Eliáš o dvacítkách: Už se nelekáme favoritů

Dvojnásobný vítěz Stanley Cupu, nejproduktivnější hráč v dějinách New Jersey Devils s číslem 26 vyvěšeným pod stropem arény Prudential Center. Také v sezoně 2024-25 zveřejňuje Patrik Eliáš každý měsíc exkluzivní komentáře pro NHL.com/cs. V tomto vydání se zaměřuje na mistrovství světa do 20 let, ale i na vzestup Montrealu a úspěchy Vegas.

-----------------------------

Musím pochopitelně začít juniorským šampionátem, kde kluci získali bronzové medaile. Neviděl jsem úplně všechna utkání, ale zapůsobil na mě styl hokeje i duch našeho týmu. I když se některé zápasy prohrály, tak tam byly minimální rozdíly a proti papírovým favoritům šli kluci nebojácně, sebevědomě. Ukázali, čeho jsou schopni.

Trenér Patrik Augusta má svoji kvalitu, v krvi to má po tátovi. Alby Reichel se na úspěchu taky podílel. U áčka i dvacítky cítím, že vyrazili dobrým směrem. Naši hráči se už nevylekají z toho, že jdou hrát proti Kanadě, USA nebo Švédsku. Ukazují, že jsou v té mezinárodní konfrontaci opravdu konkurenceschopní.

Důležité bude, jak si to kluci přenesou do dospělého hokeje. Ale jako budoucí hráče NHL vidím třeba (Eduarda) Šalého, už jen tím, co předvedl poslední den šampionátu. Dost se mi líbil Jakub Štancl, a samozřejmě gólman (Michael Hrabal). Ale výborné je, že zase máme opravdu dobré mladé beky, v nich roste velká kvalita.

Český hokej se zase dostal do povědomí. Všechno se děje v nějakých vlnách, tak doufám, že kluci budou schopni ukázat zlepšení i na úrovní NHL, kde teď s mladými hráči máme trochu manko.

Třeba Jiří Kulich z Buffala podle mě bude mít dlouhou a úspěšnou kariéru v NHL, ale doufám, že brzy uvidím hrát pravidelně i další mladé borce.

Hodně mě taky zaujali Švédové, kteří byli vynikající, neprohráli v základní hrací době ani jednou a přesto odjeli bez medaile. Před lety se přitom taky mluvilo o krizi švédského mládežnického hokeje. Teď Kanada zase řeší, jak ji přeskočily USA.

Řada výborných kanadských hráčů po kariéře zůstala bydlet v Americe, kde se věnují rozvoji mladých hráčů a to se projeví. Pro nás je samozřejmě letošní úspěch důležitý, ale podívejte se, jak výhra nad Kanadou může prospět třeba i Lotyšsku. Četl jsem, že někteří jejich hráči už podepsali smlouvy v zámořských juniorkách.

Ale pojďme k NHL, kde se dost řeší aktuální forma Montrealu, který vyhrál osm zápasů z deseti a najednou hraje o play off. Něco se tam evidentně změnilo, ale je skvělé, že byli trpěliví s trenérem Martinem St. Louisem. Sezonu přitom Canadiens rozjeli nic moc, už jsem si myslel, že to směřuje k nějaké změně, aby mužstvo dostalo impuls. Ale počkali s tím, a ten tým se rozjel.

Kdo ví, třeba je to návratem Patrika Laineho, celým tím jeho příběhem. Na začátku, kdy měl osm gólů za devět zápasů, taky ukázal, čeho je pořád schopen, a další se přidali. K tomu si přičtěme vynikající příběh našeho gólmana Jakuba Dobeše a máme tady Montreal, jaký jeho fanoušci chtějí vídat.

Jen si počkejme, jak jim to vydrží. Já tady taky chválil Devils, kteří hráli opravdu skvěle, ale odletěli na trip a měli čtyři porážky v řadě. A to i s týmy, které nejsou top (Anaheim, San Jose). Sezona je hrozně vyrovnaná.

Potěšil mě vzestup Colorada, které mám spojené s pohledným a útočným hokejem. Zajímavé bylo, jak obměnili složení gólmanské dvojice. Že nejsou spokojeni s Alexandrem Georgijevem, se vědělo, tak do toho řízli a přivedli Mackenzieho Blackwooda a Scotta Wedgewooda, kteří oba prošli Devils. Blackie byl výborný už na začátku sezony v San Jose a čísla v Coloradu má hned vynikající.

Avalanche mají tak obrovskou ofenzivní sílu a výborně poskládaný tým, že mě dost překvapilo, jak dlouho se nemohli v sezoně chytit. Ale teď už jim to zase pálí.

Stabilně skvělou fazonu drží Vegas. Jeho hráči jsou velcí, ale k tomu mají výbornou kombinaci, jejich beci jsou schopni podpořit útok, sestava je vybalancovaná. Výborně hrají Ivan Barbašev, Pavel Dorofejev, skvělí jsou Jack Eichel s Markem Stonem a líbí se mi i Tomáš Hertl v lajně s Williamem Karlssonem.

Výborně tam pracují s platovým stropem. Říkal jsem si, proč pouštějí hráče, jako je Chandler Stephenson, ale měli to promyšlené. K tomu mají Golden Knights výborný skauting, zaslouženě jsou na špici.

Na opačném konci jsou na Západě pořád Chicago a Nashville, který ale výkony o něco zlepšil. Pořád si myslím, že je to výborný tým a nepřekvapilo by mě, kdyby se sezonou ještě něco udělali. Dohánět ztrátu na play off je ale strašně těžké.

V případě Chicaga bude přestavba týmu asi trvat déle, než si Blackhawks mysleli. Connor Bedard je jistě skvělý, ale v devatenácti to ještě není top hráč. Bude potřebovat víc času, aby dospěl. Ale i přesto si myslím, že nebude patřit k nejkomplexnějším hráčům. Je to jistě výjimečný ofenzivní talent, ale pro obrat celého klubu tím správným směrem je komplexnost důležitá.

Ještě se na závěr krátce zastavím u našich nejproduktivnějších útočníků. Martin Nečas má v Carolině už skoro stejně bodů jako za celou minulou sezonu, ale trochu zvolnil. Ono udržet to bodové tempo, když jste ve druhé pětce, není tak lehké. I když pak máte prostor na přesilovce. Znám to z vlastní zkušenosti, že někdy hrajete líp, ale na statistikách se to neprojeví.

Co se týká Davida Pastrňáka, tak má pořád neskutečnou kvalitu, i když v našich očích se může zdát, že se trochu trápí. Ale pořád hraje špičkový hokej.