Co může být krásnějšího než triumf ve Stanley Cup? Snad jedině triumf takto vyčekaný. Triumf vykoupený pochybnostmi, bolestí a nutností oklepat se po fackách osudu.
Vždyť to jsou jen dva roky, co Tampa padla v konferenčním finále proti budoucím šampionům Washington Capitals a tentýž Stamkos upřímně vyprávěl: "Musíte se neustále sám sebe ptát: Není tohle moje úplně poslední šance? Protože takové příležitosti nechodí v hojném počtu."
Více k tématu: [Palát a Rutta slaví s Lightning Stanley Cup]
Ano, dnešní NHL je extrémně vyrovnaná a často nečitelná. Za nejlepší příklad poslouží loňská pohádka o St. Louis Blues, tedy o týmu, jenž z posledního místa v soutěži na přelomu let 2018 a 2019 došel až ke Stanley Cupu a získal tím čestnou pozici mezi senzačními šampiony.
To Tampa jednoznačně náleží do skupiny vítězů-favoritů.
Stamkos byl před dvěma lety zbytečně při zdi. Snad jen nechtěl nic zakřiknout, ale i on přece musel dobře vědět, že mančaft z jižní Floridy je excelentně složený.
"Víte, loni jsme vyhráli Presidents' Trophy, ale jak se v lize říká - ty nejlepší výkony si musíte načasovat na chvíli, kdy na tom nejvíc záleží. Tedy na začátek play off," líčil před startem letošních vyřazovacích bojů bek Victor Hedman.
Před rokem Lightning válcovali konkurenci, se 62 výhrami dorovnali historický rekord NHL, ale pak nezvládli hned úvodní rundu, v níž je jakožto vítěze základní části vycvičili outsideři Columbus Blue Jackets poměrem 4:0 na zápasy.
To všechno je pryč. Teď Hedman a spol. vystoupali na hokejový Everest.
Více k tématu: [Conn Smythe Trophy obdržel Victor Hedman]
Mimochodem, on sám jakožto čerstvý držitel Conn Smythe Trophy, ruský fantom a loňský autor 128 bodů Nikita Kučerov a hrající legenda Stamkos jsou rázem velmi pravděpodobnými budoucími členy Síně slávy. I v tomto případě totiž prsten vítězů můžete s nadsázkou použít jako pečetidlo na glejt o výjimečné kariéře.
Ale zpět k tomu, jak se triumf rodil. Když Lightning uspěli poprvé, v roce 2004, bylo Hedmanovi pouhých sedm let, Stamkosovi 14. Generace původních šampionů je dávno pryč; tu současnou vystavěl machr nad machry: spousta gratulací musí zpětně mířit do Detroitu za Stevem Yzermanem, jenž v letech 2010 až 2018 působil jako generální manažer Lightning.
Jeden z klíčových tahů za všechny: už tři sezony je týmovou jedničkou Andrej Vasilevskij, což nyní vypadá jako samozřejmost, ale brankoviště Tampy ještě nedávno patřilo jinému čahounovi Benu Bishopovi (letos patřil týmu poražených finalistů Dallas Stars). Yzerman a spol. se nebáli svěřit zodpovědnost mladému Rusovi. Bingo!
Celkově byla síla Tampy roky ohromující. Vlastně je spíš s podivem, že Stamkos a spol. museli čekat tak dlouho. Že ze stávající éry až do letošního play off vytěžili 'jen' jedno finále (2015) a dvě konferenční finále (2016, 2018). Zpětně se pak jeví jako vyloženě nepochopitelné, že v roce 2017 v bojích o Stanley Cup chyběli a že je loni vyloženě ztrapnil Columbus.
Nebo snad byla právě rok stará lekce ze všeho nejdůležitější?
"Nechceme dělat žádný převrat," pronesl tehdy generální manažer Julien BriseBois a jak řekl, tak učinil. Kádr jen vyšperkoval, přivedl posily s důrazem na tvrdost a odolnost. Trpělivost a víra ve vlastní schopnosti se bohatě vyplatily.
Takovému mixu už nešlo konkurovat. A to ani přesto, že kapitán a elitní šutér Stamkos v celém play off až na pár minut třetího finále chyběl.
V absolutní superstar dozrál Brayden Point. Přínos českého všeuměla Ondřeje Paláta by šlo vyvažovat diamanty. V seznamu jedinců by šlo pokračovat dlouho, zároveň byla síla týmu vyšší než jen prostý součet kvality jednotlivců.
