Colorado se činí. A úspěšnost přesilovek roste

Každou středu vám během sezony přineseme v rubrice 'Řečí čísel' pohled na NHL prostřednictvím analýz, statistik a zajímavých cifer. Tento týden jsme se zaměřili na přesilové hry, protože čísla ukazují, že jejich úspěšnost každým rokem stoupá. Čím to je, to se pokusil vysvětlit i bývalý útočník Pittsburgh Penguins Michal Sivek.
Už výraz 'přesilová hra' sám o sobě vyjadřuje, o co jde: o výhodu. Ale zdá se, že v posledních letech její význam roste - aspoň tak tedy mluví čísla. Vylučuje se sice méně a méně, ale jako kdyby útočná komanda týmů uměla početní výhodu daleko lépe využít.

Například v neděli a pondělí se hrálo celkem devět utkání a jen v bitvě mezi Los Angeles a Carolinou, kterou domácí vyhráli gólem obránce Aleca Martineze z 58. minuty, nepadl žádný přesilovkový gól.
Sezonní rekord NHL drží Montreal Canadiens, kteří ročník 1978-79 zakončili s fantastickou úspěšností 31,9 %. Hned třináct branek tehdy v nevyrovnaném počtu hráčů na ledě napálil kanonýr Guy Lafleur, 10 jich vstřelil Steve Shutt a následovali rovnou čtyři další hráči, kteří uspěli šestkrát.
Poprvé se některý z týmů přehoupl přes třicetiprocentní úspěšnost v sezoně 1975-76 a stále jde tak trochu o magickou hranici. Jenže kdyby ročník končil teď, měli bychom nového rekordmana. Colorado Avalanche totiž v tuto chvíli vedou ligu s úspěšností 32,2 %!

Útočné překvapení tohoto ročníku pak následuje tým Winnipeg Jets s bilancí 29,3 % a Toronto Maple Leafs s 28,2 %. Pittsburgh Penguins, nejúspěšnější tým minulé sezony, by s bilancí 26,2 % v tuto chvíli zapadli až na osmé místo. Na něm shodou náhod sídlí i teď…
"Zrovna v Coloradu to podle mě je hodně dvojicí Mikko Rantanen - Nathan MacKinnon, to jsou dva strašně šikovní hráči a top borci v bodování," řekl Michal Sivek, bývalý útočník Pittsburgh Penguins a v současné době hráčský agent.
Ani on sám ale nedokáže najít jednoznačnou odpověď na to, proč jsou najednou týmy v NHL v početních výhodách takhle gólově produktivní.
"Nevím úplně přesně, jaký je světový trend (v úspěšnosti přesilovek), třeba je to takhle všude. Ale minimálně v NHL se hra zrychluje a hráči jsou čím dál šikovnější. Střílí například stále tvrději. Na druhou stranu gólmanům se pořád trochu zmenšuje výstroj, takže to je taková přímá úměra," řekl majitel 38 startů v nejlepší lize světa.
Více k tématu: [Tampa Bay dál vítězí a má zaděláno na úspěch]
Důležité je tedy vidět, že v soutěži není místo pro zbytečné fauly. Úplně bláznivě tak zní například příběh Andreho Roye, bývalého forvarda Boston Bruins, Ottawa Senators, Tampa Bay Lightning (s klubem vyhrál v roce 2004 Stanley Cup), Pittsburgh Penguins a Calgary Flames.
Traduje se, že se tenhle metrákový pořízek kdysi po jedné z bitek v barvách Lightning během sezení na trestné lavici dal do řeči s vedle sedící fanynkou. Rychle si padli do oka, ale Kanaďan musel znovu do hry. Jedinou cestou byl návrat na lavici hanby - utkání bylo už téměř rozhodnuté, a tak Roy vyrobil malý kázeňský přestupek a mašíroval zpátky na trestnou lavici.
Tam ze svého objektu zájmu vydoloval telefonní číslo a rande bylo brzy na světě. Těžko si představit, že by k něčemu podobnému došlo teď.
Nicméně zpět k tématu. V těchto dobách značně ovlivňuje produktivitu také pohyb hráčů před brankou soupeře. Dříve se hokejista musel jmenovat Ryan Smyth nebo Tomas Holmstrom, aby neustálé postávání před gólmanem přežil. Byla to téměř válečná zóna. Riziková oblast jen pro ty nejdrsnější.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Pro tyhle dva platil výraz 'nechat na sobě dříví štípat' prakticky doslova. Museli snášet neustále údery holí, krosčeky i rány pěstí. Ani jeden z nich sice téměř nikdy nepovolil, ale velké množství ostatních to odradilo. Jenže právě odsud padají góly…
"Teď je to jinak, před brankou je větší prostor pro útočnější hráče než pro ty, kteří vás tam zlikvidují. Sudí jsou zkrátka naučení všechno pískat, před brankou už se to nemůže tak čistit a bek už vás nemůže jen tak posekat, jako to bylo dříve. Soubojů o puk je teď daleko víc, dříve to bylo hráč proti hráči. Každý si musí dávat pozor, nikdo už nechce jít do tří," říká Sivek, který dodává, že je k vidění stále více soubojů o puk a málo na tělo.
Více branek padá také díky stále se zmenšující brankářské výstroji, ale jak to s ní bude do budoucna, se ještě neví. V tomto ročníku si totiž gólmani stěžují na neustálé modřiny a několik z nich už přiznalo, že z určitých situací mají strach. Přece jen, když napřáhne takový Shea Weber…

Ke všemu se přidává rovněž šikovnost současné generace. I když je těžké rozhodnout, zda je zručnější Mikko Rantanen, či Joe Sakic. "Ono to vypadá, že hráči jsou šikovnější než dříve, ale spíš jde o to, že kdo chce teď být výjimečný, musí umět všechno, co uměli hráči kdysi, ale navíc ve vysoké rychlosti. To je trend," myslí si Sivek.
Sezona 2017-18 viděla nejlepší přesilovkový tým uspět s bilancí 26,2 %. Předtím to bylo 24,5 % a ještě o rok dříve 23,1 %. Je pravděpodobné, že v průběhu tohoto ročníku úspěšnost ještě nepatrně klesne, ale také je možné, že Colorado nikdo nezastaví.
A více než 40 let starý rekord Montreal Canadiens by tak mohl klidně padnout.