Šťastná třináctka. Oilers nezastavilo ani Calgary

Překonali i tuhle překážku. Kdo je zastaví?

Hokejisté týmu Edmonton Oilers měli v sobotu večer před dalším vystoupením v základní části NHL o porci motivace navíc postaráno. Po 12 výhrách za sebou je totiž čekal zápas na ledě haly Scotiabank Saddledome.

Znamenalo to jediné - jdou do Bitvy o Albertu. Vždy třaskavého střetu s rivalem ze stejné provincie Calgary Flames.

Po tom prvním v této sezoně na konci října slavili díky domácí výhře 5:2. Tentokrát bylo v banku ještě něco navíc. Oilers hráli o zápis do dějin NHL. Poté, co se dotáhli na Montreal Canadiens, jimž se v ročníku 1967-68 podařilo uspět rovněž dvanáctkrát v řadě, mohli posunout rekord a v čele se osamostatnit.

Zvládli to. Největšího soka přehráli 3:1. Edmonton tak vytvořil nové maximum v podání kanadských klubů. Žádný zástupce kolébky hokeje v lize nedokázal v jejích obsáhlých dějinách to, co se povedlo partě kolem kapitána Connora McDavida.

"Kdykoli můžete být tím jediným týmem, který dokáže udělat něco jedinečného, je to vždy vzrušující," řekl McDavid. "Pro tuhle partu kluků je to určitě dobrá věc."

Podle očekávání to nebyla vůbec snadná cesta. Flames strašně chtěli zatnout rivalovi tipec. Snažili se, dřeli, ale neuspěli.

Prvním úspěšným střelcem zápasu byl na začátku 16. minuty Ryan McLeod. V nástupu do druhé třetiny vyrovnal MacKenzie Weegar. Oba gólmani se překonávali, domácí Daniel Vladař měl na kontě 29 úspěšných zákroků, jeho protějšek Stuart Skinner jen o tři méně.

Vedli si dokonce natolik dobře, že byli vyhlášeni největšími hvězdami zápasu. Český brankář tou první.

Začátek třetí třetiny ale vyšel lépe naopak hostům. A to nakonec rozhodlo. Vladař měl v tu chvíli velkou smůlu. Sam Gagner od zadního mantinelu posílal prudce puk před brankoviště, ten však ještě tečoval domácí bek Rasmus Andersson a od Vladařovy lapačky a následně ještě od tyčky se odrazil do branky.

"V tu chvíli jsem měl samozřejmě radost, že zase vedeme, ale zároveň jsem s ním soucítil," podotkl Skinner. "Odchytal ten zápas neskutečně a zaslouží velké uznání. V ten moment se ale puk od jeho ruky snad ani nemohl odrazit rychleji."

Byl to výstižný moment, který dobře dokumentoval, že k rekordním šňůrám zkrátka potřebujete i přízeň bohyně Štěstěny.

Skinner zůstal naproti tomu po zbytek utkání neprůstřelný, vychytal desátou výhru po sobě a za posledních 19 startů si polepšil na úžasných 17-2-0. V samém závěru pak dal ještě Oilers jistotu trefou do prázdné branky Zach Hyman.

"Nejdříve jsme udělali klubový rekord a desátou výhrou po sobě zastínili týmy Oilers z 80. let, teď je to bývalý tým Montrealu... Paráda," pochvaloval si Hyman. "Když jste součástí toho okamžiku, prostě tam v tu chvíli jdete a hrajete. Ale jsem si jistý, že bude něco skvělého ohlédnout se zpětně za tím, že právě my držíme tuto nejlepší sérii mezi kanadskými týmy."

Edmonton (celková bilance 26-15-1) tak mohl slavit i jeden klubový rekord. Devátou venkovní výhrou po sobě předčil současný tým své předchůdce ze sezony 1986-87 s osmi triumfy.

"My hrajeme venku rádi," podotkl McDavid. "Ale stejně tak hrajeme rádi i doma. Hrát venku v nepřátelském prostředí je ale každopádně zábavné. Máte na ledě pocit, že hrajete úplně proti všem, kteří tam jsou. Užíváme si to."

Trenér Kris Knoblauch si po nástupu na střídačku, na níž v rozehraném ročníku vystřídal Jaye Woodcrofta, polepšil na parádních 23-6-0.

Flames, v jejichž dresu prožil premiéru český útočník Adam Klapka a s 203 centimetry výšky se tak stal nejvyšším hráčem klubu, který kdy do NHL zasáhl, nakonec neuspěli ani přesto, že uhlídali hlavní esa soupeře. McDavid vystřelil jen dvakrát na branku a skončila jeho bodová série čítající 12 zápasů (5-13-18). Leon Draisaitl dokonce neposlal jediný přesně mířený puk na Vladaře a také on zůstal bez bodu.

Posunout stanovené maximum budou moct Oilers v noci na středu, kdy přivítají doma Columbus Blue Jackets. "Samozřejmě chceme dál vyhrávat. Uvidíme, kam až se nám podaří dojít," řekl Hyman.