Nelu baví na hokeji hlavne dávat góly a slavit je se spoluhráči nebo spoluhráčkami. "Proto jsem vždycky zkoušela jen kolektivní sporty. Kdysi jsem hrála i fotbal ve venkovské lize, kde hrávali i můj táta a brácha."
Na současný humbuk okolo své osoby si už pomalu začíná zvykat. A rozhodně jí nevadí. "Je to super a myslím si, že to zvládám dobře. Hlavně mě to zviditelní. Zájem o moje úspěchy jsem zaznamenala i v zámoří. Hlavně ten povedený 'Michigan' měl velký ohlas."
'Michigan', tedy gól zpoza branky s nabraným pukem na hokejce doneseným vzduchem pod břevno, si zkouší na trénincích často. K tomu už má i nový kousek, který chce ještě dovést do dokonalosti. "Je to velmi těžké, ale nechci o tom mluvit, aby se na to soupeři nemohli připravit. Věřím, že se mi to podaří," dodala.
Nelin otec Jozef Lopušan vzpomíná, že že myšlenka dát Nelu na hokej přišla tak nějak sama od sebe. "Ve sportech byla šikovná a když jí trenéři viděli v necelých pěti letech na ledě, tak nám řekli, že to není normální. Ve svém věku měla přirozený pohyb při bruslení i techniku hole," vysvětluje hrdý otec.
Ten připouští, že při letošním přechodu ze základní na střední školu přijde pro jeho dceru možná rozhodující moment sportovní kariéry.
"Děláme všechno pro to, aby na střední pokračovala v Americe. Hodně to závisí i na financích, jestli se nám podaří najít lidi, kteří by nám s tím mohli pomoct. Zdá se, že i se slovenským hokejovým svazem najdeme společnou řeč," dodal.
Neliny úspěchy prožívá celá rodina velice intenzivně. "Poslední reprezentační zápasy jsme všichni sledovali v televizi a bylo to úžasné. To se nedá ani popsat. Hlasitě jsme jí povzbuzovali, jako kdyby nás mohla na tu dálku slyšet," usmívá se otec.
Více k tématu: [Fenomén Nela. Školačka Lopušanová nadchla Slovensko]
Jméno Lopušanová se v každém případě vyplatí zapamatovat. Podle toho, co zatím dokázala, podle toho, jak o ní hovoří trenéři, je to asi největší talent v historii slovenského ženského hokeje.
O Bedardovi v sukni ještě určitě uslyšíme.