VejmelkaBlog2

Každý měsíc během sezony 2024-25 píše pro NHL.com/cs exkluzivní blog brankář Karel Vejmelka z Utahu. V první části 'Veggieho zahrady' se dozvíte o jeho stěhování do nového města, dojmech z něj i ze startu nového ročníku.

--------------------------------

Když jsem v září přilétal do Salt Lake City na kemp, už jsem věděl, do čeho jdu. Po minulé sezoně jsme měli možnost tam na dva dny letět, podívat se na zázemí klubu i na to, jak vypadá město. Po létě ale ještě proběhla spousta úprav, spousta se toho musela vybudovat jak v kabině, zázemí haly, tak i v tréninkovém centru.

Co všechno se tam stihlo za pár měsíců, na mě udělalo velký dojem. To bylo až neuvěřitelné. Byl jsem z toho mile překvapený.

Město samotné je taky krásné, v údolí mezi horami. Je tam spousta hezkých míst, kam se dá jet a co dělat mimo hokej, takže si nemám na co stěžovat.

Přes léto jsem se snažil hledat nějaké bydlení. Měl jsem kontakt na realitní společnost, která mi s tím pomáhala podobně jako většině kluků. Řešili jsme to víceméně všichni pospolu a pomáhali nám zkušení specialisté, kteří nám dobře poradili a věděli, co a jak.

Nick Bjugstad #17 and Karel Vejmelka #70 of the Utah Hockey Club enter Delta Center prior to a game against the San Jose Sharks on October 28, 2024 in Salt Lake City, Utah. (Photo by Jamie Sabau/NHLI via Getty Images)

Bydlíme všichni ve stejné čtvrti, nebo ve dvou. Všichni do 20 minut od sebe. Salt Lake City je fajn i v tom, že je menší, takže je to všude celkem blízko. Na zimák je to nějakých 15 minut a ta cesta je taky příjemná, nejsou tady takové dopravní zácpy jako jinde, takže z tohoto pohledu je to taky pohodlné.

Dá se říct, že to stěhování nás ještě víc stmelilo. Tím, že jsme řešili spoustu věcí společně, jsme se mohli se spoluhráči poznat i po jiné stránce. A novým klukům v týmu jsme zase mohli poradit a pomoct, protože jsme to měli zařízené o něco dřív. Bylo fajn, že jsme se vlastně stěhovali takhle všichni dohromady.

Aktuálně jsme na týdenním tripu, ale vypadá to, že by v Salt Lake City každým dnem mělo taky začít sněžit. Je dost možné, že až se vrátíme, už tam nějaký sníh bude.

I proto jsem si pořídil jiné auto, Ford Raptor. V Arizoně jsem měl sportovnější, ale to jsem musel změnit a kvůli těm sněhovým podmínkám to nějak řešit. I proto jsem pořizoval nové auto a musel jsem uvažovat dopředu.

Listopadové počasí ale bylo zatím krásné, sluníčka bylo dost a ty dny byly hezké. Samozřejmě v Utahu prší víc než v Arizoně, ale se dalo čekat. Tohle mě zase tak nepřekvapilo - spíš naopak mile, že to počasí je pořád hezké, slunečné a je tam většinou příjemně.

Salt Lake City leží 1300 metrů nad mořem, což je rozhodně cítit. Ty první dva tři týdny po přesunu ta nadmořská výška působila a byl tam ten faktor, že tělo si na to musí zvykat. Nějakou dobu to trvalo, ale teď je to podle mého naopak pro nás všechny výhoda, že můžeme v těch podmínkách hrát a trénovat a skrz kondiční stránku je pak o to jednodušší hrát někde, kde ty podmínky nejsou tak náročné. Vnímám to jako pozitivní věc.

Euforie z nového města a fanoušků byla znát i na startu sezony. Chtěli jsme dobře začít, soupeři taky moc nevěděli, jak na tom budeme, takže nás možná trochu podcenili. První zápasy nám vyšly, to bylo klíčové, a teď se na tu vlnu snažíme zase najet zpátky, což ale už bohužel není tak jednoduché.

Sám jsem zatím chytal ve čtyřech zápasech. Nebudu lhát, samozřejmě chci hrát víc. Všechno se to odvíjí od výkonů jak mých, tak celého týmu. A když chytám já, tak se nám zatím sbírat body nedaří. Samozřejmě mě to trápí nebo štve, ale snažím se každý den pracovat na tom, aby se to změnilo, a věřím tomu, že se to obrátí na tu lepší stranu.

Moje vytíženost zatím není taková, jakou bych si představoval. Všechno je to s ohledem na výsledky a já dělám všechno pro to, abych v bráně stál častěji.

Jak dobře zná brankář Utahu svůj nový stát?