Univerzita, pro Čechy netradiční cesta do NHL

Během sezony 2018-19 vám pravidelně každou druhou středu nabízíme 'Talentbanku' - sondu do světa nových českých nadějí, které se snaží prosadit do NHL v roli nováčků, nebo o tom aspoň sní. Tentokrát jsme provedli sondu do v Česku nepříliš známé americké univerzitní soutěže NCAA.

Značka NCAA je v Severní Americe pojem. Špička systému výchovy sportovců na univerzitách má vysokou popularitu v americkém fotbale, v basketbale, atletice a mnoha dalších sportech. Včetně hokeje, jehož finálový turnaje Frozen Four mezi čtyřmi nejlepšími vysokými školami je na jaře ohromně sledovaný.
V Česku však zná zkratku značící National Collegiate Athletic Association, tedy Národní svaz vysokoškolských sportů, málokdo. Odpovídá tomu i počet hokejistů, kteří se touto cestou sportu a vzdělání snaží splnit si sen o NHL.
Většina talentovaných tuzemských teenagerů volí kanadské juniorské soutěže, případně zůstává doma v extralize. Z celkem 1572 hráčů, kteří v této sezoně zasáhli do NCAA, je Čechů pouhých šest. A to ještě obránce Jakub Sirota odehrál za University of Maine jen dva zápasy a útočík Jan Štefka v dresu American International College sedm.

I to je ovšem pokrok, protože mezi lety 2005 a 2016 si v této soutěži zahráli Češi jen čtyři včetně Andreje Šustra, patřícího nyní klubu Anaheim Ducks.
"Myslím, že NCAA je v Evropě podceňovaná, přitom má momentálně nejvíc hráčů v NHL. Úplně chápu Američany, že hokejisty z univerzit berou na mistrovství světa. Člověk pak sám může vidět, že předvedou dobré výkony a nikdy neudělají ostudu. Spousta z nich pak většinou rovnou chodí do NHL," říkal v rozhovoru pro aktualne.cz útočník Jáchym Kondelík.
Centr draftovaný v roce 2018 klubem Nashville Predators jako číslo 111, má z hrstky krajanů v univerzitní soutěži asi největší šance na průnik do NHL. V 19 letech vyrostl do dvoumetrové výšky a váží téměř metrák, s kombinací statného těla, rychlosti a schopnosti tvořit hru patří mezi naděje, které by za nějaké dva roky klidně mohly získat místo v sestavě jednoho z nejsilnějších týmů Západní konference.
A pokud by se to ani tou dobou nepodařilo, mohl by zůstat na univerzitě a dostudovat - což je ta největší výhoda oproti top kanadským juniorským soutěžím sdruženým pod hlavičkou CHL. V NCAA mohou hrát hokejisté i po dvacítce a většina jich tu také vydrží do 24 let, kdy obvykle končí studium na americké univerzitě. Pokud tedy nepatří k těm vyvoleným, kteří se prosadí do NHL už dřív.
"Já jsem šel na univerzitu, protože si myslím, že je to nejlepší cesta pro přechod z juniorského hokeje do dospělého. Hrozně moc trénujeme jak na ledě, tak na suchu, takže se zlepšujeme hokejově a zároveň nabíráme svaly. Plus má člověk školu do života. Prostě je to nejlepší cesta, kterou se hokejista může vydat, ať už je tu na rok, dva, nebo klidně na celé čtyři," upozornil mladík z jihu Čech, který v prvních 20 zápasech za University of Connecticut nasbíral 18 bodů (tři góly a 15 asistencí).

