Slavnost začala. Hvězdy se chystají na přijetí do Síně slávy

Bývalý skvělý útočník Pierre Turgeon si v pátek v brzkém odpoledni ve svém hotelovém pokoji na chvilku jen tak lehl na zem. Snažil se alespoň v rychlosti si trochu odpočinout, než začnou všechny slavnosti a aktivity spojené s velkým okamžikem v podobě přijetí do Hokejové síně slávy v Torontu.

Jenže se mu to příliš nedařilo. Jen těžko mohl z hlavy vyhnat myšlenky na významnou chvíli, která je před ním.

"Měl jsem husí kůži. Bylo to něco jako 'teď přece nemůžu spát, musím vstát'," přiblížil své pocity Turgeon. "Jsem tak napumpovaný z toho, že tady můžu být."

Aby také ne. Tyto dojmy se postupně hromadily a sílily už od června, kdy bylo oznámeno, koho se přijetí mezi hokejovou smetánku bude týkat tentokrát.

Vedle Turgeona si vychutnávají velkou slávu hned tři brankáři Henrik Lundqvist, Tom Barrasso a Mike Vernon, hokejistka Caroline Ouelletteová; v kategorii budovatelů pak Ken Hitchcock a rodina Pierrea Lacroixe, který zemřel před necelými třemi roky.

Všichni ocenění obdrželi již v pátek prsteny určené výhradně členům Síně slávy a absolvovali tiskovou konferenci v Great Hall.

Měli rovněž příležitost prohlédnout si pamětní plakety, nové přírůstky na místech, kam je vůbec nejobtížnější se v hokeji dostat - Lundqvistova byla na stěně kousek od stropu, zatímco Lacroixova nejblíže k podlaze.

"Je to vážně vzrušující," prohlásil Turgeon. "Chci jen přijmout ten okamžik a vychutnat si ho, prostě tady jen být a užít si každý den. Protože dobře víte, že pak přijde příští týden, bude úterý a všechno bude zase pryč."

Všem, jichž se velká sláva týkala, volal 21. června sám předseda Síně slávy Lanny McDonald.

Lundqvist prozradil, že byl v danou chvíli zrovna ve Švédsku ve své šatně a připravoval se na večer, aby si vyrazil ven, když ho McDonald zastihl. Barrasso právě dorazil do svého domu z obchodu s potravinami. Vernon byl doma u počítače. Turgeon si v Las Vegas užíval oslavu narozenin své švagrové. Ouelletteová hovor zmeškala, neboť téhož dne obdržela civilní vyznamenání Národní řád Québeku. Hitchcock zrovna nastupoval do auta po tréninkovém kolečku na golfu. Za Lacroixe přijala hovor jeho jménem vdova Colombe.

Jak ale řekl Barrasso, těžko to všechno přijímal jako realitu. Naplno tak vše začal vstřebávat až teprve ve chvíli, kdy přijel do Síně slávy a v pátek vešel do Great Hall.

"Myslím, že nic z toho si člověk nepřipouští - význam a to, jakou to má váhu - dokud nevstoupí do této místnosti a neuvidí tu svou plaketu. Pak se začnete rozhlížet a vidíte všechny ty ostatní plakety, vnímáte tu historii téhle hry, která je schovaná v těchto prostorách," prohlásil Barrasso. "Tohle je pro mě první náznak toho, že je to skutečně mimořádná událost, k níž je třeba přistupovat s pokorou. Je pro mě naprosto neskutečné, že jsem tady. A jsem opravdu vděčný, že komise vše vyhodnotila tak, že má kariéra byla dostačující k tomu, abych se mohl do této skupiny zařadit i já."

Události prodlouženého slavnostního víkendu pokračovaly v pátek večer, kdy byli letošní noví členové Síně slávy oceněni slavnostním buly ve Scotiabank Areně před utkáním domácích Toronto Maple Leafs proti Calgary Flames.

