Slafkovský: Máma mi říká, abych víc střílel

Jednička draftu 2022 Juraj Slafkovský píše i ve své třetí sezoně u Montreal Canadiens exkluzivní blog pro NHL.com/cs, v němž se dělí se čtenáři o své zážitky ze života v Kanadě i z dění na ledě. V tomto díle se věnuje svému bruslení, vztahům s koučem i netrpělivosti při vaření.

----------------

Se začátkem sezony jsem nebyl spokojený. Vím, že můžu být mnohem lepší, a ukázal jsem to už loni. Možná jsem se soustředil na špatné věci a přestal hrát svou hru.

Asi na sebe vyvíjím příliš velký tlak. Po létě jsem měl pocit, že musím na ledě udělat všechno. To není správný přístup, protože se nevyhnete špatným zápasům. Ale v posledních dvou nebo třech utkáních vidím, že to jde správným směrem.

Na konci října jsem vynechal tři starty kvůli zranění v horní části těla. Stalo se to v zápase proti Los Angeles Kings, ale když jsem se vrátil, už mě to netrápilo. Teď už je to v pořádku.

V poslední době jsme toho odehráli hodně, mnohokrát jsme hráli dva zápasy ve dvou dnech a hodně jsme cestovali. Teď bylo příjemné strávit v Montrealu pár dní, během kterých jsme se mohli soustředit na naši hru, pracovat na videu a tak dále.

Byla tu i moje máma, takže to bylo příjemné. Táta přijel na týden na začátku sezony a máma tu teď byla asi pět nebo šest dní. Teď už je zpátky na Slovensku, ale v lednici mi od ní ještě zbylo nějaké jídlo. Když něco uvaří, ráda bych to jedl k snídani, k obědu i k večeři. Na vaření nemám moc trpělivosti. Když už mám něco uvařit, musí to být rychle.

V této sezóně jsem zatím vstřelil jeden gól v 16 zápasech. Loni jsem měl po prvních 15 startech dva body. Teď jich mám po šestnácti jedenáct, takže je to určitě lepší. Musím se stále snažit zlepšovat a věřím, že když budu dělat správné věci, góly časem přijdou. Myslím, že jich bude víc než loni, kdy jsem jich dal dvacet.

Množství střel vychází hlavně z mého bruslení, na kterém musím zapracovat. Nedostávám se dostatečně do pozic, kde bych mohl být nebezpečný. Většina puků jsou odražené nebo nepovedené střely. Musím více bruslit a pak budu mít více šancí skórovat. Své střele věřím, takže o tom to není.

Momentálně mám pocit, že nejsem na správných místech na ledě. Samozřejmě se mi to vůbec nelíbí a musím si najít lepší pozice. Když mi někdo posune puk, nesmím se bát, že bych o něj přišel. Musíme na tom zapracovat u videa.

Sezonu jsem začal s Nickem Suzukim a Colem Caufieldem, kterého nakonec nahradil Kirby Dach. Kromě toho, že je mezi nimi výškový rozdíl, Cole je střelec a Kirby hraje tvrdě podobně jako já. Nemůžu se dočkat, až se po zranění vrátí Patrik Laine. Nikdy nevíte, s kým v důležitém okamžiku skončíte v sestavě, takže musíte najít vzájemnou chemii.

Když jsem proti Buffalu Sabres získal tři body, říkal jsem, že mám v hlavě hlas trenéra Martina St. Myslím, že je to dobře. Vidím kolem sebe, jak věci vnímají ostatní. I máma mi říká, abych víc střílel, ale když se mnou začne mluvit o hokeji, většinou ji zarazím.

V zápasech jsem se cítil trochu svázaný a vůbec se mi to nelíbilo. Když jsem se uvolnil a začal hrát svou hru a dělat věci, které po mně Marty chce, a ne jiné, tak se cítím nejlépe.

Někdy mám kolem sebe příliš mnoho názorů, ale to je přirozené. Nevadí mi to, protože mě to motivuje k tomu, abych se zlepšoval.

Myslím, že máme s mým trenérem skvělý vztah. Hodně mě testuje a co si myslím, že máme společné, je trpělivost. Oba nesnášíme neúspěch. Někdy vnímáme věci jinak, ale skvěle spolu komunikujeme. Motivuje mě a hodně spolu mluvíme. Zejména v posledních týdnech se mi snaží pomáhat, za což jsem mu velmi vděčný.

V zápase s Columbusem mě na chvíli posadil, ale byla to moje chyba. Když jsem se blížil ke střídačce, zlomil jsem hokejku. Navíc jsem udělal několik chyb a několikrát ztratil puk, takže jsem byl na sebe naštvaný. Byla to pro mě opravdová lekce. Celkově ten zápas nebyl tak špatný, ale udělal jsem pár chyb a stálo mě to několik střídání.

Druhý den jsme o tom mluvili a on mi řekl, že mě často vidí naštvaného, protože na sebe vyvíjím příliš velký tlak. Měl bych si ho na sebe klást méně a snažit se hrát tak, jak jsem hrál ve druhé polovině minulé sezony.

Zapracovat na bruslení, to je teď nejdůležitější. Od toho se odvíjí všechno. Když málo bruslím, jsem všude pozdě, takže se prostě musím víc hýbat.

Jako tým jsme se od začátku sezony hodně zlepšili. Často jsme si mysleli, že to bude jednodušší, ale realita nám nastavila zrcadlo. Uvědomili jsme si, že to nebude tak jednoduché, a změnili jsme pár věcí. Zapracovali jsme na naší hře v obranném pásmu, a když nenecháte skórovat nejlepší hráče světa, vaše obrana se určitě zlepší. Musíme na tom dál pracovat a dostávat se do více šancí. S dovednostmi, které máme, si myslím, že můžeme dát mnohem více gólů.