Když se tak loni 25. června konečně stalo, rozhodl se, že to bude brát jako každý jiný den a užíval si plavání se svými vnoučaty. Ale nyní, 505 dní poté, co mu zazvonil telefon se skvělou novinou, už si to celé vychutnával.
"Podívejte se, rok navíc už nebyl žádná přítěž. Nic takového," řekl Wilson. "Kvůli všem věcem, které se teď ve společnosti dějí, je primární to, abychom byli všichni zdraví. To je nejdůležitější. Tak teď vypadá svět."
"Proto jsem to nebral jako čekání. Beru jako velkou poctu, že jsem byl vůbec zvolen - nikdy jsem to nebral jako něco samozřejmého, co přijde dříve nebo později. Ten telefonát byl příjemné překvapení, přišel nečekaně. A vida, jsem tady."
Úplně stejně to měla i trojnásobná olympijská vítězka St-Pierreová, osmá žena v Síni slávy. Ta vyrůstala v Quebeku a jejím idolem byl někdejší brankář Canadiens Patrick Roy. Také ona se postavila mezi tyče a až do svých 18 let chytala v klučičím týmu, přesto si ani ve svých nejdivočejších snech nepřestavovala, že by mohla svůj vzor dohnat až do HHOF.