32/32: Tři otázky před sezonou Colorado Avalanche

NHL.com/cs se od 1. srpna do 1. září zaměřuje na analýzu všech 32 týmů ligy. Kromě hlavního článku rozebíráme i tři důležité otázky, kterým mužstva v nové sezoně budou čelit. Tentokrát jsou na řadě Colorado Avalanche.

---------------

Vrátí se kapitán? A kdy přesně?

Už tomu jsou více než dva dva roky, což se v dnešní zrychleném světě jeví málem jako věčnost. Gabriel Landeskog hrál hokej naposledy 26. června 2022, kdy po vítězné finálové sérii jakožto kapitán Avalanche jako první zvedal nad hlavu Stanley Cup.

Od té doby nic. Dvě operace kolena mu sebraly dvě kompletní sezony. To pro ročník 2024-25 už platit nemá.

"Plánuju zase hrát. Jen nevím, kdy. Může to být v půlce září, anebo na začátku dubna," řekl Landeskog v květnu při svém dosud posledním setkání s médii. "Pozitivní je, že jdu v přípravě jen dopředu. Ale zároveň to byla hodně hrbolatá cesta… Hlavně chci být zase zpátky a nezáleží na tom, kdy přesně se tak stane. Když si stanovujete konkrétní data, riskujete, že pak budete zklamaní."

V tom ho podporuje i vedení. "Pokračuje v rehabilitaci, cítí se dobře, rve se s tím, ale radši to všechno klepu na dřevo," řekl 1. července generální manažer Chris MacFarland.

Mít zpátky Landeskoga, to by bylo terno. Když hrál ryšavý Švéd naposledy, v základní části sezony 2021-22 měl za 51 zápasů 59 bodů (30+29).

A hlavně se jeho přínos neomezuje jen na čísla. Landeskog platí za jednoho z nejvzornějších lídrů kabiny napříč NHL. Svědčí o tom třeba i jeho reakce na osobní potíže Valerije Ničuškina, který porušil pravidla asistenčního programu NHLPA: "Jako první mě okamžitě napadlo, jestli jsem pro něj nemohl udělat víc."

Kouč Jared Bednar zdůrazňuje, jak týmu pomáhá už to, když se Landeskog připravuje v posilovně. A co teprve až naskočí na led...

Kde je MacKinnonův strop?

Asi ani ten největší škarohlíd by před startem loňského ročníku nezpochybňoval, že rychlík s číslem  29 na zádech náleží mezi nejzářivější hvězdy NHL. Ale to, co MacKinnon předváděl poté, se vymykalo i jeho standardům. Vylepšil si totiž maxima v gólech (51, o devět), v asistencích (89, o 20) i v bodech (140, o 29). Ale ani tím to nekončí – také v plus/minus (+35) či v průměrné hrací době (22:49) byl nejlepší v kariéře.

Za to vše dostal Hart Trophy i Ted Lindsay Award. "Jsem rád, že se můj hokej všem líbí," pronesl skromně, čímž na chvíli připomenul jiného rodáka z kanadské provincie Nova Scotia - ani Sidney Crosby se nevyžívá ve velkých slovech a sází na velké činy, což od něj MacKinnon evidentně odkoukal.

A k tomu má něco, čím při vší úctě nedisponuje ani hrající legenda Crosby. Naprosto úchvatnou rychlost, která se netýká jen pohybu bruslí, ale hlavně rukou a myšlenek.

"Nikdy se vám nic nepovede bez dostatečného úsilí," vyzdvihuje kouč Jared Bednar. "Rozhodně se tak dělo pod dohledem všech zainteresovaných lidí v našem klubu, ale začíná to v první řadě u něj samotného. A navíc dospěl."

MacKinnonovi je pořád 28 let, rozhodně by neměl mít to nejlepší za sebou. A nabízí se právě inspirace Crosbym. Ten razí zásadu, že si léto co léto poctivě rozebírá své výkony a zaměřuje se na oblasti, v nichž cítí rezervy. Takto kapitán Pittsburgh Penguins například brilantně zamakal na umění tečí – a také na vhazováních.

Což je u MacKinnona ve vší jeho výjimečnosti poněkud palčivá záležitost. Nikdy v kariéře se ještě nedostal na buly nad 50 procent, naposledy šlo o údaj 46,2 procenta (v play off dokonce 45,7 procenta). A to už je problém, protože MacKinnon v poslední základní části naskočil na 1314 buly, jasně nejvíc ze všech hráčů Avalanche; druhý Ross Colton jich absolvoval jen 820.

"(Crosby) dokázal už úplně všechno, rozhodně jsou (Crosby a Jevgenij Malkin) mnohem dál než já a Mikko Rantanen, tam jsme se my dva ještě nedostali," přiznává MacKinnon. "Sidův hlad po úspěchu i přesto, že už toho má za sebou tolik, je určitě něco, čím se inspiruju. V tomto směru jsem jeho obrovský fanoušek."

Co bude s útokem?

Zdaleka nejde jen o případ Landeskog; Colorado v ofenzivě sčítá ztráty. Kariéru skončil Andrew Cogliano, k témuž se podle všeho chystá další veterán Zach Parise a do toho případ Ničuškin – ruský bourák měl famózní formu, ale podruhé porušil pravidla asistenčního programu NHLPA, za což v květnu dostal distanc minimálně na půl roku.

Plus reálné riziko, že Logan O'Connor ani Artturi Lehkonen nebudou fit na start ročníku… To už je hodně nepříjemný seznam.

"U Artturiho uvidíme v září," krčil rameny šéf Colorada. "Nevíme, jak na tom bude Gabe a s Valem (Ničuškinem) je to tak, jak to je. Pokud se bavíme o sestavě pro úvodní zápas sezony, máme před sebou ještě hodně práce."

Hlavními adepty pro soupisku je trio Parker Kelly, Nikolaj Kovalenko, Jean-Luc Foudy. Jsou tu také Joel Kiviranta či T.J. Tynan. Všichni mohou skončit na farmě u Colorado Eagles v American Hockey League – anebo večer co večer bojovat proti nejlepším.

"Tihle kluci by měli být opravdu natěšení, je před nimi velké léto a velká příležitost. V přípravě budou pod drobnohledem, což je pro mladého hráče za mě vždycky dobrá věc. Můžou projít dveřmi, ale musí si to v první řadě zasloužit," dodal MacFarland.