U Maple Leafs je tahle výměna dosud považována za jednu z nejhorších v historii klubu a finský brankář to kanadskému klubu bolestně připomněl v loňském i v letošním play off.
"Za celou dobu, co jsme tady, máme kupu vzpomínek. Páni, už to bylo tolik zápasů. Parádní jízda ve všech směrech. Ale že už to trvá dlouho zjistíte, když se podíváte na naše děti," řekl Bergeron, který hraje za Bruins 15 sezon. Krejčí s Chárou právě dokončili třináctou, Rask jich má za sebou 12 a i nejmladší z pětky Marchand je na deseti.
"Víc než spoluhráči jsme blízcí přátelé," tvrdí Bergeron. "Snažíme se uplatnit to, co jsme se naučili, když jsme byli mladší a sdílet to s kluky v současném týmu. Tohle mužstvo je postavené na tom, že všichni něčím přispívají, všichni jsou důležití a je slyšet jejich hlas."
'Štábní kultura' v kabině Bruins je hlavně velkou Chárovou zásluhou. Více než dvoumetrový bek je chodící respekt a zásady, které považoval za důležité, se snažil aplikovat právě v Bostonu. Když s nimi někdo nesouzněl, časem tým opustil. A je jedno, že šlo o budoucí superhvězdy, jakou byli Phil Kessel, nebo Tyler Seguin, dnes elitní centr Dallas Stars.
Více k tématu: [Síla nezmizí. Bruins ale potřebují krátkou paměť\]
Role, jakou měli členové současného bostonského jádra, se v průběhu let měnila, až vykrystalizovala do nynější podoby: máme tu dva členy elitní formace, centra druhého útoku, defenzivní štít a špičkového gólmana.
Generální manažer Bruins Don Sweeney, který je ve funkci od května 2015, měl tu výhodu, že nemusel nic zásadního na chodu týmu měnit.
"Nejsem v šatně, ale jsou tam kluci, kterým absolutně důvěřuju, že chtějí dosáhnout stejných cílů jako já," řekl Sweeney před startem play off.
Když do týmu v roce 2016 přivedl Davida Backese, ten jen zíral, jak hráči, kteří mají potenciál stát se členy Síně slávy v Torontu, dřou a jsou příkladem pro ostatní.
Kromě Stanley Cupu a dalších dvou účastí ve finále bude mít každý z pětice lídrů Bruins i další argumenty, aby se v budoucnu mezi členy Síně slávy neztratil.
