Komando podceňovaných: Patří tam i Pospíšil a Lauko

I v sezoně 2023-24 přinášíme každé druhé úterý rubriku Zelenáči, v níž sledujeme zajímavé příběhy benjamínků NHL. Tentokrát se zaměříme na nejlepší nováčky mezi těmi, kteří byli vybráni v pozdějších kolech draftu.

Bylo snadné si vsadit na to, že Connor Bedard ve své nováčkovské sezoně hned vylétne.

Až příliš snadné.

Ti opravdu velcí hráči mezi sázkaři se mohli před startem ročníku trumfovat spíš v tom, zda se podaří prorazit i někomu ze zelenáčů, kteří do NHL zamířili za daleko menšího halasu. Ze třetího, čtvrtého, pátého až sedmého kola draftu.

Pár by se jich našlo.

A někteří mají i český nebo slovenský pas.

První z této kohorty podceňovaných má ale v papírech napsané mnohem východnější rodiště. Útočník Pavel Dorofejev přišel do světa velkého hokeje z ruského Nižného Tagilu. Vegas Golden Knights si někdejšího křídelníka Metallurgu Magnitogorsk a Traktoru Čeljabinsk vybrali ve 3. kole draftu 2019, už v minulé sezoně mu během osmnácti mačů spočítali devět bodů (7+2). A zpátky se nedrží ani nyní - ze třinácti špílů má dva góly a čtyři asistence.

Upřímně - nenahrál toho zatím tolik. Když už ale dostane šanci, většinou je na ledě vidět.

"Dělá všechno pro to, aby se u Golden Knights udržel," uznal i kouč Bruce Cassidy.

Rok po Dorofejevovi šel ve třetím kole draftu na osvětlené pódium i Alex Laferriere. Dvaadvacetileté americké křídlo je pro Los Angeles Kings náramně užitečným plejerem. Ve třetí lajně vedle Arthura Kalijeva a Pierra-Luca Duboise nastřádal pět bodů z 26 utkání, jenže dojem dělá spíš vyvážený příspěvek z ostatních statistik - má kupříkladu 22 hitů, v čemž je třetí nejlepší z forvardů Kings.
S kalifornským celkem podepsal tříletý kontrakt. Právě teď to vypadá, že se od něj lze nadít dosti zajímavých věcí.

Což rozhodně platí i o slovenském útočníkovi Martinu Pospíšilovi z Calgary Flames. Kanadský klub ho v roce 2018 draftoval až ve čtvrtém kole, nikdo si od něj příliš nesliboval. Jenže chalan ze Zvolena to viděl jinak. Postup nahoru si tvrdě vydřel.

Najednou je z něj jeden z největších miláčků calgarských fanoušků. Udivuje je svou neúnavností, rychlostí, pílí. A taky nezdolností, tou možná především.

Vždyť Pospíšil si v kariéře zakusil už pět otřesů mozku, hodně dlouho nehrál i kvůli dalším zdravotním trablům. Bývalý vyhlášený tvrďák už na ledě dávno nelétá jak odjištěný granát, víc se soustředí na hru. Pro Flames se proměnil v eso, které vedle důrazu umí vymýšlet i zdařilé pasy a přesné gólové pumelice.

"Snažím se hrát chytřeji," připustil. "Je mi jedno, proti komu nastupuji. Vždycky se snažím odevzdat pro své mužstvo maximum. Někdy si doma jen tak sednu a přemýšlím o tom, jak je skvělé, že je ze mně hráč NHL. Nebyla to snadná cesta. Pořád se hlavně snažím zůstat nohama na zemi."

Ve čtvrtém kole draftu 2019 načal svou pouť po NHL i útočník Dmitrij Voronkov z Columbus Blue Jackets. I pro něj to musí být jak sen; snad ještě bláznivější, než v Pospíšilově případě. Momentálně patří do první formace Blue Jackets, válí tam vedle Kirilla Marčenka a Jegora Činachova. Prozatím v sezoně nasbíral šestnáct bodů, což ho mezi zelenáči soutěže řadí na skvělé třetí místo. Asistencí má deset, v tom je sedmý.

