Nejlepší obranné páry: Kraluje Makarova dvojka

Letní prázdniny jsou mostem mezi sezonami a je proto čas se na něm rozhlédnout po těch největších esech na jednotlivých pozicích. Redakce NHL.com/cs sestavila i žebříček nejlepších obranných párů uplynulého ročníku.

1. Cale Makar, Devon Toews (Colorado Avalanche)

Hodně dobře fungující dvojice, v níž jsou jasně rozdané role: geniální ofenzivní všudybyl Makar má k ruce poctivce Toewse, vzájemně se parádně doplňují. Jsou opravdu nejlepší z celé ligy? To se dá těžce měřit, subjektivně jde však o smysluplnou volbu.

Klíčovou figurou je pochopitelně Makar. Má za sebou pět sezon v NHL, před dvěma roky si sáhnul na Stanley Cup, získal Conn Smythe Trophy i James Norris Trophy. Od té doby sice sbírají trofeje jiní, on si ale i nadále udržuje vysokou výkonnost. Naposledy nasbíral 90 bodů (21+69) ze 77 utkání základní části.

2. Quinn Hughes, Filip Hronek (Vancouver Canucks)

Pro někoho pár číslo jedna; tohle porovnávání bude vždycky těsné. I tady je zjevný tahoun, vždyť Hughes letos získal Norris Trophy, ani Hronkova role ovšem není bezvýznamná. Samotný Hughes během sezony přiznal, že nikdy neměl lepšího parťáka než právě tohoto Čecha. Pro rodáka z Hradce Králové je to blyštivý kompliment.

Canucks to ostatně umí ocenit. Hronek jim v létě odkýval bombastickou osmiletou smlouvu na 58 milionů dolarů, díky níž se svižně vyhoupl mezi vůbec nejlépe vydělávající české sportovce.

3. Gustav Forsling, Aaron Ekblad (Florida Panthers)

I díky této neprostupné dvojce mohli letos Panthers slavit Stanley Cup. Přestože se dá namítnout, že na Floridě to tradičně šlape snad úplně všem bekům. Vždyť třeba právě Ekblad byl zkraje ročníku dlouho mimo hru, mančaftu to i tak šlo.

Ekbladovo jméno je jinak z těch dvou možná o něco slavnější, byl to ale spíš jeho švédský kumpán, kdo v uplynulých měsících povýšil na nejlepšího obránce mužstva. Forsling se vyznačuje znamenitým bruslením, úžasným citem pro hru s pukem. V základní části nasbíral 39 bodů, v play off přidal dalších třináct. A pozor - v dlouhodobé soutěži byl z celé ligy nejlepší s +56 v hodnocení plus/minus.

4. Mattias Ekholm, Evan Bouchard (Edmonton Oilers)

Dokola se několik let vyprávělo o tom, jak má Edmonton fantastickou ofenzivu a ukrutně bídné zadní řady. Už to není pravda. Na dohled od Stanley Cupu se Connor McDavid a spol. propracovali i díky znatelnému zlepšení v obranných valech, jimž dominovalo duo E+B.

Ekholm přišel do Oilers před rokem z Nashville Predators, pro mladého Boucharda je ve 34 letech tuze užitečným mentorem. Rodák z Oakville se vedle něj rozjel k nevídaným číslům - v základní části měl 82 bodů (18+64) z 81 zápasů, v play off došel k bilanci 6+26 z pětadvaceti mačů.

5. Adam Fox, Ryan Lindgren (New York Rangers)

Nemusíme si nic nalhávat, u Rangers si mysleli trochu na lepší umístění. A třebaže spousta jejich hráčů mohla v klíčové chvíli předvést víc, první obranný pár z Manhattanu v této hitparádě nelze pominout. Příběh Lindgrena a Foxe je zajímavý z více důvodů. Patří k nim i to, že prvnímu z nich před časem skončila smlouva, takže jeho budoucnost nemusí být nutně spjata s Rangers.

Sám by si ale zřejmě odchod jinam moc nepřál. S Foxem si jsou tak blízcí, že si jej jeden z nejlepších amerických hokejistů současnosti vybral i za svědka na svatbě. Hrají spolu už od šestnácti, a byť se už museli nakrátko smířit i s herním odloučením, trenéři většinou sází na jejich souhru. Lindgren vedle někdejšího držitele James Norris Trophy nezůstává pozadu - i podle cifry +99 v kariérním hodnocení plus/minus.

6. Jaccob Slavin, Brent Burns (Carolina Hurricanes)

Jednomu je třicet, druhému dokonce devětatřicet. Přesto tihle mazáci pořád drží carolinskou defenzivu. Hurricanes za to v červenci Slavina odměnili novou osmiletou smlouvou na 51,69 milionu dolarů.

Jsou machři na pokrývání soupeřových střel, Slavin k Burnsově důrazu a přehledu přidává brilantní bruslení. Jejich velkou zbraní pochopitelně zůstává, že jsou zároveň velmi nebezpeční směrem dopředu.

7. Drew Doughty, Mikey Anderson (Los Angeles Kings)

Doughtymu je už 34 let, své si ale pořád ještě odvede. Naposledy v plném počtu 82 utkání základní části vydoloval 50 bodů (15+35), s průměrným časem 25:48 stráveným na ledě byl z celé NHL druhý za Johnem Carlsonem z Washington Capitals.

Anderson má sice ve stejné kolonce o pět minut méně, i on však hodně zapracoval na své reputaci. Dojem dělá třeba jeho údaj +22 v hodnocení plus/minus.

8. Vince Dunn, Adam Larsson (Seattle Kraken)

Tyhle dva je snadné podceňovat, při hře pět na pět ovšem patří k vůbec nejlepším obráncům celé NHL. Sezona 2022-23 jim popravdě řečeno vyšla o něco lépe, pořád to však bylo dosti slušné. Pro Kraken zůstávají klíčovými postavami.

Nezdá se to, třeba Dunn je ale jedním z nejproduktivnějších beků soutěže. Někdejší šampion Stanley Cupu se St. Louis Blues měl v předminulé sezoně 64 bodů (14+50), v té uplynulé si jich připsal 'jen' 46 pouze kvůli menšímu počtu odehraných utkání (59).

9. Josh Morrissey, Dylan DeMelo (Winnipeg Jets)

Jejich zařazení možná taky trochu překvapí. Nemělo by. DeMelo byl naposledy s hodnotou +46 druhý z celé NHL v hodnocení plus/minus, Morrisseymu patřilo s cifrou +34 desáté místo. Ten druhý navíc nasbíral velmi slušných 69 bodů, čímž velmi úspěšně napodobil nenadálou smršť z předminulé sezony (16+60).

Důležité je, že Morrisseyho a DeMelovy přednosti se neomezují na ofenzivu. Podle pokročilých statistik patří k bekům, přes které se soupeřům dávají góly vůbec nejhůře. Do Top 10 patří, přestože DeMelo nemá ani poloviční produktivitu svého parťáka. 

10. Noah Dobson, Alexander Romanov (New York Islanders)

Skála, na které stojí hra Islanders. Tahounem je čtyřiadvacetiletý Kanaďan Dobson, který měl za poslední tři roky vždy přinejmenším 49 bodů a letos rovnou 70.

Hodně se zlepšil i jeho ruský parťák s carským jménem. V předminulé sezoně byl co se týká defenzivy nevyrovnaný, vedle Dobsona však zřetelně vyrostl. Působí spolehlivěji, nechybuje.