marko dano

Ač se primárně věnujeme NHL, nezapomínáme ani na dění na opačné straně Atlantiku. Přibližně dvakrát do měsíce vám v sezoně 2023-24 přineseme rozhovor s některou osobností působící v Česku či jinde v Evropě. Tentokrát jsme vyzpovídali někdejšího forvarda NHL Marka Daňa, jenž chce navázat na úspěšné tažení posledních let v Třinci a poté se přesunout do Ostravy na mistrovství světa IIHF.

Loni se jako první cizinec stal králem střelců české extraligy. V této sezoně to Marko Daňo asi nezopakuje, slovenský útočník ve službách Třince je už od listopadu mimo hru se zraněným kolenem. Jeho návrat se však pomalu blíží, takže by měl stihnout závěr základní části i následné play off. A po něm i světový šampionát, na němž by mohl nastoupit ve slovenském dresu v nedaleké Ostravě.

"Věřím, že to stihnu a naberu takovou formu, abych se do reprezentace dostal," říká Daňo v rozhovoru pro NHL.com/cs.

Devětadvacetiletý útočník má za sebou šest sezon v NHL. Začal u Columbus Blue Jackets, kteří ho v roce 2013 draftovali v prvním kole jako číslo 27. Zahrál si i za Chicago Blackhawks, Winnipeg Jets, Colorado Avalanche a s NHL se aspoň prozatím rozloučil opět v dresu Blue Jackets.  

Držitel bronzové medaile z olympiády v Pekingu a dvojnásobný mistr extraligy s Třincem v NHL odehrál celkem 141 zápasů, v nichž dal 19 gólov a připsal si 26 asistencí. Po odchodu ze zámoří zakotvil ve Slezsku, kde v minulosti hrával i jeho otec Jozef, bývalý útočník a nynější asistent trénera v záložním týmu Ocelářů ve Frýdku-Místku.

Jaký byl pro vás návrat do míst, které jste důvěrně znal už v dětství? Zůstaly vám na Třinec nějaké vazby? 
"Tatino hrával v Třinci, ale my jsme byli s mámou stále v Trenčíně, odkud pocházíme. Buď jsme za ním jezdili, nebo tatino jezdil domů. Tehdy bylo v mužstvu víc chalanů z Trenčína, takže se střídali při řízení. S Ľubem Sekerášem a Braňem Jánošem tvořili partu a společně jezdili domů. Já jsem do školky i do školy chodil v Trenčíně. Ale poznal jsem v Třinci ještě starý stadion, kde jsem jako malý běhal po kabině. Když jsem sem pak přišel hrát, tak stará hala už byla zrušená."

Jak v Třinci vnímají odkaz vašeho otce? 
"Tatino působí ve farmářském týmu ve Frýdku Místku, takže je s klubem stále spjatý. Bydlíme kousek od sebe. Když hrál loni Třinec v Bratislavě Winter Games, tak tam byla i spousta fanoušků ze Slezska a všichni se s ním chtěli fotit. Takže ho stále poznávají a na jeho působení rádi vzpomínají."

Po příchodu do Česka jste zatím sbíral jen tituly. Jak to vidíte letos? 
"Cíle jsou opět ty nejvyšší. Věřím, že se nám podaří i poslední titul obhájit. Uděláme všechno pro to, aby se úspěchy z minulých let zopakovaly. Já se v první řadě musím dát dohromady ze zranění. Ale už se ten návrat blíží a nemůžu se dočkat. Věřím, že na play off vyladíme formu a budu pro mužstvo prospěšný."

Dano_hit

Loni jste jako první hráč bez českého pasu ovládl tabulku střelců české extraligy. Co to pro vás znamenalo?
"Byl to pro mě velký posun, protože nikdy v kariéře se mi nepodařilo být tak produktivní. Minulý rok to vyšlo, ale třešnička k tomu byla, že se vyhrál titul. Bylo ovšem příjemné, že jsem jako první Slovák a celkově první cizinec ovládl krále střelců. Sezona to byla úžasná. Vyhrát krále střelců asi letos už nezvládnu, protože to se nedá doběhnout. Ale věřím, že pomůžu Třinci k titulu a že se nám to opět podaří." 

Jsou ty vítězné jízdy s Třincem malým zadostiučiněním za to, že jste si v NHL nikdy nezahrál play off?
"Byl jsem ve Winnipegu, kde jsme se do play off dostali, ale do těch zápasů jsem tam nenastoupil. Byl jsem tehdy zdravý náhradník. Splnilo se mi to až návratu do Evropy. Věřím, že startů v play off bude přibývat a že s Třincem ještě získáme nějaké tituly.

Oceláři jsou známí velkou slovenskou enklávou, v týmu je aktuálně až sedm krajanů. Ozývá se v kabině i slovenská hudba?
"Milan Doudera, který nám dělal 'dýdžeje', před sezónou odešel, tak jsem se toho ujal já, dokud jsem se nezranil. Takže tam byly i některé slovenské mixy. Ale musím uznat, že i Milan je tam uměl zakomponovat a měl docela dobré playlisty. Já jsem se na to snažil navázat. Máme to blízko domů a je nás v mužstvu hodně Slováků, takže slovenská hudba v kabině nemůže chybět."

