Před 30 lety, 14. září 1993, odstartovaly samostatné nejvyšší soutěže v Česku a Slovensku. K výročí rozdělení federální ligy přinášíme každý čtvrtek seriál mapující třicítku nejlepších českých a slovenských hokejistů v dějinách NHL. V redakčním žebříčku nejde jen o góly, asistence a body, ale i o historický význam a odkaz, který tito hokejisté zanechali jak v zámoří, tak i ve svých rodných zemích. Pokračujeme trojicí od 6. do 4. místa.
6. místo: Patrik Eliáš (v NHL 1995-2016)
"Je vidět, že jsem to hrál dlouho," vtipkoval o svých kariérních číslech vůbec nejproduktivnější hráč v dějinách New Jersey Devils. Za tým, který se chlubil především svou defenzivní DNA, odehrál celkem 1240 zápasů, v nichž nasbíral 1025 bodů (408+617). Působivá numera v klubu, jenž byl dlouhá léta symbolem toho, že není potřeba dát čtyři pět gólů za zápas, abyste vyhrávali.
Hubeného klučinu z Třebíče draftovalo New Jersey na 51. místě, ale generální manažer Lou Lamoriello v něm viděl příslib do budoucích let. "Pat byl Devil od prvního dne," vyprávěl legendární boss.
Eliáš se podřídil přísně vyžadovanému systému, ale zároveň se nevzdal své kreativity, se kterou dokázal deptat obrany soupeřů. Obzvlášť, když měl k sobě spoluhráče, jako byli Jason Arnott a Petr Sýkora. Eliášova zadovka na Arnotta před rozhodujícím gólem finále Stanley Cupu 2000 proti Dallas Stars patří neodmyslitelně do zlatého fondu Devils. O tři roky později si šikovný útočník chvíle s trofejí zopakoval, i když ve finále byl jeho soupeřem právě Sýkora v dresu Anaheimu.
V jiném týmu by Eliáš patrně rozkvetl víc, přesto byl i mezi obranářskými psy v sezoně 2000-01 schopen pozvednout svou bilanci na 96 bodů (40+56), což ho vyneslo na třetí příčku bodování za Jaromíra Jágra (121 bodů) a Joe Sakica (118). S oběma útočnými kapacitami se také objevil v první All-Star formaci sezony.