Šlégr po MS20: Věřím, že se na draftu posuneme jinam 

Ač se primárně věnujeme NHL, nezapomínáme ani na dění na opačné straně Atlantiku. Přibližně dvakrát do měsíce vám v sezoně 2023-24 přineseme rozhovor s některou osobností působící v Česku či jinde v Evropě. Tentokrát jsme vyzpovídali bývalého skvělého obránce s bohatou minulostí v NHL Jiřího Šlégra, jenž je členem Výkonného výboru asociace Český hokej.

----------------

Výrazný zástupce zlaté generace českého hokeje rád sleduje úspěchy jeho nástupců. Je proto jen logické, že mu výkony a výsledky juniorské reprezentace na v pátek skončeném mistrovství světa do 20 let udělaly velkou radost.

"Hrozně se mi líbilo, jak moc byli kluci hrdí na ten dres, co mají na sobě. A vidím tam spoustu hráčů, kteří to mohou v kariéře dotáhnout daleko," říká v rozhovoru pro NHL.com/cs Šlégr, jenž s národním týmem dospělých vyhrál olympiádu v Naganu 1998 i mistrovství světa IIHF 2005 a k tomu získal v roce 2002 Stanley Cup s Detroit Red Wings, takže je členem prestižního Triple Gold Clubu.

V NHL odehrál 622 duelů s 249 body, působil v české politice a aktuálně patří do vedení hokejového svazu, takže ho výsledky mládežnických reprezentací logicky zajímají i z titulu jeho současné funkce.

"Celý turnaj jsem kluky sledoval," vypráví legenda litvínovského hokeje. "Mám za to, že nejvíc pomohla týmu paradoxně hned ta první prohra (2:6 se Slováky). Hráčům to otevřelo oči a najednou byl jejich přístup jiný. Hned ve druhém zápase skupiny bylo vidět, že je tam jiné nasazení, jiná chuť, chodili mnohem více do brány, bylo tam více střel, víc všeho. Myslím si, že tam se vše nastartovalo."

Byla to hlavně otázka lepšího nastavení hlav?
"Kluci byli v Göteborgu v hrozně složité situaci jakožto obhájci stříbra. To samozřejmě v hlavě je. Do toho proběhla u týmu výměna trenérů, ale přitom se snažili udržet styl, kterým hrálo mužstvo loni a který přinesl ovoce. Myslím, že to všechno je na začátku svazovalo, ale když člověk vidí, jak působili potom, navíc se všemi silnými soupeři, tak hráli velice důstojnou roli. Hodnotím to opravdu velmi pozitivně. A vidím tam spoustu hráčů, kteří to mohou ve své hokejové kariéře dotáhnout daleko."

Co říkáte na to, jak si výběr kouče Patrika Augusty vedl v konfrontaci s těmi úplně nejsilnějšími soupeři? Je dosažený bronz třeba i o to cennější?
"Je to přesně tak, protože tohle vždycky vnímáte. Při tom hodnocení víte, že jste si poměřil síly s těmi velkými týmy. A nebylo to tak, že bych porazil jen ty slabší a třeba se mi povedlo porazit jednoho silného. Myslím, že třeba proti Kanadě hráli kluci skvěle a zodpovědně. Šli tomu štěstí, které pak měl v závěru, naproti tím výkonem. A i když pak prohráli semifinále se Švédy, mně se ten zápas strašně líbil, protože byl nahoru dolů, bylo vidět, jaké sebevědomí tým získal s úspěšně zvládnutým čtvrtfinále. Ať si Kanada říká, co chce, podle mého se kluci dostali do semifinále zaslouženě. I v něm hráli důstojnou roli a bylo to o tom, kdo dá ve třetí třetině za stavu 2:2 ten třetí gól. Měli jsme tam velké šance, bohužel přišel na opačné straně, to je sport. Ale bylo super, jak šli kluci nastavení do toho utkání o bronz. Bylo zřejmé, jak moc tu medaili chtějí. To jsem dlouho neviděl, včetně toho, jak moc hrdí byli na ten dres, co mají na sobě. To se mi strašně líbilo. A v tom vidím budoucnost českého hokeje."

Zápas o bronz byl hodně divoký, a to včetně finiše v českém balení, kdy junioři otočili v samém závěru díky čtyřem gólům během 50 sekund skóre ze 4:5 na konečných 8:5. Pamatujete ze své velmi bohaté kariéry něco alespoň trochu podobného?
"Ne, vůbec. Vzpomněl jsem si ale na svůj první juniorský šampionát ve Finsku. Tenkrát hrál ještě každý s každým bez play off a my jsme v úvodních pěti zápasech každému slušně nadělovali. Finům jsme dali 'sedmičku', stejně tak i Američanům a Švédům. Před námi byly už jen zápasy se Sovětským svazem a Kanadou. Kdybychom porazili Sověty, tak bychom byli mistry světa bez ohledu na ten zápas s Kanadou. Pamatuju si dobře, jak jsme se jim smáli, že se rozcvičují ve výstroji před kabinou... Oni pak ale vysoko vedli, my jsme to stáhli na gól, ale ten obrat už jsme nezvládli a prohráli. Shodou okolností byl výsledek 5:8."

