Adam Jiříček kráčí v bratrových stopách

Rodiče dvou sourozenců, kteří jsou takoví blázni do hokeje, to nikde na světě nemají úplně snadné. A dům české rodiny v Klatovech nebyl výjimkou.

Skoro se nenašel den, v němž by se bratři David a Adam Jiříčkovi nesnažili porazit jeden druhého za každou cenu. Jejich bitvy obsahovaly tradiční prvky takovýchto dětských klání: nárazy do pohovky, šermování hokejkami okolo dveří...

"Máma byla věčně naštvaná, protože jsme neustále hráli hokej v obýváku i v kuchyni, takže tenisáky lítaly všude," usmívá se David. "Byla to sranda. Měli jsme spoustu energie, kterou by ale nejspíš bylo lepší ze sebe dostávat na ledě nebo někde na fotbalovém hřišti."

A Adam dodává: "Bylo to vážně intenzivní, hodně jsme mezi sebou bojovali. Měli jsme malou herní místnost, ale občas jsme potřebovali víc prostoru, tak jsme se přesunuli do obýváku a máma nebyla zrovna šťastná, když jsem vráželi do nábytku. Rozbili jsme toho opravdu dost."

Na otázku, jestli má v plánu to někdy mamince vynahradit, Adam říká: "Možná tím, že jim někdy koupíme nový dům."

Další velký moment jejich soupeření pak přišel v roce 2022 v montrealské hale Bell Centre. O tři roky mladší Adam na místě objal bráchu Davida, který se zrovna stal šestkou draftu a oblékl na sebe dres Columbus Blue Jackets. 

Byla to pro oba nezapomenutelná chvíle. A Adam od té doby sní o tom, že zažije něco podobného.

"Byl jsem tehdy v Montrealu a odnesl si odtud mnoho krásných vzpomínek," říká Adam. "Montreal je hokejové město, všude byla spousta fanoušků i televizních kamer, lidi hodně fandili – zkrátka velká věc. Poprvé jsem se podíval do arény pro NHL a když zaznělo (Davidovo) jméno, pro celou naši rodinu to byl neuvěřitelný pocit."

A repete se blíží. Adam Jiříček je v závěrečném žebříčku NHL Central Scouting čtyřkou mezi hráči v poli mimo Severní Ameriku a může zazářit na letošním draftu, který proběhne 28. a 29. června ve Sphere in Las Vegas.

28. června je na programu první kolo, které by se právě Adama Jiříčka mělo týkat. I přesto, že kolem něj panuje určitá nejistota kvůli tomu, že mu draftová sezona skončila hodně předčasně. Poté, co odehrál 19. zápasů za extraligovou Plzeň, si 26. prosince zranil koleno na juniorském mistrovství světa IIHF.

Následně musel mladší z Jiříčků na operaci a zbytek ročníku vynechal. Proto ani na nedávném setkání Scouting Combine nepodstupoval žádné fyzické testy. Zároveň se s ním v rámci pohovorů potkali zástupci hned 29 klubů NHL.

"Bylo to dost šílené, protože i David se ve své draftové sezoně zranil na prvním zápase juniorského šampionátu, i když tehdy šlo o něco jiného," připomíná Adam. "Moje zranění se den ode dne lepší díky práci, kterou děláme mimo let. Nemám žádné potíže a věřím, že se (na sezonu 2024-25) vrátím silnější."

Oba sourozenci jsou obránci, oba praváci. Co dalšího je spojuje?

"Na ledě se podobně pohybujeme, ale myslím si, že jeho střela je lepší než moje," tvrdí Adam. "Na druhou stranu bych řekl, že jsem o něco lepší bruslař."

Starší ze sourozenců na dálku souhlasí – i bez toho, aniž by znal Adamovy odpovědi.

"Mojí silnou stránkou jsou střela i přihrávka," říká David. "On je zase lepší bruslař a také je silný v tom, jak dokáže narušovat soupeřovy akce."

Adam Jiříček, jemuž bude 18 let až 28. června, si za 19 zápasů za Plzeň připsal jednu přihrávku. Musel se hodně učit, zároveň proti starším protivníkům nabral neocenitelné zkušenosti.

Jak říká šéf evropských scoutů NHL Jukka-Pekka Vuorinen, ani jeho vážné zranění nijak nezměnilo jeho dřívější pohled odborníků na to, čeho je Jiříček schopen, pokud je zcela zdráv.

"Snaží se si zvykat na mužský hokej, což je vždycky po přechodu z juniorky velký krok," říká Vuorinen. "Je pro něj důležité, aby co nejvíc hrál. V Česku nastupoval ve druhé přesilovce, což je vždycky dobrá věc, hrával mezi 15 a 17 minutami."

Podle Vuorinena ho tak čeká světlá světlá budoucnost.

"Je to dobrý bruslař, který se na svoji velikost slušně pohybuje, v Plzni si vysloužil výraznou roli. Jakožto bek umí bránit i zaútočit, nebojí se chodit do přečíslení," dodává Vuorinen. "Hraje s klidem a když je to potřeba, dokáže svoji hru zjednodušit. Rychle posílá puk dál, dobře vidí spoluhráče, skvěle přihrává. A to vše vždycky zvládá v rychlosti," oceňuje českou naději.