Jelikož v NHL debutoval až v listopadu, netipoval by to možná nikdo.
Až, až... no jistě, až na samotného Zaryho.
Ne snad kvůli nějaké frajírkovské pýše, to rozhodně ne. Spíš pro jeho cílevědomost, s níž za proražením v NHL šplhal už od klukovských let.
"Přesně si vybavím tu chvíli, kdy mě napadlo, že to bere dost vážně," přiznal v rozhovoru pro Sportsnet jeho táta Scott. "Došlo na to, když byl věkem junior a já vstoupil do sklepa našeho domu, který mu sloužil jako posilovna."
Connor si těch pár metrů čtverečních totiž náležitě vyzdobil. Na všechny stěny si nalepil motivační citáty všemožných sportovců, kteří to dotáhli daleko.
Dřel s medicinbalem, lilo z něj.
A jemu zrak klouzal po větách, které mu nedovolovaly polevit.
Ano, tak nějak to bylo.
A zároveň – upřímně – i nebylo.
"Víte, jak to bylo s tím medicinbalem?" přiznal se smíchem v nedávném rozhovoru pro Sportsnet. "Házel jsem tam s ním o jednu ze zdí tak vehementně, až jsem ji prorazil. Tak jsem rychle vyběhnul do patra, vzal izolepu, nastříhal pár sportovních článků a s tím vším pak tu díru ve sklepě překryl. Aby nebyl průšvih."
Trvalo dlouho, než se bývalý policista Scott dozvěděl pravdu. Snad dva roky. Došlo k tomu ve chvíli, kdy už se dávno na talentovaného mládence nemohl zlobit. Z uličnického tajnůstkáře totiž vyrostl velký hokejový klenot, čtyřiadvacítka draftu 2020, na němž si ho vybrali Calgary Flames.
Uplynuly jen další tři roky a hoch ze Saskatchewanu do toho skočil se vším všudy.
V sezoně, která měla mezi bažanty patřit jen a jen Bedardovi.
Zase - je i není to pravda.
Na Bedarda skutečně v mnoha ohledech nikdo nemá. Jenže vedle něj, který se momentálně dává dohromady po komplikovaném zranění, se sluší tleskat i jiným holobrádkům.
Jako Zarymu, který se pyšní průměrem 0,67 bodu na zápas (oproti Bedardovým 0,85). Který si ze třetí lajny Flames vedle Nazema Kadriho a Martina Pospíšila v tomto ročníku dosud připsal devět gólů a 13 asistencí.
