110823 CS SK anniversary series

Před 30 lety, 14. září 1993, odstartovaly samostatné nejvyšší soutěže v Česku a Slovensku. K výročí rozdělení federální ligy přinášíme každý čtvrtek seriál mapující třicítku nejlepších českých a slovenských hokejistů v dějinách NHL. V redakčním žebříčku nejde jen o góly, asistence a body, ale i o historický význam a odkaz, který tito hokejisté zanechali jak v zámoří, tak i ve svých rodných zemích. Pokračujeme trojicí od 6. do 4. místa.

6. místo: Patrik Eliáš (v NHL 1995-2016)

"Je vidět, že jsem to hrál dlouho," vtipkoval o svých kariérních číslech vůbec nejproduktivnější hráč v dějinách New Jersey Devils. Za tým, který se chlubil především svou defenzivní DNA, odehrál celkem 1240 zápasů, v nichž nasbíral 1025 bodů (408+617). Působivá numera v klubu, jenž byl dlouhá léta symbolem toho, že není potřeba dát čtyři pět gólů za zápas, abyste vyhrávali.

Hubeného klučinu z Třebíče draftovalo New Jersey na 51. místě, ale generální manažer Lou Lamoriello v něm viděl příslib do budoucích let. "Pat byl Devil od prvního dne," vyprávěl legendární boss.

Eliáš se podřídil přísně vyžadovanému systému, ale zároveň se nevzdal své kreativity, se kterou dokázal deptat obrany soupeřů. Obzvlášť, když měl k sobě spoluhráče, jako byli Jason Arnott a Petr Sýkora. Eliášova zadovka na Arnotta před rozhodujícím gólem finále Stanley Cupu 2000 proti Dallas Stars patří neodmyslitelně do zlatého fondu Devils. O tři roky později si šikovný útočník chvíle s trofejí zopakoval, i když ve finále byl jeho soupeřem právě Sýkora v dresu Anaheimu.

V jiném týmu by Eliáš patrně rozkvetl víc, přesto byl i mezi obranářskými psy v sezoně 2000-01 schopen pozvednout svou bilanci na 96 bodů (40+56), což ho vyneslo na třetí příčku bodování za Jaromíra Jágra (121 bodů) a Joe Sakica (118). S oběma útočnými kapacitami se také objevil v první All-Star formaci sezony.

Individuální ocenění (kromě čtyř účastí na Utkání hvězd) se mu ale vyhýbala, což Eliáš pokorně přijal. U Devils, které charakterizovaly i hladce oholené tváře hráčů, nebyly až tak důležité jmenovky na zadní straně dresů jako pekelné logo na jejich hrudi. V Newarku má přesto česká opora pod stropem Prudential Center vyvěšené číslo 26 mezi největšími klubovými hvězdami.

O moc víc profíků, kteří dokázali dobýt zámoří, český hokej neměl. V gólech, asistencích i bodech ostatně Eliášovi patří v celkové tabulce druhé místo za Jágrem.

5. místo: Zdeno Chára (1997-2022)

Nejvýš postavený obránce v našem žebříčku. A pochopitelně také ten nejvyšší. Rodák z Trenčína rozsekal na padrť analýzy, které mu vyčítaly nemotornost, špatnou koordinaci pohybů, nedostatečnou rychlost. To všechno Chára svými 24 sezonami a 1680 odehranými zápasy v NHL (1. místo ve slovenském žebříčku) dokonale popřel.

Před draftem v roce 1996 si management New York Islanders s údivem prohlížel videozáznam, na němž si slovenský dlouhán ordinuje v posilovně nadlidské dávky, a pak urputného zadáka draftoval ve třetím kole z 56. místa.

Z atrakce se postupně stala opora. Už po odchodu k Ottawa Senators byl Chára jedním z nejlepších beků v lize. A každým rokem se navíc zlepšoval. Když ho do svých řad přivedli v roce 2006 Boston Bruins a kromě toho také stanovili kapitánem, byl to jeden z největších majstrštyků v dějinách klubu. Chára svým příkladem i každodenním profesionalismem strhnul ostatní a v kabině vytvořil profesionální i pozitivní atmosféru, která výrazně přispěla k úspěchům Bruins.

Chárův jediný hattrick v NHL

Po třicítce také začal sklízet dividendy. V roce 2009 získal Norris Trophy, o dva roky později v extatickém nadšení převzal po sedmidílné sérii s Vancouver Canucks do rukou Stanley Cup. Zahrál si ještě další dvě finále v letech 2013 a 2019, když proti St. Louis Blues nastupoval mj. i se zlomeninami v obličeji.

Dosud Chára drží i rekord All-Star Game NHL v soutěži o nejtvrdší střelu (175,1 km/h). V osobních soubojích si na něj nepřišli ani ti největší drsňáci.

Odkaz budoucího člena Síně slávy je ale hlavně v jeho vlivu na nejbližší hokejové okolí, které jedinečným způsobem kultivoval. Na jeho zákulisní práci Bruins dodnes navazují, i když svou kariéru Chára v Bostonu nedokončil. Nastavil si ji ještě u Washington Capitals a v Islanders. Tam, kde v listopadu 1997 v NHL debutoval, odtančil na konci dubna 2022 také svůj poslední waltz na rozloučenou.

Chárova čísla a seznam ocenění odpovídají jeho nesmírnému významu. 680 bodů za 209 gólů a 471 asistencí. Šest účastí na Utkání hvězd, třikrát byl členem první All-Star šestky sezony, v roce 2011 získal Mark Messier Leadership Award...

4. místo: Marián Hossa (1997-2017)

Tři Stanley Cupy a členství v Hokejové síni slávy v Torontu jsou tou nejviditelnější vizitkou útočníka, který se stal ikonou nejen pro Chicago Blackhawks, v jejichž dresu slavil s trofejí v letech 2010, 2013 a 2015.

Hossa, jenž byl v roce 1997 draftován z 12. místa Ottawa Senators, si ve všech svých angažmá dokázal vybudovat jedinečné postavení a svým stylem pokaždé zefektivnil herní systém svého týmu. Rychlost s jakou zakládal útok, odhodlanost, s níž se věnoval defenzivě, byly jeho rozpoznávacími znaky.

Nejhezčích 10 gólů kariéry Mariána Hossy

A pak ta koncovka! 1134 bodů (2. místo slovenského žebříčku) za 525 gólů (1.) a 609 asistencí (2.). Pokud by mu kariéru předčasně neukončila vzácná alergie na výstroj, mohla být jeho čísla ještě o něco impozantnější.

Když v závěru nultých let tohoto tisíciletí prohrál ve finále Stanley Cupu nejprve jako člen Pittsburgh Penguins (2008) a poté v dresu obhájců z Detroit Red Wings (2009), stal se předmětem vtipů. Po příchodu do Chicaga ovšem posměváčkům zavřel ústa. Na Stanley Cupech pro Blackhawks měl naprosto zásadní podíl. Jako dynamo zas a znovu poháněl spoluhráče k lepším výkonům i výsledkům.

Osmkrát během kariéry zažil minimálně třicetigólovou sezonu, třikrát i čtyřicetigólovou. Maximum si stanovil 45 trefami v ročníku 2002-03 u Senators. Rovnou stovku bodů posbíral v Atlanta Thrashers v sezoně 2006-07.

Jen góly a body ale zdaleka nevystihují obří objem práce, kterou Hossa ve 1309 zápasech základní části a ve 205 startech v play off (52+97) zastal. V našem žebříčku se zlatý chlapec ze Staré Ľubovne jen těsně nedostal na pomyslné stupně.

Příbuzný obsah