku centra Pavla Zachu.

Dvoubodová premiéra

Na podzim v roce 2008 Voráček 'udělal' kemp Blue Jackets a zůstal v prvním týmu. A hned v úvodním utkání NHL fanouškům v Ohiu ukázal, že vedení klubu jeho náborem rozhodně nechybovalo. 10. října proti Dallas Stars vstřelil v první třetině úvodní gól zápasu a nakonec pomohl k výhře 5:4 po prodloužení ještě asistencí u čtvrté trefy. Parádní debut!

V tom zápase mu přitom kouč Ken Hitchcock dal jen něco málo přes devět minut na ledě (9:09), avšak jeho důvěra postupně rostla. Český zelenáč nebodoval každý večer, ale přidával vcelku pravidelně především asistence. 10. ledna proti Minnesota Wild prožil svůj první tříbodový večer a sezonu končil se solidními 38 body (9+29) z 80 duelů.

Oporou Blue Jackets

Už ve svém druhém roce rychle dorostl v jednoho z ofenzivních tahounů Blue Jackets. Jeho čas na ledě vzrostl z průměrných 12:39 minuty v úvodní sezoně na 15:37, v 81 zápasech dal 16 gólů a nasbíral 50 bodů. To vše ve 21 letech.

Voráčkovi pomohl únorový vyhazov ostříleného kouče Hitchcocka, jehož asistent Claude Noel, který po něm převzal vedení střídačky, více sázel na mladé hráče. Zatímco předtím osmkrát v řadě nebodoval, ve 21 posledních utkáních sezony zažil hned čtyři tříbodové večery - ten nejlepší 28. března 2010 proti Chicago Blackhawks, kdy ke dvěma trefám přidal asistenci a táhl tak tým za výhrou 4:2.

Nečekaný titul mistrů světa

Pozvánka na olympijský turnaj ve Vancouveru ho v roce 2010 ještě minula, ale na šampionát IIHF v Německu, před kterým se řada hráčů z NHL omluvila, ho Vladimír Růžička nominoval. "Byl jsem maličko nervózní, když jsem poprvé přišel do kabiny. To si člověk musí zkrátka prožít na vlastní kůži," vyprávěl po prvním tréninku s národním týmem.

V něm se usadil na křídle třetího útoku s Janem Markem a Tomášem Rolinkem a prožil s ním divokou cestu za titulem mistrů světa, která začala vlastně už nečekanou porážkou s Norskem a skončila epickou finálovou výhrou 2:1 nad Ruskem posíleným o největší esa z NHL. "Byl to životní zážitek. Moc jsem si vážil, že jsem u toho mohl být," vzpomínal Voráček.

Jágrův kolega i soused 

Po oslavách zlatých medailí a zhruba měsíční dovolené se v létě objevila zajímavá zpráva: 23. června vyměnil Columbus českého mladíka spolu se dvěma výběry v draftu za Jeffa Cartera do Philadelphia Flyers. Pro Voráčka tak začala nejlepší a nejdelší fáze kariéry v NHL.

Ve Philadelphii se usadil v domě, kde bydlel i tehdejší navrátilec z Omsku Jaromír Jágr, za něhož při zápasech naskakoval na led jako pravé křídlo druhé lajny. A postupně se stával větší a větší oporou Flyers, kteří ten rok postoupili do 2. kola play off. V 78 zápasech dal 18 gólů a nasbíral 49 bodů, hodně vidět byl pak v play off, kde měl v 1. kole proti Pittsburgh Penguins rozmíšky se Sidney Crosbym, ale kde také v 11 utkáních pomohl týmu bilancí 2+8. Jágr po sezoně odešel k Dallas Stars, ale Voráček zůstal ještě hodně dlouho.

Posun mezi top hvězdy

Sezona 2012-13 byla kvůli výluce zkrácená, dá se ale říct, že pro číslo 93 zlomová. Po Jágrově odchodu se stal Voráček elitním pravým křídlem týmu a ve 48 utkáních to ukázal 46 body (14+32). V 82 zápasech dalšího ročníku se dostal na 62 bodů (23+39) a v sezoně 2014-15 končil s 81 body (22+59) jako pátý nejproduktivnější hokejista NHL - na vítěze Art Ross Trophy Jamieho Benna z Dallasu mu tehdy scházelo jen šest gólů nebo nahrávek.