Poslední zápas v NHL jste odehrál v roce 2019. Sledujete ligu i nadále? Komu držíte palce?
"Sleduji hlavně ty týmy, ve kterých jsem působil. Ještě tam mám spoustu bývalých spoluhráčů. Těší mě, že se daří Winnipegu a věřím, že v tom bude i pokračovat. Nejvíc sleduju jejich zápasy. Jelikož jsem už druhý měsíc zraněný, tak mám na to teď víc času."

Dlouho jste byli posledním Slovákem draftovaným v prvním kole. Po společném zisku bronzu na olympiádě v Pekingu vás následovali Juraj Slafkovský a Šimon Němec. Tušil jste, že budou tak vysoko?
"Oni měli k tomu předpoklady, ale že budou první a druhý výběr draftu, to nečekal asi nikdo. Hlavně u Šimona to bylo překvapení. Vybojovali si to sami a ukazují to teď už oba stabilně v sestavách svých týmů. Věřím, že jejich produktivita bude ještě stoupat. Šimon hraje velkou porci minut. Juraje trochu přibrzdilo zranění, ale myslím si, že teď mu to jde fakt dobře. Možná potřebuje trochu štěstí, aby získával více bodů, ale co čtu a dívám se na zápasy, tak hraje velmi dobře."

Slafkovský otevřel skóre po Caufieldově parádní přihrávce

Letos se koná mistrovství světa IIHF v Česku. Věříte, že se i přes současné zranění na šampionát probojujete? 
"Měl bych stihnout poslední porci základní části a potom play off, takže věřím, že budu mít takovou formu, abych se do reprezentace dostal. Pauzíruju už dlouhou, takže únava na konci sezóny asi nehrozí. Rád bych si ji prodloužení, pokud bude o mě zájem. Věřím, že se mi podaří tělo nastavit tak, abych byl pro Třinec přínosem a a svými výkony si řekl i o místenku na mistrovství světa. Zažil jsem už šampionát v Ostravě v roce 2015 a byla tam úžasná atmosféra. Když bude možnost, rád bych si to zopakoval."
 
Vaše kariéra byla ohraničena Columbusem, odehrál jste za něj první i zatím poslední duel v NHL. Jaký to byl pocit vrátit se po pěti letech do Ohia?
"Návrat byl příjemný, i když se trochu změnil trenérský štáb a proto také moje působení netrvalo dlouho. Po třech zápasech jsem putoval zpátky na farmu. Ale znal jsem v klubu spoluhráče i všechny maséry a kustody. Byl to příjemný návrat do města, kde jsem ten svůj hokejový sen v zámoří začal. Mrzelo mě, že jsem nenavázal na to úspěšné působení v prvním roce za Columbus, který mi fakt vyšel."

V zámoří jste zasáhl do pěti sezon, nejvíc jste v jednom ročníku odehrál 38 duelů. Bylo náročné zvládat časté přesuny mezi farmou a prvním týmem?
"Člověk nikdy nevěděl, co ho čeká, protože jsem měl dvoucestný kontrakt. Fajn to bylo ve Winnipegu, kde byla farma ve stejném městě jako hlavní mužstvo. První roky v Columbusu a Chicagu to bylo o něco náročnější, ale dalo se to zvládnout. "

Součástí vašeho působení v zámoří byla i zranění či delší pobyty na tribuně. Dá se proti tomu obrnit?
"Zranění jsem měl už předtím, ale je fakt, že mou kariéru v NHL zdravotní problémy trochu přibrzdily. Mrzelo mě to, ale hokejový život je takový. Člověk se s tím musí vypořádat a nějak to přijmout. Je to tak, jak to je a člověk to už nezmění. Čas, který jsem strávil v zámoří, jsem si opravdu užil a jsem za to vděčný. Teď už mám rozjetou kariéru v klubu, ve kterém se mi líbí, ve městě, které je hokejové a je spojeno s naší rodinou."

Columbus, Chicago, Winnipeg, Colorado a znovu Columbus. Na který klub vzpomínáte nejraději a proč?
"Všechny měly něco do sebe. Ale Columbus byl první a dal mi šanci dostat se do nejlepší ligy světa. Tam jsem měl nejpovedenější sezonu. Columbus mě nechtěl pustit, ale nakonec byl pro ně ten trejd důležitý a zajímavý. Poté však šla moje produktivita dolů a možná kdybych setrval v Columbusu, dopadlo by to celé jinak. Ale to už je jen teorie. Jsem vděčný za to, co jsem v NHL odehrál, mám na to dobré vzpomínky."

Minulý rok jste se stal otcem. Chtěl byste, aby se syn poprvé postavil na brusle právě v Třinci?
"Věřím, že se mi tady podaří setrvat co nejdéle, a pak by byly možná první kroky mého syna také na třineckém ledě. Uvidíme, co ho bude bavit. Byl bych rád, kdyby to byl hokej, ale pokud ne, tak ho budeme podporovat ve všem, co bude chtít v životě dělat."

Příbuzný obsah