Gratulace pro Hossu. Od Bondry až po Havláta

Na cestě, která byla ověnčená třemi Stanley Cupy a nakonec ho dovedla až do Hokejové síně slávy, potkal Marián Hossa stovky spoluhráčů. Prostřednictvím NHL.com/sk mu k uvedení mezi legendy, k němuž dojde v pondělí v Torontu, gratulují jedni z těch nejvýznamnějších.

Peter Bondra, který byl až do doby, než ho Hossa ve své poslední sezoně překonal, nejlepším slovenským střelcem historie NHL. Michal Handzuš, jenž po boku trenčínského velikána vyhrál titul s Chicago Blackhawks v roce 2003.
Český útočník Martin Havlát, jenž se s ním potkal na začátku kariéry u Ottawa Senators. Skvělý zadák Ľubomír Višňovský, spoluhráč z vrcholných reprezentačních akcí. A prostřednictvím stanice TA3 také prezident Slovenského svazu ledního hokeje Miroslav Šatan, někdejší reprezentační kapitán a spoluhráč, či velký kamarád Marián Gáborík, který s Hossou bydlí na předměstí Trenčína v jedné ulici.
Přečtěte si jejich svědectví.
PETER BONDRAspoluhráč z Ottawy, 1081 zápasů, 503 gólů a 892 bodů v NHL
V první řadě bych chtěl Mariánovi pogratulovat k jeho kariéře. Jsem velmi rád, že jsem s ním mohl hrát a že ho osobně znám.
Marián je super chalan. Známe se moc dobře, hrávali jsme spolu v Ottawě, pak ještě v Atlantě, takže se z něj stal můj velmi dobrý kamarád i po nehokejové stránce. A po té stránce hokejové by ho chtěl každý trenér z těch 32 mužstev, co hrají NHL. Důvod? Jeho hokejový projev, zvládl hrát výborně na obou stranách ledu. Defenzivně velmi spolehlivý, jeho 'backcheck' byl výjimečný, pro mužstvo velmi přínosný. A k tomu nastřílel přes 500 gólů. Super!

Pamatuju jeho začátky v NHL, když ho vytáhli z juniorky. Samozřejmě jsem znal i jeho otce. Ale Mariána jsem si začal všímat, když začínal v Ottawě, to už jsem měl za sebou sedm osm sezon v NHL. Když jsem hrával, tak jsem ho bral jako mladšího chalana, ale netrvalo u dlouho, aby se dostal na výsluní.
Hned po pár letech se vyšvihnul mezi výborné hráče. To už jsem se i víc kamarádili. I on měl ke mně trochu blíž. Sice je mezi námi věkový rozdíl (skoro 11 let), ale zahrajeme si spolu golf, děláme si ze sebe srandu, je to s ním dobrý relax. Během společného angažmá jsme spolu chodívali na večeře. Líp jsme se poznali. A byla u toho legrace.
Z hokejových zážitků s ním se mi taky vybaví olympiáda v Turíně v roce 2006. Hráli jsme skvěle. V první pětce byli Marián s Pavlem Demitrou a Mariánem Gáboríkem. Já s Miro Šatanem jsem akceptovali, že tihle kluci byli top. Možná jsme hráli trochu druhé housle. Oni chodili i na přesilovky, rozhodovali zápasy. My jsme tam přinesli vůdcovství, ten tým byl skvěle poskládaný.
Bohužel je to na jeden zápas (čtvrtfinále) a Češi v něm byli lepší a porazili nás. Ale bylo to jedno z nejlepších slovenských mužstev, co jsme kdy dali dohromady. Respektuju i olympiádu 2010, kde jsem byl už jako generální manažer, byla tam kvalita, ale v Turíně to bylo možná nejkvalitnější mužstvo naší historie.
MARTIN HAVLÁTspoluhráč z Ottawy, 790 zápasů a 594 bodů v NHL
Když jsem přišel do Ottawy, tak Marián už tam hrál dva roky. V tom třetím roce už byl jednou z těch mladých hvězd. Nás tam tehdy bylo Čechů a Slováků asi pět nebo šest (Hossa, Havlát, Radek Bonk, Karel Rachůnek, Václav Prospal a krátce Ivan Čiernik), takže mi tam jako nováčkovi všichni strašně moc pomáhali.
Senators byli můj první tým a tehdy to bylo jedno z nejlepších mužstev v NHL. Bohužel se nám to nikdy nepovedlo dotáhnout do konce, ale byly to skvělé roky. V kádru byla řada skvělých hráčů, skvělých lidí, co jsem tam poznal. Na tyhle roky vzpomínám nejraději a Hossička byl jejich součástí. A jaký to byl hráč!