Byl podle vás teď proti Finsku odrazovým můstkem gól na 3:5 v oslabení na konci druhé třetiny?
"Naprosto jednoznačně, protože tím se kluci přiblížili a začali zase věřit. Pro Finy bylo určitě kaňkou, když dostali ten gól při našem oslabení. Tam už měli hrát zodpovědně, nepotřebovali se nikam tlačit, ale zaplaťpánbůh, že to udělali, protože my jsme toho využili. Přiznávám, že pro mě bylo trošku překvapením a zároveň odvahou, když jsme už skoro tři minuty před koncem vyndali ven brankáře, ale proč ne... Chci to prostě otočit a mít medaili, tak do toho jdu. A trenéři do toho šli. A ukázalo se to jako dobré rozhodnutí."

Ondřej Becher při tom důležitém třetím gólu krátce před druhou přestávkou jen těsně unikl ofsajdu. Ta situace byla určitým potvrzením toho, že mnohdy vážně rozhodují detaily, souhlasíte? Jít do třetí třetiny za stavu 2:5, byl dost možná všechno úplně jinak.
"Tam to bylo podle mého opravdu o milimetry. Ondra to ale udělal vážně chytře a naprosto parádně. Kdyby to tak neudělal, byl z toho ofsajd, ten gól by nepadl a bylo po zápase."

Třetí semifinále po sobě asi není na přehnanou euforii, ale také to nemůže být náhoda. Váš pohled na věc?
"Je to náznak toho, že kvalitu a dobré hráče tady máme. Jen s nimi musíme pracovat. Doufám, že tohle je pro nás všechny signál, že bychom jim měli dávat šanci v klubech, jak o tom léta mluvíme... Aby nám neodcházeli někam pryč. Myslím, že to jde i tady. Stačí připomenout Jirku Ticháčka na Kladně, teď z toho týmu je to Tomáš Galvas v Liberci. Věřím, že to kluby vnímají. Právě tohle považuju za to nejdůležitější - abychom tady ty hráče udrželi, mohli s nimi pracovat a oni dostali šanci nám to vrátit, než abychom jen koukali na to, jak odchází hrát do jakýchkoliv zahraničních juniorek. Zároveň ale chápu, že když nejsou výsledky, vzhlíží se k těm ostatním. Když my jsme před lety vyhrávali, jezdila se zase k nám dívat Kanada, jak ten hokej děláme a díky čemu vyhráváme. Tady u nás teď bylo období temna, ale doufám, že se to zase posouvá k lepšímu. A třeba z mého pohledu ofenzivního obránce jsem strašně rád, že takových hráčů vidím hodně, kteří nám pak můžou v seniorské kategorii dělat radost."

Kostru týmu však jednoznačně tvořili hráči ze zámoří. To asi nelze jen tak přehlédnout s ohledem na jejich zastoupení...
"Musíme jít pomalými krůčky. Nejde udělat tak razantní krok, abychom vzali všechny hráče jen z českých soutěží. Ale je důležité o tom přemýšlet. Právě proto jsem říkal, že by se měla dávat šance těm klukům v extralize. Dát jim ten prostor i klidně v šestnácti, sedmnácti letech. Jsem přesvědčený o tom, že to je cesta. Naše generace tu šanci dostala a také jsme to pak českému hokeji jako takovému vraceli. To by měl být vzkaz pro nás všechny. Vždyť se podívejte na Jirku Ticháčka, o němž jsem mluvil, co ve dvaceti letech předvádí tuhle sezonu."

Porostou zase postupně třeba i počty českých hráčů, po nichž při draftu sáhnou kluby NHL?
"Vždycky je to o medailích a nějakém úspěchu. Ti skauti a manažeři na juniorský šampionát jezdí a dobře ho sledují. Já věřím, že se posuneme v těch číslech zase někam úplně jinam. Jsem o tom přesvědčený. Zároveň ale souhlasím s myšlenkou, že jsme pořád teprve na začátku. Podle mě je však strašně důležité, že tam opravdu jsme a nekoukáme na vše jen ze spodní části tabulky, abychom se báli, zda vůbec postoupíme do play off."

Medaile ze světové scény je každopádně důležitou dílčí odměnou za všechnu práci, potvrzení pro hráče, že to má smysl. Je to tak?
"To je ta největší odměna. Už za nás to tak bylo. A je to tak pořád. Stejně tak je tomu potom i v NHL - největší odměnou je, když vyhrajete Stanley Cup a dostanete ten prsten určený vítězům. Proto to všichni hrajeme. Jeden velký rozdíl oproti minulosti tu ale je - když jste dříve chtěli do NHL, museli jste kvůli tomu třeba i emigrovat. Dneska ti kluci ví, že když vážně zaberou, můžou jít do NHL bez dalších překážek. A dočkat se i toho dobrého finančního ohodnocení, které je s tím spojené."A