V sobotu budou k dispozici pro Fórum fanoušků, kde budou mít fanoušci exkluzivní příležitost je vyzpovídat. Neděle je vyhrazena pro utkání The Hall of Fame Legends Classic, při němž si vyznamenaní převezmou oficiální bundy Síně slávy. Na led ve Scotiabank Areně mají vyjet i Lundqvist, Ouelletteová či Turgeon, Hitchcock bude v roli trenéra.

Samotný slavnostní akt přijetí do Síně slávy proběhne v pondělí večer.

"Myslím, že pak budu potřebovat víkend, abych to všechno vstřebal," podotkl Lundqvist. "Teď to teprve začíná, ale v pondělí to bude opravdu něco velmi mimořádného. Bude jedinečné být tam s rodinou a přáteli a sdílet společně ten okamžik. Měl jsem to štěstí, že jsem před pár lety zažil vyřazení a vyvěšení dresu (od New York Rangers). A nejlepší na tom je možnost sdílet to s lidmi, kteří vám pomohli se k takovému okamžiku dostat. Jsem hrozně nadšený, že jsem tady. Ale stejně tak i z toho, že si to mohu užívat s nimi."

Emoce, které v pátek pociťovali všichni ocenění pro letošní rok, když přebírali prsteny, prohlíželi si plakety, pózovali a dělali rozhovory, byly odrazem více než čtyřměsíčního čekání, než konečně přijde právě tento víkend.

Jednasedmdesátiletý Hitchcock nijak netajil, že se zpočátku cítil poněkud nesvůj vůbec přijít, protože od roku 2019 nebyl v hokeji aktivní. Je sice konzultantem trenérů St. Louis Blues, ale léto je zvyklý trávit v Kelowně v Britské Kolumbii a zimu zase v Palm Springs v Kalifornii.

"Je to trošku znepokojující, jak jsem z toho kruhu vyskočil," řekl. "Jen jsem si chtěl být jistý, že je to takhle v pořádku a opravdu sem patřím. Když z toho vyskočíte, NHL jde dál, život zrovna tak. Chtěl jsem se jen cítit komfortně, že se můžu vrátit sem a plně si to užít. A také si to užívám. Je to tady skvělé. A to jsme přitom teprve na začátku."

I Ouelletteová přiznala, že v posledních několika týdnech pociťovala mrazení a nervozitu.

"Protože je to prostě velký okamžik," vysvětlila. "Myslím, že se tak trochu i bojíš, že pak zapomeneš na někoho, kdo pro tebe znamenal celý svět."

Pro Lacroixovu rodinu byly poslední týdny hlavně o zajištění toho, aby každý, kdo se chce nějak účastnit, mohl být skutečně zapojený svým vlastním jedinečným způsobem.

Pierre Lacroix totiž zemřel již 13. prosince 2020. Bylo mu 72 let.

Eric Lacroix, Pierreův syn a bývalý hráč NHL, zastupoval rodinu při ceremoniálu s převzetím prstenu. Colombe přijala výzvu zúčastnit se slavnostního vhození puku před zápasem Toronto vs. Calgary. Martin Lacroix, druhý Pierreův syn, zase napsal úvodní řeč, kterou v pondělí pronese devatenáctiletý vnuk Max, Ericův nejstarší syn.

"Pro naši rodinu je to něco opravdu velkého," přitakal Eric Lacroix. "Nechceme být negativní a říkat, jak bychom si přáli, aby tu byl táta s námi, ale je to samozřejmě lidská přirozenost. Přál bych si, aby tu byl. Myslím, že dnes by byl hrdý. A také se domnívám, že je to moc dobré pro mou mámu. Tehdy byl covid... Pro mámu to bylo drsné. Je to velká změna (být sám), když jste v manželství 55 let. Ale řekl bych, že tímhle se kruh tak trochu uzavírá v tom smyslu, že tohle je skvělá oslava a jsme tady jako rodina. A jsme z toho moc nadšení."

A to byl přitom teprve začátek toho všeho, co s přijetím do Síně slávy souvisí.

"Už je to tady," řekl Turgeon. "Jsem připravený si to naplno užít. Miluji tu možnost tady být, je to vážně obrovské privilegium."