On byl na ledě dobrý snad úplně ve všem! V bránění, v útočení, byl ohromně komplexní. Mohl hrát úplně všechno, přesilovku, oslabení. Uměl dávat góly, skvěle nahrával. Do Hokejové síně slávy jdou většinou hráči, kteří umí většinu věcí líp než všichni ostatní. On byl jeden z nejlepších hokejistů, se kterými jsem měl tu čest hrát, každý trenér by ho chtěl mít ve svém týmu. Společně jsme hráli čtyři sezony a byla to skvělá doba, jak na ledě, tak mimo něj.
Paradoxně jsme se pak ještě minuli v Chicagu a to tak, že já jsem šel z Blackhawks pryč a on mě vlastně vyměnil. Já mu nemusel radit, ať jde do Chicaga, stoprocentně jsem věděl, že s tím týmem, co tam rostl, to vyhrajou.
Marián ale hrál skvěle i v těch klubech předtím - v Pittsburghu, v Detroitu... Tam už na Stanley Cup sahal, chyběl mu jeden zápas. Ale přišel do Chicaga, se kterým jsme už ten rok hráli finále konference. Ten tým byl skvělý a Joel Quenneville byl perfektní kouč. A v následujících šesti letech, kdy vyhráli tři Stanley Cupy, se to jen potvrdilo. S tím, že Hossička tam patřil k těm největším tahounům.
MICHAL HANDZUŠspoluhráč z Chicaga, 1009 zápasů a 483 bodů v NHL
Vzhledem k tomu, co ve své kariéře dokázal, bylo jasné, že jeho místo je v Síni slávy. Pro Mariána je velká pocta, že tam bude uvedený tak rychle, v podstatě v nejkratším možném termínu. Je to skvělá zpráva i pro slovenský hokej.
Když si vzpomenu na naše společné působení v Chicagu, vybaví se mi, že byl jedním z lídrů mužstva. Všichni říkali, že s příchodem Mariána Hossy se mužstvo nastartovalo a vyhrálo tři Stanley Cupy, přičemž v roce 2013 jsem to s ním mohl prožít i já. V Chicagu pomohl i mladším hráčům tím, jak hrál a jaký to byl člověk.
Co se týká společných zážitků z reprezentace, tak mě nejvíc mrzí čtvrté místo z olympiády ve Vancouveru. Mohli jsme mít medaili a nemáme. Byly to krásné chvíle, ale je tam ta černá šmouha toho závěru zápasu proti Finsku.
MARIÁN GÁBORÍKspoluhráč z reprezentace, 1035 zápasů a 815 bodů v NHL
S Mariánem Hossou se znám od dětských let. Je to úžasné, neuvěřitelné a obdivuhodné, že bude uveden do Síně slávy. A zaslouženě. Vůbec mě to nepřekvapuje.

Marián hrál před ziskem poháru dvakrát ve finále, kde byl na straně poražených. Vím, že tehdy to těžce nesl, nebyl na tom bůhvíjak. Potom se však vzchopil, podepsal smlouvu s Chicagem na 12 let a podařilo se mu vyhrát tři Stanley Cupy.
Přitom před přestupem do Chicaga byl volný hráč a Edmonton mu nabízel desetiletou smlouvu. Marián ale nebyl ztotožněný se směřováním edmontonského klubu, šel do Chicaga a udělal velmi dobré rozhodnutí.
Zisk tří titulů v NHL má obrovskou váhu v tom, že bude uveden do Síně slávy tak rychle. Jsem na něj hrdý.
ĽUBOMÍR VIŠŇOVSKÝspoluhráč z reprezentace, 883 zápasů a 495 bodů v NHL
Hokejová síň slávy, to je něco neuvěřitelného a v případě Mariána Hossy je to úplne zasloužené. Jsem velmi rád, že jsem s Mariánem mohl hrát. Přeju mu, ať si celou tu slávu užije. Celý slovenský národ může být hrdý, že hokeji dal takového hráče.
Mezi moje nejkrásnější vzpomínky spojené s Mariánem určitě patří olympiády v Turíně 2006 a ve Vancouveru 2010. Byl to výborný hráč, zodpovědný na ledě dopředu i dozadu. Byla radost s ním hrát. V kabině i na ledě poradil a pomohl. Marián je i mimo led velice milý a zábavný společník.
Více k tématu: [Hossa byl v Síni slávy už jako třináctiletý]
MIROSLAV ŠATANspoluhráč z reprezentace, 1050 zápasů a 735 bodů v NHL
Hovořím i z pozice prezidenta slovenského hokejového svazu, když říkám, že uvedení Mariána Hossy do Síně slávy je skvělá zpráva pro celý slovenský hokej. Je to úplně zasloužené po té kariéře, kterou v zámoří měl. Získal tři Stanley Cupy, což nikdo ze Slováků ještě dlouho nedokáže vyrovnat.