Emoce, téměř slzy. Fleury dal sbohem druhému domovu

Věděl, co ho čeká. Chystal se na to. Vlastní emoce přesto nepřemohl.

Marc-Andre Fleury prožil v noci na středu jeden z nejsilnějších zápasů svého sportovního života. Coby gólman Minnesota Wild vyjel dost možná naposledy na led haly PPG Paints Arena, kde v barvách Pittbsurgh Penguins prožil nejlepší momenty kariéry.

"Je pro mě pořád těžké uvěřit tomu, že tohle může být naposled," svěřil se Fleury poté, co 26 úspěšnými zákroky pomohl Wild k vítězství 5:3. "Jsem moc vděčný za to, že jsem takové utkání mohl prožít. Bylo to pro mě složité, plné emocí."

Ty ostatně téměř čtyřicetiletý brankář neskryl ani několik desítek minut po závěrečném klaksonu. Když v kabině rozmlouval s novináři, byl viditelně dojatý. Hlas mu zadrhával, oči se leskly. Několikrát si dokonce musel dát i pauzu, než mohl pokračovat v odpovědi.

"Z celého srdce si vážím toho, co pro mě za ty roky zdejší lidé udělali. Mám na to jen ty nejlepší vzpomínky. Na spoluhráče, zaměstnance a samozřejmě i na fanoušky," vyznal se Fleury, jenž Pittsburghu pomohl k zisku Stanley Cupu v letech 2009, 2016 a 2017.

I proto se střet Penguins s Minnesotou proměnil v oslavu legendárního gólmana. Ačkoli Fleury rozhodně neodchytal dokonalý zápas, byl vyhlášen první hvězdou zápasu. Když po zápase fanoušci vytleskávali svou modlu vestoje, na ledě zůstali i protihráči Sidney Crosby a Kris Letang - Fleuryho parťáci z úspěšné společné éry.

"Myslím, že to byl krásný způsob, jak mu poděkovat," prohlásil Crosby. "Fanoušci mu připravili velké rozloučení, které si určitě zaslouží. Všichni víme, jak moc pro náš tým znamenal. Stejně tak pro fanoušky a celý klub. Nikdy na to nezapomeneme."

Součástí emotivního večera bylo i vzpomínkové video na Fleuryho počest. A to byl moment, který kanadského rodáka poslal téměř do kolen. Nával emocí byl zkrátka příliš silný.

"Ani jsem se na to nemohl dívat. Spíš jsem si přál, aby už rozhodčí vhodil buly," pousmál se Fleury. "Moc si ale vážím toho, co pro mě klub udělal. Nedokážu slovy vyjádřit, co pro mě Pittsburgh znamená. Je to můj druhý domov, mám na něj spoustu úžasných vzpomínek."

Když po utkání opouštěl ledovou plochu, neopomněl jednoho z mladých fanoušků v prvních řadách odměnit svou hokejkou. Jako by tím napsal symbolickou tečku za érou, která z něj udělala jednoho z nejlepších brankářů Penguins všech dob.

Je to ostatně právě Fleury, kdo má nejvíce výher (375) i nejnižší průměr inkasovaných branek (2,58) v klubové historii.

"Myslím, že to pro nás všechny byly smíšené pocity. Na jednu stranu jsme byli rádi, že si proti němu můžeme znovu zahrát. To je vždycky výjimečné. Zároveň jsme ale smutní, protože to bylo možná naposled," kývl hlavou Crosby po zápase, v němž pomohl hostům k výhře prvním gólem český útočník Jakub Lauko.

Fleury svůj odchod do hokejového důvodu zatím neupřesnil. Všeobecně se má ovšem za to, že zahájil svou poslední sezonu. V pořadí už 21. v kariéře. Do nejlepší ligy světa totiž vstoupil už v roce 2003.

"Jestli tohle měl být můj poslední zápas v Pittsburghu, nemohl jsem si vysnít lepší průběh. Prožil jsem tu jednoznačně nejlepší roky své kariéry, nikdy na to nezapomenu. Tohle loučení je pro mě opravdu složité."

Pro trojnásobného šampiona, ze kterého Penguins udělali jedničku draftu 2003, to byl v pořadí devátý duel proti svému původnímu klubu. Fleury v nich má bilanci 5-4-0, v průměru inkasoval 3,05 branky na utkání s úspěšností 90,6 procenta.

"Samozřejmě jsem rád, že se nám povedlo zápas zvládnout a máme další dva body. Pořád jsem hráč a dělám všechno pro to, abychom byli úspěšní," zdůraznil. "Tentokrát pro mě nebylo jednoduché, abych se zkoncentroval. Jsem rád, že se i to povedlo."

Pokud to bylo skutečně poslední loučení Fleuryho s milovaným klubem a městem, proběhlo víc než důstojně.