Flyers po úspěšné sezoně potvrdili 30. července jeho status osmiletou smlouvou na 66 milionů dolarů (roční průměr 8,25 milionu), která běžela až do konce této sezony. V ročníku 2015-16 Voráčkova produktivita spadla na 55 bodů ze 73 startů, v první sezoně nového kontraktu se dostal na 61. Pak ale zažil individuálně nejlepší rok kariéry, když v roce 2018 končil základní část NHL se 65 asistencemi a 85 body.

Kapitán nároďáku

V roce 2015 bylo lákadlem pro všechny krajany v NHL mistrovství světa IIHF v Praze a forvardovi Flyers se před ním dostalo velké cti: byl jmenován kapitánem národního týmu. "Je to pocta. Nikdy bych to nečekal. Kdyby mi předloni nebo loni někdo řekl, že budu kapitánem, tak si klepu na hlavu," říkal tehdy.

Útočník, který už měl doma zlato z MS 2010 a bronz ze šampionátu v Bratislavě 2011, s nadupaným českým výběrem skončil v Praze čtvrtý. Celkově reprezentoval ještě na šampionátech v letech 2013, 2017 a 2019, na World Cupu 2016 a na olympijském turnaji v Soči 2014. Za Česko odehrál celkem 83 zápasů, v nichž nasbíral 67 bodů (16+51).

Poslední vzestup

Play off 2020 se konalo ve zvláštních podmínkách. Sezona se po březnovém přerušení spjatém s příchodem pandemie koronaviru dohrávala v létě v uzavřených bublinách bez diváků v Torontu a Edmontonu. Flyers však měli v závěru nakročeno velmi dobře: do Stanley Cupu šli z horních pozic, vyhnuli se tehdejšímu předkolu a v prvním kole zdolali Montreal Canadiens v šesti zápasech. V sedmém duelu druhého kola jim pak ale vystavili stopku úporně bránící New York Islanders.

Voráček v 15 zápasech skupiny o nasazení a vyřazovacích sérií pomohl devíti body (4+5) a patřil ke zkušeným tahounům omlazeného mužstva. Tehdy ještě netušil, že to pro něj je poslední play off v kariéře...

Loučení s Flyers, návrat do Ohia

Po poměrně úspěšném závěru předchozí sezony byla neúčast v play off 2021 zklamáním. Vedení se proto rozhodlo urychlit rekonstrukci kádru a poslalo Voráčka v trejdu za Cama Atkinsona zpátky do Columbusu (především proto, aby se zbavilo jeho obří smlouvy). Tam se měl stát mentorem pro mladé hráče, jichž bylo v kabině Blue Jackets plno.

Výměnou ze 24. července 2021 se uzavřela velká kapitola kariéry kladenského barda. Ve Philadelphii strávil 10 let a odehrál tu 727 zápasů, se 604 body je 10. a se 427 asistencemi pátý v klubové historii. "Určitě nám bude chybět. Byl to rozdílový hráč," prohlásil centr Flyers Sean Couturier. "Bez něj to bude jiné, už jen v kabině, kde byl obrovsky respektovaným klukem a byla s ním velká legrace. Bude nám chybět. A obzvlášť mně samotnému, vždyť je to jeden z mých nejlepších kamarádů."

Konec se statusem legendy

Tehdy ještě nevěděl, že to pro něj bude poslední zápas kariéry, ale nakonec to vlastně byl odchod ve velkém stylu. 4. listopadu 2022 vstřelil Voráček při porážce Columbusu 3:6 s Colorado Avalanche ve finském Tampere gól a na evropském ledě se tak stal třetím nejproduktivnějším Čechem v historii NHL. Po 11 zápasech nového ročníku to pro něj byla první trefa, ta však znamenala, že se s 806 body posunul před Milana Hejduka (805) - víc jich dokázali nasbírat jen legendy Jaromír Jágr (1921) a Patrik Eliáš (1025).

Voráček se tak definitivně zařadil mezi české legendy, jedny z nejlepších krajanů, kteří kdy hráli NHL. Bohužel však v tom samém zápase také utrpěl další z řady otřesů mozku, který mu vystavil definitivní stopku velké kariéry.