Nevýhodou naopak je, že pokud chce hráč působit v NCAA, musí být ryzím amatérem. A to i před nástupem na vysokoškolskou půdu. Jakmile podepíše profesionální smlouvu třeba s českým klubem nebo kontrakt v juniorské CHL, o stipendium na americké univerzitě už žádat nemůže.
To částečně pocítil i obránce Patrik Demel, jenž v roce 2017 dostal půlroční distanc, protože jako junior extraligových Vítkovic přišel podle vedení NCAA do příliš velkého kontaktu s profesionálním hokejem.
"Přál bych si, aby kluci, co podepisují smlouvy v patnácti letech, věděli, že něco takového existuje, protože když člověk podepíše, sem už nesmí. Já jsem dostal stipendium v plné výši. A myslím, že školné je jinak přes 50 tisíc dolarů za rok," prozradil Kondelík, který na univerzitu do Connecticutu přišel přes jakousi 'nástavbu' v Muskegonu hrajícím juniorskou United States Hockey League.
Více k tématu: [DeBrincat je v ráži. A boří letité pravidlo]
Podobnou cestou šel i jeho současný a možná i budoucí spoluhráč Tomáš Vomáčka. Brankář z Trutnova se dostal do vysokoškolského výběru z Connecticutu přes Lincoln v USHL a do NHL byl draftovaný o rok dřív jako číslo 154 - rovněž Nashvillem. Jako dvojka za Slovákem Adamem Húskou (č. 184 v draftu 2015, New York Rangers) má v této sezoně NCAA šest startů, průměr 2,89 a úspěšnost 89,9.
Nedaleko dvou Čechů se 'pere' se soupeři i studiem také třiadvacetiletý (do NHL nedraftovaný) obránce Demel, jenž spolu se Štefkou hraje za American International College ve Springfieldu, vzdáleném zhruba dvě hodiny cesty od Bostonu a půl hodiny od Hartfordu. Tomu stipendium nepokryje celé studium psychologie, ale díky snaze si v průběhu polepšil.
"Jako hokejistovi mi přidělili stipendium pro sportovce, a navíc jsem díky dobrým výsledkům ve škole získal i prospěchové. Tyto dvě věci pokryjí zhruba 70 procent mých měsíčních výdajů. Ve zbytku se opírám o podporu rodičů, bez kterých bych se do Států nikdy nedostal," řekl autor gólu a devíti bodů v této sezoně pro aktualne.cz.
"Nedokážu si představit, že bych do Ameriky neodjel. V Čechách bych si připadal zaslepený. Amerika mě přinutila zvednout hlavu a otevřít oči. Získal jsem jiné obzory. Potkaly mě problémy i radosti, které průměrný teenager nezažije. A za to jsem vděčný."
Čtvrtým pravidelně hrajícím Čechem v NCAA je Lukáš Buchta na University of Nebraska v Omaze. Na stejné alma mater, kde působil i Šustr, kroutí ve 24 letech už čtvrtou sezonu a studium tak zdárně táhne k úspěšnému konci.
Právě on je příkladem výhody pro hráče, kteří se nedostanou do NHL. Tam nebyl zlínský zadák nikdy draftován a jeho šance dostat se do nejlepší ligy nejsou velké. Avšak díky působení v NCAA může získat titul na americké univerzitě.
Podobně to ostatně učinil třeba útočník Jimmy Vesey, který rok po roce odmítal nabídky z NHL, aby mohl dostudovat. A až poté podepsal s New York Rangers - ve 23 letech jako absolvent Harvardu.

Systémem NCAA ostatně prošlo mnoho slavných hvězd současné NHL: Jonathan Toews, Duncan Keith (nyní hráči Chicago Blackhawks), Phil Kessel (Pittsburgh Penguins) a spousta dalších. V minulosti tu hráli velikáni jako Brett Hull, Chris Chelios, Keith Tkachuk, Brian Leetch či Martin St. Louis.
O tom, že je tento způsob průniku do NHL stále populárnější, svědčí i statistika ze sezony 2017-18: ze 20 nejproduktivnějších nováčků jich osm přišlo z NCAA, včetně Claytona Kellera (Arizona Coyotes), Brocka Boesera (Vancouver Canucks), Kylea Connora (Winnipeg Jets), Dantona Heinena (Boston Bruins), obránce Willa Butchera (New Jersey Devils) i forvarda Alexandera Kerfoota (Colorado Avalanche), který do soutěže rovněž zamířil rovnou z Harvardu.
David Quinn, jenž se v létě stal novým koučem Rangers, zase před tím trénoval na Boston University.
"Vysokoškolský hokej začíná být vidět a získává si respekt, jaký si zaslouží," řekl Quinn. "Že kluci přejdou z univerzitního hokeje rovnou do NHL, mě vůbec nepřekvapuje. Hraje se tam totiž rychlý, náročný hokej a neustále vás nutí se zlepšovat. Tam nejde si vzít den volno, ani když hrajete proti nejslabšímu soupeři. Pro kluky, kteří chtějí hrát NHL, je to skvělá příprava."
Přesně takhle to vidí i Kondelík, který plave v mohutném proudu jako jedna z mála lodí s českou vlajkou směrem do přístavu, kudy se vjíždí do nejlepší ligy světa. Pokud se mu podaří dojet až tam, bude jedním z mála našinců, kterým se to povede přes tuhle, v Česku velice netradiční cestu.