"Jeho řada je především nesmírně defenzivně zodpovědná. Opírá se ale i o nepopiratelnou ofenzivní šikovnost," ocenil kouč Pascal Vincent. "Hodně spolu o hokeji mluví, dopodrobna jej rozebírají. Na jejich hře se to úžasně odráží."

Američan Joseph Woll září v úplně odlišném druhu statistik. Coby brankář Toronto Maple Leafs si drží průměr 2,8 a úspěšnost 91,6 procenta. V pětadvaceti letech se vyšvihnul tak působivě, že ho mnozí dokonce zmiňovali v souvislosti s možnou nominací na Calder Trophy.

Osud mu prozatím zamíchal jiné karty - od zranění ze 7. prosince je mimo hru.

Už teď je ale jasné, že na mládence ze 3. kola draftu 2016 podává v této sezoně naprosto brilantní výkony. Je chlapíkem, který by v dlouhodobém horizontu mohl vyřešit letité torontské problémy s brankovištěm.

"Hodně mi připomíná Careyho Price," chválil spoluhráč Max Domi. "Je velmi klidný, pohodový. Na ledě i mimo něj. Vyznačuje se urostlou postavou. Technicky je znamenitý. Sice nejsem trenér brankářů, podle mého ale chytá skvěle."

Kometou je i křídlo ze třetí lajny Washington Capitals, Kanaďan Matthew Phillips. Rodáka z Calgary si místní klub vybral v roce 2016 dokonce až v šestém kole, celkově jako číslo 166. Za mančaft z města rodea pak během dvou sezon odehrál tři utkání s nulovou bilancí. Do statistik se tedy zapsal až v aktuálním ročníku, v dresu Capitals.

Právě teď u něj svítí 1+4. V první třicítce zelenáčů není nikdo, kdo by byl draftován později.

Až jednatřicátý je totiž benjamínek, na něhož se dostalo dokonce až v kole sedmém. Finský forvard Valtteri Puustinen už se při draftu 2019 jistě bál, že na něj nedojde vůbec, nakonec k němu Pittsburgh Penguins přišpendlili cifru 203. V hierarchii Crosbyho party se přitom letos vyšplhal až do fantastických výšin - aktuálně je doma ve druhé lajně vedle Jevgenije Malkina a Reillyho Smithe.

To Čech Jakub Lauko hraje za Boston Bruins "až" ve čtvrté formaci, i on však bezesporu patří do společnosti podceňovaných. Původně pražský centr měl už v minulé sezoně solidních sedm bodů z 23 duelů, na podzim navázal třemi asistencemi ze dvaceti mačů.
Mezi nováčky NHL mu teď náleží 45. místo. S ohledem na to, že ho Bruins v roce 2018 brali až ze třetího kola, to ovšem pro třiadvacetiletého vítěze Memorial Cupu 2019 neznamená špatnou odrazovou pozici.

"Snad mi přičtou k dobru, že můžu hrát vlevo, vpravo. Když jsem byl mladší, hrál jsem celý život centra. Pokud mě na něj postaví, odvedu svou práci taky," prohlásil.

I on se již přesvědčil o drsném faktu, že cesta vzhůru bývá často více než trnitá. Na velkou příležitost čekal roky. Už dokonce přemýšlel, jestli to nevzdá. A když už se dočkal, brzy bylo zase zle.
V říjnu ho totiž při utkání proti Chicago Blackhawks brusle spoluhráče Jasona Dickinsona trefila jen kousíček od levého oka. Dres i tvář měl Lauko tehdy v krvi, vypadalo to na první pohled hrůzostrašně.

"Bylo to hodně těsné. Ta brusle minule oko doslova o milimetry, takže jsem vděčný, že tady vůbec můžu být," děsil se Lauko, který utrpěl frakturu dvou kostí a k vyspravení obličeje potřeboval sedm stehů.

Uspět mezi úplnou elitou je zkrátka těžký úkol, přetěžký. Tím spíš pokud nejste už od začátku hýčkán jako prominent z prvních dvou kol draftu.